Ocenění - Cannes Film Festival - 1965-1974
Národní ocenění
- Český lev
- Academy Awards
- Independent Spirit Awards
- British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
- British Independent Film Awards (BIFA)
- European Film Awards
- César Awards
- Goya Awards
- German Film Awards
- Robert Awards (Danish Film Awards)
- Jussi Awards
- Slnko v sieti
- Polish Film Awards
- Hungarian Motion Picture Awards (Hungarian Film Awards)
- Filmfare Awards
- Guldbagge Awards
- Amanda Awards
- AACTA International Awards
- Hong Kong Film Awards
Filmové festivaly
- Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
- Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
- Zlín Film Festival
- FAMUfest
- Cannes Film Festival
- Venice Film Festival
- Berlinale (Berlin International Film Festival)
- Toronto International Film Festival
- Tribeca Film Festival
- Sundance Film Festival
- Zurich Film Festival
- San Sebastián International Film Festival
- Sitges Film Festival
- Shanghai International Film Festival
- Warsaw International Film Festival
- Miami Film Festival
- Montreal World Film Festival
- Hong Kong International Film Festival (HKIFF)
- Melbourne International Film Festival (MIFF)
- Tallinn Black Nights Film Festival
- Norwegian International Film Festival Haugesund
- Avoriaz International Fantastic Film Festival
Ocenění kritiky
- Ceny české filmové kritiky
- Golden Globes
- Critics Choice Awards
- Florida Film Critics Circle Awards
- Los Angeles Film Critics Association Awards
- New York Film Critics Circle Awards
Žánrová (speciální ocenění)
Anticeny
1974 - 27th Cannes Film Festival
27. ročník cannského festivalu se nesl ve znamení předsedání režiséra Reného Claira. Porota byla složena z dalších osobností kulturního a společenského života. Herečka Monica Vitti, kritik Alexander Walker, spisovatel Irvin Shaw a další rozšířili řady porotců. Mezi soutěžními snímky tohoto ročníku se vyjímala dvě velká režisérská jména, jež byla obě oceněna. Francis Ford Coppola uspěl s dramatem Rozhovor, jež získalo Velkou mezinárodní cenu festivalu, zatímco Pier Paolo Pasolini se může pyšnit vyznamenáním své Kytice z tisíce a jedné noci Zvláštní velkou cenou poroty.
V roce 1974 poprvé zasedla nezávislá ekumenická porota, jež každoročně uděluje svoji cenu jednomu celovečernímu snímku z hlavní soutěže. Porotu tvoří šest členů, angažovaných křesťanů z různých států, kteří jsou nějakým způsobem spojeni se světem filmu (např. režiséři, učitelé či novináři).
Nejlepší scénář
Nejlepší herec
Cena poroty
Zvláštní velká cena poroty
Cena Fipresci - Hlavní soutěž
Velká cena Nejvyšší technické komise francouzské kinematografie
Velká mezinárodní cena festivalu
- Rozhovor (Francis Ford Coppola)
- Abu el Banat (Moshé Mizrahi)
- Strach jíst duše (Rainer Werner Fassbinder)
- Les Autres (Hugo Santiago)
- La Cage aux ours (Marian Handwerker)
- Zločin z lásky (Luigi Comencini)
- El santo oficio (Arturo Ripstein)
- Garam Hawa (M.S. Sathyu)
- Himiko (Masahiro Šinoda)
- Kytice z tisíce a jedné noci (Pier Paolo Pasolini)
- Il était une fois dans l'est (André Brassard)
- Poslední eskorta (Hal Ashby)
- Kočičí hra (Károly Makk)
- Mahler (Ken Russell)
- Milarepa (Liliana Cavani)
- The Nickel Ride (Robert Mulligan)
- The Nine Lives of Fritz the Cat (Robert Taylor)
- Poslední ráno (Binka Željazkova)
- Sestřenice Angelika (Carlos Saura)
- Saat el Fahrir Dakkat, Barra ya Isti Mar (Heiny Srour)
- Sovsem propaščij (Georgij Danělija)
- Stavisky (Alain Resnais)
- Sugarlandský expres (Steven Spielberg)
- Symptoms (José Ramón Larraz)
- Zloději jako my (Robert Altman)
- Les Violons du bal (Michel Drach)
Cena ekumenické poroty
Velká mezinárodní cena festivalu za krátkometrážní snímek
Cena poroty za krátkometrážní snímek
1973 - 26th Cannes Film Festival
V roce 1973 se v čele cannské poroty ocitla žena, švédská herečka Ingrid Bergman. Jejími kolegy byli určeni např. spisovatel Lawrence Durrell, režisér Ingmar Bergman či kritik Bolesław Michałek. Velká mezinárodní cena festivalu tentokrát poznala dva vítěze - road movie Strašák a drama Námezdní síla.
