Obsahy(2)
42 studentů, 3 dny, 1 vítěz, žádná pravidla. Na úsvitu nového tisíciletí došlo k celonárodnímu kolapsu. Při 15% nezaměstnanosti se bez práce ocitlo 10 milionů lidí. Na 800 tisíc studentů přestalo chodit do školy a počet drobných zločinů se prudce zvýšil. Dospělí ztratili v mládež důvěru a začali se jí bát. To vyústilo ve školní reformu nového tisíciletí, tzv. zákon BR - Battle Royale. Letos byla z celkového počtu 43 tisíc devátých tříd vybrána 9. E ze střední školy v Zentsuji. Letošní hra je podle všeho napínavější než všechny předchozí. (Řitka video)
(více)Recenze (632)
Celkem zajímavej nápad, ale místama hodně nedomyšlený. Byla by z toho hodně dobrá PC hra. ()
Vynikající japonské akční drama ukazující, jak různě se mohou změnit lidské charaktery, když je vrhnete do boje na život a na smrt. Hrůzu na tom nejvíce nahání skutečnost, že japonské myšlení nemá k takovýmto příběhům daleko. ()
tedy...chtěl jsem napsat nějaký seriózní komentář, ale zmohu se jen na konstatování, že po tomto filmu pro mne termín "teenage vyvražďovačka" dostal uplně jiný rozměr... ()
Countdown strike. ()
Magorialní film se špetkou zoufalství. Na ten mít nikdy Hunger games nebude. ()
Připustíme-li, že je normální, dívat se na film, kde se děcka ze základky chladnokrevně podřezávají a střílí, tak tu máme další vyvražďovačku. Osobně jsem měl nevětší problém si nějakého studenta oblíbit, protože mě všichni ty malí japončíci pripadali stejní. Poznal jsem je jen podle zbraně, kterou nosili. Nelituji, že jsem to viděl, ale nikomu bych tento film nedoporučoval. ()
Alebo nerozumiem japonskému filmu ako takému, alebo nerozumiem, čo mi chcel povedať tento. Neviem, mal som pristúpiť na absurdnú hru tvorcov a predpokladať, že nejde o žiaden pokus o prevýchovu hnusných a nevychovaných hajzlíkov (ktorých som však v Kitanovej triede videl iba pár, ostatní boli bežne decká so svojimi chybami, aké máme ako ľudia všetci), ale iba o zadosťučinenie dospelých a poriadny trest? Alebo som mal skutočne pristúpiť na to, že program Battle Royale má v japonskej spoločnosti niečo vyriešiť? Ale ako ma program medzi decká zasiať strach, keď tie sa o ňom poprvýkrát dozvedeli vlastne až, keď sa stali jeho súčasťou? A keby sa o tom niečom vedelo, určite, pri tom, ako bola mládež neukáznená, by sa začali deti búriť a dospelých by atakovali ešte viac. Nijako mi to nedáva zmysel. Ale možno ide iba o nejakú metaforu, či skrytú výpoveď skrz správanie a psychológiu postáv, no ja som to tam nevidel. Dve hviezdy za vizuál a niektoré postavy. ()
Obávám se, že takhle si mě japonští režiséři nezískají. Už po půl hodině mi uniká děj a příběh tu snad ani není. Nevím, jestli jsem to jen nepochopil ale prostě nemůžu říci, že by mě tohleto zaujalo. Mám pocit, že jsem opravdu zbytečně ztratil dvě hodiny času a podruhé už bych se na to dívat nechtěl, druhý díl už asi vynechám. ++ ()
Stale rozmyslam, co je na tom tak orginalne. Spracovanie je na vybornu; hlavne po hudobnej stranke. To sa neda upriet. plus, je to mnohonasobne lepsie ako podobne ale preefektovane holywoodske masakry s fesakmi a blondinkami. Ale stale je to len klasicka azijska vyvrazdovacka s nasilnym tlacenim emocii do toho. ()
počítání oveček!!! ()
Jak dosáhnout respektu dětí vůčí dospělým? V Japonsku tak, že náhodně vyberete jednu středoškolskou třídu, pošlete ji spolu s párkem dobrovolníků na opuštěný ostrov rozdělený na několik zón, kde budou mít za úkol se pozabíjet. To vše je ještě dovedeno k dokonalosti obojky naplněné výbušninou, které má každý účastník na krku. Přežít může jen jeden. Pokud do tří dnů nedojde k eliminaci všech ostatních, obojky vybuchnou. Pokud se někdo pokusí sundat obojek, vybuchne. Čím déle hra o přežití trvá, tím více úseků ostrova se změní na nebezpečnou zónu, kde se aktivuje výbušnina v obojcích. Až na ten zmatený konec se jedná o skvělou zábavu (trochu morbidní,ale je to tak). Nutnost pro všechny japanofily a milovníky Hunger games! ()
