Pěsti ve tmě

Pod Soukupovými filmy je všeobecně dost nablito, ale Pěsti ve tmě mají stále vysoké hodnocení a jsou považovány za jeho nejlepší film. S tím bych možná i souhlasil, ale pak je třeba i zde zmínit naivitu snímku a hloupé dialogy. Rocky po Česku sice neurazí, ale stavět ho na piedestal jen kvůli tomu, aby zastínil všechny ty Discopříběhy, Kamarády a Maisnery se mi zdá poněkud pozérské. Tedy přesně ve stylu uživatelské elity této databáze. (08.12.2011)

Opět špatně udělaná dobovka, kde funguje jen ta Eliška Balzerová jako Ema Gabrielová a ďábel Pepa Nedorost jako Kurt Schaller. Co na tom, že po Holešovicích rozestavěli pár reto aut, reklam a pokusili se rekonstruovat Lido-Bio a uvedli Pokušení - když se půl filmu Vašut producíruje v tý svý kožený bundičce a vypadá jak Patrick Swayze? Maskéři a rekvizitáři by se měli stydět a porozhlédnout se po reáliích roku 1936 a zapomenout na zřejmý Soukupův vzor - film Rocky. Hudební podkres operuje neustále dokola s jediným hudebním motivem a autentickou taneční hudbu supluje Havelka. Ale těšila jsem se na český příběh o jiném Schmelingovi a dala jsem tomu opakovaně šanci. (11.03.2009)

Tvůrci Poslední Sezóny si měli sehnat kopii filmového pásu Pěstí Ve Tmě, zasednout do kina, několikrát se podívat, pak pás rozstříhat na políčka, ta zvětšit a dlouze, velmi dlouze se na ně dívat. Pokud by ovšem jejich záměrem bylo vytvořit něco hodnotného, o čemž (zcela bez důkazů) pochybuji. Sportovní drama jaké v naší kinematografii nemá obdoby, jeden z paradoxů kariéry Jaroslava Soukupa a pro změnu nejlepší výkon Marka Vašuta. Film, který snese srovnání s prvním Rockym a mně osobně sedí ještě o trochu lépe. Zcela zasloužených 80%. (10.12.2006)

Z doby, kdy Soukup uměl ještě filmy, chlapi byli ještě drsný, Praha byla prohnilá, ženy krásné a cudné, náckové a Mnichov za dveřmi, všude prsty gestapa a Marek Vašut v nejlepší formě. Film se zdá bejt povrchní, ale jde krutě do hloubky, alespoň dle mého soudu. Je vtipnej, tragickej, plnej prvorepublikové nostalgie naší svobodné republiky. Aspoň v ringu jsme to těm náckům natřeli! 90% (11.02.2010)

Historie tady dostala na frak víc než borci v ringu, ale nebudu zbytečně rýpat, protože to bylo ku prospěchu napětí i příběhu. Jaroslav Soukup natočil zvláštní sportovní drama se společenským přesahem, a s téměř mystickou atmosférou. Té pomohla náladová kamera a netradiční zvuk s hudbou. Donekonečna opakovaný hlavní motiv se do sportovního filmu zdánlivě nehodí, jenže nádherně podkresluje dobu postupně opouštějící příčetnost. Nezbytné tréninkové koláže nepostrádají dravost ani potenciál diváka vyhecovat, takže jako příprava na rozhodující zápas slouží víc než dobře. Skvělý film, po němž ještě víc zamrzí, do jakého filmového bahna Soukup po revoluci spadl. (12.09.2022)