Nejlepší herec
- Giancarlo Giannini (Film d'amore e d'anarchia, ovvero 'stamattina alle 10 in via dei Fiori nella nota casa di tolleranza...')
Nejlepší herečka
Cena poroty
Zvláštní velká cena poroty
Cena Fipresci - Hlavní soutěž
Velká mezinárodní cena festivalu
- Strašák (Jerry Schatzberg)
- Námezdní síla (Alan Bridges)
- Krutý slib (António de Macedo)
- Un Amleto di meno (Carmelo Bene)
- Anna a vlci (Carlos Saura)
- Kráska (André Delvaux)
- Skalpel v rukou bílé mafie (Luigi Zampa)
- Vliv gama paprsků na měsíček zahradní (Paul Newman)
- Modrá Electra Glide (James William Guercio)
- Le Far-West (Jacques Brel)
- Film d'amore e d'anarchia, ovvero 'stamattina alle 10 in via dei Fiori nella nota casa di tolleranza...' (Lina Wertmüller)
- Godspell (David Greene)
- Velká žranice (Marco Ferreri)
- L'Invitation (Claude Goretta)
- Jeremy (Arthur Barron)
- Maminka a děvka (Jean Eustache)
- The Death of a Lumberjack (Gilles Carle)
- La otra imagen (Antoni Ribas)
- Divoká planeta (René Laloux)
- Monolog (Ilja Averbach)
- Šťastný to muž (Lindsay Anderson)
- Petőfi '73 (Ferenc Kardos)
- Sanatorium na věčnosti (Wojciech Jerzy Has)
- Chceme plukovníky (Mario Monicelli)
Velká cena za krátkometrážní snímek
Zvláštní cena poroty za krátkometrážní snímek
Cena za debut
Zvláštní cena
1972 - 25th Cannes Film Festival
V roce 1972 v porotě dominovali režiséři z různých filmových zemí - Sovětský svaz reprezentoval Mark Donskoj, Švýcarsko Alain Tanner, Československo Miloš Forman. Hlavním šéfem a předsedou poroty se stal americký režisér Joseph Losey. Sportovní terminologií řečeno v soutěži o Velkou mezinárodní cenu festivalu zvítězila Itálie versus zbytek světa 2:0. Nejvyšším m se mohly pyšnit snímky Dělnická třída kráčí do ráje a Případ Mattei. Uznávaný režisér Andrej Tarkovskij uspěl s filozofickým sci-fi Solaris, jež si podmanilo porotu, což bylo korunováno ziskem zvláštní velké ceny poroty.
Velká mezinárodní cena festivalu
Případ Mattei
(Francesco Rosi)Dělnická třída jde do ráje
(Elio Petri)Nejlepší režie
Nejlepší herec
Nejlepší herečka
Cena poroty
Zvláštní velká cena poroty
Velká mezinárodní cena festivalu
- Případ Mattei (Francesco Rosi)
- Dělnická třída jde do ráje (Elio Petri)
- Ani Ohev Otach Rosa (Moshé Mizrahi)
- Die Landvermesser (Michel Soutter)
- Ticho (Masahiro Šinoda)
- Chère Louise (Philippe de Broca)
- A Fan's Notes (Eric Till)
- Les Feux de la chandeleur (Serge Korber)
- Vidiny (Robert Altman)
- Jeremiah Johnson (Sydney Pollack)
- King, Queen, Knave (Jerzy Skolimowski)
- Malpertuis (Harry Kümel)
- Mimì metallurgico ferito nell'onore (Lina Wertmüller)
- Lid dosud prosí (Miklós Jancsó)
- Nous ne vieillirons pas ensemble (Maurice Pialat)
- Perla v koruně (Kazimierz Kutz)
- Petrolejové lampy (Juraj Herz)
- The Ruling Class (Peter Medak)
- Jatka č. 5 (George Roy Hill)
- Solaris (Andrej Tarkovskij)
- To Find a Man (Buzz Kulik)
- Baron Trotta (Johannes Schaaf)
- Unheil, Das (Peter Fleischmann)
- Hosté (Elia Kazan)
- La Vraie Nature de Bernadette (Gilles Carle)
Velká mezinárodní cena festivalu za krátkometrážní snímek
Velká cena Nejvyšší technické komise za krátkometrážní snímek
Zvláštní cena poroty za krátkometrážní snímek
1971 - 24th Cannes Film Festival
Na 24. ročníku cannského festivalu bylo předsedání porotě opět po pěti letech svěřeno ženě. Role předsedkyně se ujala herečka Michèle Morgan. Mohla se opřít o odborný názor westernového režijního mága Sergia Leoneho, režiséra Istvána Gaala či spisovatele Ericha Segala. Vítězným snímkem 24. ročínku se stalo americké romantické drama Posel.