Nemilosrdný nářez, na který zkrátka Američané nemají (což jim nevadí produkovat učesané verze, např. Hunger Games jsou svým pojetím velmi blízko). Film, u kterého se nejspíše zaculí nejden pedagog základní školy, který představuje školskou reformu, která jde skutečně svým pojetím až k "jádru problému". Chtěl bych však poukázat, že jakkoli scénář je tu od toho, aby na začátku vymezil bojiště, film není nikterak hloupý, ba právě naopak. Různé reakci školáků v tváří tvář bezvýchodné situaci jsou zajímavé (zvláště "kulinářská nehoda v majáku") a zprostředkují o násilí zajímavou úvahu a dodávají filmu nečekanou hloubku. Kapitolou samo o sobě je pak třídní učitel, jehož minimální herectví je skutečně brilantní. Dá se něco takového natočit jinde než v Japonsku? ()
Koláčky byly samozřejmě vynikající. ()
Tvůrce Takešiho hradu jako učitel, který s melancholickým výrazem vraždí svoje studentíky v téhle japonské variaci na Hunger Games? I když pardon, ono je to vlastně naopak. Tenhle film vede v uvěřitelnosti, v brutalitě bojových scén, i propracovanosti jednotlivých postav. Za použitou hudbu tleskám, ale slyšet Radeczky marš tady, když má člověk tuhle skladbu spojenou s filmem Ukradená vzducholoď., no...:)) Mise splněna, po natočení Battle Royale začali japonští studenti nepochybně zase chvíli sekat latinu a ctít starší ročníky.. ()
Má reakce asi nebyla z nejvhodnějších, ale já se většinou filmu prosmál. Chápu, proč byli z 'originálních Hunger Games' dokonce i v Chobotni...Japonsku šokování, ale prostě mi to nedalo. Protože to fakt je zábavný film. Kde mi opravdu chyběla nějaká psychologie postav, tudíž se vše stalo ještě vtipnější. A protože jsem to hned na začátku celé nějak špatně pochopil, byl jsem velmi roztrpčen, že moje favoritka Mitsuko to nedotáhla až do vítězného konce :-/ ()
Myslím, že tímhle směrem můžeme pátrat v kořenech inspirace na Hunger Games a jejich dalších variacích. Myšlenku to mělo na svou dobu dobrou a dost kontroverzní na to, aby se okolo udělal rozruch a tím se zajistil úspěch. To všechno je sice super, ale zpracování bohužel pokulhává. Na to, jak jsou Asiati z východu plní fantazie, tady tenhle prvek úplně chybí, celkově to je pak suché jak troud. Herecké výkony byly hrozné, nevím, jestli jsem sledoval chování vyspělé společnosti nebo pokusných šimpanzů v nějaké laborce. Vrcholná scéna - zeptat se kámoše se šípem v hlavě, jestli je v pořádku? Navíc takové kvantum postav... Naprosto zbytečné, stačil by poloviční počet, a s tím související zkrácení stopáže, skoro 2 hodiny u takového filmu byly docela utrpení. Vyzdvihnout tedy můžu pouze onen dobrý nápad, a samozřejmě odvahu tvůrců použít násilí v takové míře a formě - prvek, který současným variacím tohoto díla citelně chybí! ()
Shlédnuto 2017, takže po všech Hladových hrách. Veliká škoda! ()
Dobrý nápad a väčšinu filmu aj dobre uskutočnený, ale záver zrazil hodnotenie na 7/10. ()
Japonci ich technologickými či inými riešeniami často dokážu predbehnúť zvyšok sveta. Vo fiktívnej realite, v ktorej si nevedia poradiť s vlastnou mládežou, ich preto náhodným výberom postavia proti sebe v boji na život a na smrť. Minimálne tak vo svojom filme činí režisér Kinji Fukasaku, ktorý prostredníctvom príbehu ponúka divákovi viac než nekonvenčný spôsob riešenia spoločenských problémom. Alebo aspoň jedného z nich. Skrz jednoduchý námet je postupne stavaný dej, ktorý je nielen plný vraždenia sa japonských školákov medzi sebou, ale zároveň odkrývajúc hlboké pocity, spomienky alebo krivdy minulosti. Na prvý pohľad sa môže zdať, že snímok nemá vo svojej podstate možnosti ponúknuť príbehovo čosi "hlbšie", čo je do veľkej miery pravda, ale viacerými scénami dokáže prekvapiť, pričom divákovi celkom slušne zamotá hlavu. Ide najmä o niektoré snové(?) pasáže alebo poslednú scénu so živým-mŕtvym(?) Kitanom (Takeshi Kitano). Keď už spomíname obsadenie, zišiel sa tu viac než pozoruhodný mix tvárí a charakterov, spolu tvoriacich zaujímavý kolorit. Okrem už spomenutého Kitana by sme k najzaujímavejším postavám mohli prirátať Chigusu (Chiaki Kuriyama) alebo Mitsuko (Ko Shibasaki). Battle Royale - najmä s odstupom času od doby jeho vzniku - pôsobí ako atypicky typická béčková "vyvražďovačka", ktorá však samu seba nepovažuje za nič viac, než čím v skutočnosti je. A práve vďaka tomuto sebauvedomeniu je síce stále len priemerným, ale za to obstojným a pozerateľným filmovým kúskom. Filmovým kúskom, ktorý v budúcnosti inšpiroval podstatne známejšie a úspešnejšie projekty, ako aj režim vo videohrách. ()
Perfektní námět, ale mohlo se z toho vytěžit ještě trochu více... ()