Nejlepší herec
Nejlepší herečka
Cena poroty
Zvláštní velká cena poroty
Un certain regard - Zvláštní uznání
Cena Fipresci - Hlavní soutěž
Cena k 25. výročí
Velká mezinárodní cena festivalu
- Posel (Joseph Losey)
- V zelených pahorcích (Nicolae Breban)
- Apokal (Paul Anczykowski)
- Loď v trávě (Gérard Brach)
- Útěk (Alexandr Alov, Vladimir Naumov)
- Kalifka (Alberto Bevilacqua)
- Jeď, řekl (Jack Nicholson)
- Francisco Goya - Kronika lásky a osamění (Nino Quevedo)
- Joe Hill (Bo Widerberg)
- Johnny si vzal pušku (Dalton Trumbo)
- Kořist (Silvio Narizzano)
- Manželé z roku II (Jean-Paul Rappeneau)
- Mira (Fons Rademakers)
- Smrt v Benátkách (Luchino Visconti)
- Panika v Needle Parku (Jerry Schatzberg)
- Per grazia ricevuta (Nino Manfredi)
- Pindorama (Arnaldo Jabor)
- Raphaël ou le débauché (Michel Deville)
- Sacco a Vanzetti (Giuliano Montaldo)
- Šelest na srdci (Louis Malle)
- Dny čekání (Károly Makk)
- Taking Off (Miloš Forman)
- Zapadákov (Ted Kotcheff)
- Cesta (Nicolas Roeg)
- Yami no naka no chimimoryo (Kó Nakahira)
- Rodinný život (Krzysztof Zanussi)
Zvláštní cena poroty za krátkometrážní snímek
Uznání za krátkometrážní snímek
Cena za debut
1970 - 23rd Cannes Film Festival
V roce 1970 se poprvé a prozatím naposledy v dějinách cannského festivalu stal předsedou poroty Guatemalan, konkrétně spisovatel a diplomat Miguel Ángel Asturias. Z hlediska prestiže československého filmu je třeba vyzdvihnout hned dvojnásobnou účast československých režisérů. Členy poroty se totiž stali Vojtěch Jasný a Karel Reisz. Nejen v Cannes slavilo obrovský úspěch komediálně laděné válečné drama MASH režiséra Roberta Altmana. Velká mezinárodní cena festivalu toto mezinárodní tažení jen potvrdila.
Nejlepší režie
Nejlepší herec
Nejlepší herečka
Cena poroty
Zvláštní velká cena poroty
Cena Fipresci - Hlavní soutěž
Velká mezinárodní cena festivalu
- M*A*S*H (Robert Altman)
- Al-ard (Júsuf Šahín)
- Klinika pro nervově choré (Nelson Pereira dos Santos)
- The Buttercup Chain (Robert Ellis Miller)
- Věci života (Claude Sautet)
- Poslední skok (Édouard Luntz)
- Don Segundo Sombra (Manuel Antín)
- Drama žárlivosti (Ettore Scola)
- Élise ou la vraie vie (Michel Drach)
- Harry Munter (Kjell Grede)
- Hoa Binh (Raoul Coutard)
- Podivné vyšetřování (Elio Petri)
- Krajina po bitvě (Andrzej Wajda)
- Leo poslední (John Boorman)
- Sokolníci (István Gaál)
- Malatesta (Peter Lilienthal)
- Metello (Mauro Bolognini)
- Ovoce stromů rajských jíme (Věra Chytilová)
- O Palácio dos Anjos (Walter Hugo Khouri)
- Jahodová proklamace (Stuart Hagmann)
- Řekni mi, že mě miluješ, Junie Moonová (Otto Preminger)
- Timhoni, Ha- (Dan Wolman)
- Tulipani di Haarlem, I (Franco Brusati)
- Une si simple histoire (Abdellatif Ben Ammar)
- Ať žijí novomanželé (Luis García Berlanga)
Uznání za krátkometrážní snímek
Cena za krátkometrážní snímek
Cena za debut
1969 - 22nd Cannes Film Festival
V roce 1969 se v čele poroty objevil italský režisér, významný představitel neorealismu, Luchino Visconti. Řady porotců rozšířili např. producent Sam Spiegel nebo kritik Robert Kanters. 22. ročník cannského festivalu lze směle označit za ročník, v rámci nějž se dostalo uznání československým tvůrcům. Hlavní cenu získalo drama If líčíci drsné poměry na britské internátní škole. Za kamerou stál Miroslav Ondříček. Cenu za režii získal brazilský režisér Glauber Rocha za western Antonio das Mortes, ale především také československý režisér Vojtěch Jasný za svoje legendární filmové ztvárnění moravské vesnice ve snímku Všichni dobří rodáci. Ten si rovněž připsal zvláštní uznání Nejvyšší technické komise. Domácí publikum jistě potěšila cena za nejepší mužský herecký výkon, již si převzal Jean-Louis Trintignant za roli v kriminálním dramatu Z.
Nejlepší režie
Nejlepší herec
Nejlepší herečka
Cena poroty
Zvláštní velká cena poroty
Velká mezinárodní cena festivalu
- Kdyby... (Lindsay Anderson)
- Ådalen 31 (Bo Widerberg)
- The Appointment (Sidney Lumet)
- Brzy bude konec světa (Aleksandar Petrović)
- Kalkata (Louis Malle)
- Dillinger je mrtvý (Marco Ferreri)
- Don't Let the Angels Fall (George Kaczender)
- Antonio das Mortes (Glauber Rocha)
- Bezstarostná jízda (Dennis Hopper)
- España otra vez (Jaime Camino)
- Farářův konec (Evald Schorm)
- Flashback (Raffaele Andreassi)
- Velká láska (Pierre Étaix)
- Gli intoccabili (Giuliano Montaldo)
- Lásky Isadory Duncanové (Karel Reisz)
- Moje noc s Maud (Eric Rohmer)
- Manden der tænkte ting (Jens Ravn)
- Matzor (Gilberto Tofano)
- Metti, una sera a cena (Giuseppe Patroni Griffi)
- Michael Kohlhaas (Volker Schlöndorff)
- Óda na unaveného člověka (Masaki Kobajaši)
- Lov na mouchy (Andrzej Wajda)
- Nejlepší léta slečny Jean Brodieové (Ronald Neame)
- Slaves (Herbert J. Biberman)
- Všichni dobří rodáci (Vojtěch Jasný)
- Z (Costa-Gavras)
Velká mezinárodní cena festivalu za krátkometrážní snímek
Zvláštní uznání Nejvyšší technické komise za krátkometrážní snímek
Zvláštní cena poroty za krátkometrážní snímek
Cena za debut
Zvláštní uznání Nejvyšší technické komise
1968 - 21st Cannes Film Festival
Tento rok se ceny neudělovaly. Květnové události ve Francii v bouřlivém roce 1968 měly logicky vliv i na konání festivalu. Předsedou poroty se stal francouzský spisovatel a esejista André Chamson. Role porotců se ujali např. režiséři Roman Polanski a Louis Malle či herečka Monica Vitti. 22. ročník začal 10. května. François Truffaut a Jean-Luc Godard ale začali organizovat demonstrace proti "gaullistickému státu". Velmi záhy získali podporu od některých porotců (Vitti, Malle, Welles a Polanski). Během jedné z projekcí byla zahájena manifestace, jež narušila řádný průběh festivalu. 22. ročník byl definitivně zrušen dne 19. května.
Velká mezinárodní cena festivalu
- Lotr po pravici (Valerio Zurlini)
- Vingt-quatre heures de la vie d'une femme (Dominique Delouche)
- Anna Karenina (Alexandr Zarchy)
- Bandité v Miláně (Carlo Lizzani)
- Charlie Bubbles (Albert Finney)
- Hvězdy na čepicích (Miklós Jancsó)
- Zámek (Rudolf Noelte)
- Doktor Glas (Mai Zetterling)
- Vymrštěný kámen (Sándor Sára)
- Svěží vítr (Miklós Jancsó)
- Díky, tetičko (Salvatore Samperi)
- Here We Go Round the Mulberry Bush (Clive Donner)
- Hoří, má panenko (Miloš Forman)
- I protagonisti (Marcello Fondato)
- Miluji tě, miluji tě (Alain Resnais)
- Joanna (Michael Sarne)
- Modré goloásky (Michele Cournot)
- Malí vojáci (Bahrudin Bato Čengić)
- O slavnosti a hostech (Jan Němec)
- Peppermint frappé (Carlos Saura)
- Petulie (Richard Lester)
- Rozmarné léto (Jiří Menzel)
- Tuvia Vesheva Benotav (Menahem Golan)
- Dívka na motocyklu (Jack Cardiff)
- Umírání za dlouhého dne (Peter Collinson)
- Trilogy (Frank Perry)
- Černá kočka (Kaneto Šindó)
- Život Matoušův (Witold Leszczyński)
1967 - 20th Cannes Film Festival
Italský režisér Alessandro Blasetti šéfoval porotě na 20. ročníku cannského festivalu v roce 1967. Porota včetně jejího předsedy čítala jedenáct členů a objevila se mezi nimi řada významných osobností a známých tváří, kupříkladu francouzský režisér Claude Lelouch, americká herečka Shirley MacLaine či francouzský dramatik a básník Georges Neveux. Vítězným snímkem jubilejního 20. ročníku cannského festivalu se stal nejslavnější film italského režiséra Michelangela Antonioniho Zvětšenina.
Nejlepší režie
Nejlepší scénář
- Elio Petri (Každému, co mu patří...)
- Alain Jessua (Vražedná hra)
- Ugo Pirro (Každému, co mu patří...)
Nejlepší herec
Zvláštní velká cena poroty
Cena Fipresci - Hlavní soutěž
Velká mezinárodní cena festivalu
- Zvětšenina (Michelangelo Antonioni)
- Každému, co mu patří... (Elio Petri)
- Nehoda (Joseph Losey)
- La chica del lunes (Leopoldo Torre Nilsson)
- Elvíra Madiganová (Bo Widerberg)
- Hotel pro cizince (Antonín Máša)
- Nemrava (Pietro Germi)
- Nepochopený (Luigi Comencini)
- L'Inconnu de Shandigor (Jean-Louis Roy)
- Vražedná hra (Alain Jessua)
- Šostakovič: Katerina Izmajlova - Višněvskaja (Michail Šapiro)
- Mon amour, mon amour (Nadine Trintignant)
- Vražda a zabití (Volker Schlöndorff)
- Muška (Robert Bresson)
- Pedro Páramo (Carlos Velo)
- Rih al awras (Mohammed Lakhdar-Hamina)
- Rudá kápě (Gabriel Axel)
- Shlosha Yamim Veyeled (Uri Zohar)
- Nákupčí peří (Aleksandar Petrović)
- Země v transu (Glauber Rocha)
- Deset tisíc sluncí (Ferenc Kósa)
- Último encuentro (Antonio Eceiza)
- Odysseus (Joseph Strick)
- Teď už jsi velký chlapec (Francis Ford Coppola)
Cena Nejvyšší technické komise za krátkometrážní snímek
Zvláštní uznání Nejvyšší technické komise za krátkometrážní snímek
Zvláštní cena poroty za krátkometrážní snímek
- Jedan plus jedan jeste tri (Zdenkó Gasparovich, Branko Ranitovic)
- Gloire à Félix Tournachon (André Martin)
Cena za debut
Zvláštní uznání Nejvyšší technické komise
1966 - 19th Cannes Film Festival
V roce 1966 v čele poroty stanula opěvovaná a milovaná italská herečka Sophia Loren. Předsedkyní se stala v pouhých 32 letech, čímž vytvořila dosud nepřekonaný rekord. Při rozhodování se mohla opřít o cenné názory řady významných osobností z oblasti kultury. V porotě usedli takoví velikáni literatury jako např. Marcel Pagnol, André Maurois či Jean Giono. Filmový svět reprezentovali třeba režisér Richard Lester nebo herec Peter Ustinov. Vítěznými snímky roku 1966 byly vyhlášeny komedie Dámy a pánové natočená v italsko-francouzské koprodukci a legendární romantické drama Muž a žena v režii Clauda Lelouche.
Nejlepší režie
Nejlepší herec
Nejlepší herečka
Cena Fipresci - Hlavní soutěž
Cena k 20. výročí
Velká mezinárodní cena festivalu
- Dámy a pánové (Pietro Germi)
- Muž a žena (Claude Lelouch)
- Alfie (Lewis Gilbert)
- Brancaleonova armáda (Mario Monicelli)
- Haló, to jsem já (Frunze Dovlaťjan)
- Falstaff (Orson Welles)
- Con el viento solano (Mario Camus)
- Doktor Živago (David Lean)
- Dýmky (Vojtěch Jasný)
- Ono (Ulrich Schamoni)
- Faraon (Jerzy Kawalerowicz)
- A Hora e Vez de Augusto Matraga (Roberto Santos)
- Mladý Törless (Volker Schlöndorff)
- Lenin v Polsku (Sergej Jutkevič)
- Slečna učitelka (Tony Richardson)
- Modesty Blaise (Joseph Losey)
- Morgan, případ zralý k léčení (Karel Reisz)
- Ön (Alf Sjöberg)
- Popely (Andrzej Wajda)
- Bouře hněvu (Mircea Muresan)
- Jeptiška (Jacques Rivette)
- Znovuzrození (John Frankenheimer)
- Hlad (Henning Carlsen)
- Beznadějní (Miklós Jancsó)
- Dravci a vrabci (Pier Paolo Pasolini)
Zvláštní cena poroty
Cena Nejvyšší technické komise za krátkometrážní snímek
Cena za debut
Cena Nejvyšší technické komise
1965 - 18th Cannes Film Festival
Herečka Olivia De Havilland se stala první ženou v historii, jež zastávala funkci předsedkyně poroty na cannském festivalu. Žena v čele poroty tedy stanula až na jeho 18. ročníku! Vedle ní do křesla porotců usedli např. spisovatel Max Aub nebo herec Rex Harrison. Hlavní vítězství si připsala bláznivá komedie Richarda Lestera Fortel, a jak ho získat. V hereckých kategoriích dominoval snímek Sběratel, v mužské kategorii zvítězil Terence Stamp, v ženské zase jeho kolegyně Samantha Eggar.
Velká cena
- Fortel, a jak ho získat (Richard Lester)
- Četa 317 (Pierre Schoendoerffer)
- Milenecké páry (Mai Zetterling)
- Clay (Giorgio Mangiamele)
- Sběratel (William Wyler)
- Az életbe táncoltatott leány (Tamás Banovich)
- Fifi Pírko (Albert Lamorisse)
- Horké poledne (Zako Heskiya)
- Haram, El (Henry Barakat)
- Pahorek (Sidney Lumet)
- Agent Palmer: Případ Ipcress (Sidney J. Furie)
- El juego de la oca (Manuel Summers)
- Kwaidan (Masaki Kobajaši)
- Mitt hem är Copacabana (Arne Sucksdorff)
- Okamžik pravdy (Francesco Rosi)
- Noite Vazia (Walter Hugo Khouri)
- Obchod na korze (Ján Kadár, Elmar Klos)
- Reflektor smrti (Liviu Ciulei)
- Los pianos mecánicos (Juan Antonio Bardem)
- První den svobody (Aleksander Ford)
- Prodosia (Kostas Manoussakis)
- El reñidero (René Múgica)
- Tarahumara (Cada vez más lejos) (Luis Alcoriza)
- Jojo (Pierre Étaix)
- Skřivánek (Nikita Kurichin, Leonid Menaker)
- Můj život s tebou (Grigorij Čuchraj)