Kókaku kidótai: Stand Alone Complex

Pro část mojí technokratické duše je to čistá rozkoš. Všechno, co jsem napsal o filmu Mamoru Oshiiho Kôkaku kidôtai, platí bezezbytku i o tomhle kyberpunkovém arcidíle. Nemám k němu výhrady a pokud jsem při jeho sledování na nějaké ty nedostatky nebo drobné nesrovnalosti narazil, okamžitě jsem na ně zase zapomněl. (02.01.2009)

Naprostá kyberpunková pecka, plná detailů. Ať je to sledování příběhu Vysmátého muže (v jedné scéně ukazují záběry s logem, v dalším díle to samé + hláška, že to teprve později dodali média a na konci série je k tomu menší dovětek:)) nebo předhazování citátů, které pokrývají filozofický podtext seriálu, je to působivé. A také nutno říci, že rozhodně přístupnější a čitelnější v myšlenkách a záměrech tvůrců než dvojice filmů (i těch citátů na minutu je méně). Skládání hlavní dějové linie je jako skládání puzzlů bez znalosti obrázku, který vám má vyjít. Je to zábavné, poutavé a díky úžasné režii a všudypřítomné hudbě seriál neztrácí tempo. Postavy jsou prohlubovány, divák je poznává, odkrývá jejich motivaci i mentalitu, ale všichni nedostanou stejně prostoru. Je to pochopitelné, ale Motoko bych zbožňoval i kdyby byla v každém pátém díle... Ostatní mají většinou smůlu. Druhou smutnou zprávou je přítomnost až přehnaně dětinských (u pár dílů doporučuji koukat i po závěrečných titulkách) Tachikom. Ve výsledku jsou velmi důležité, ale jako by autoři chtěli ubrat na vážnosti nebo naléhavosti kyberpunkového světa plného hackerů a jejich nonstop útoků na oči/svět/tak vůbec. I přesto, tenhle výlet do "blízké" budoucnosti je prostě neuvěřitelně působivý a cca bez tří dílů, by těch 5* ode mě rozhodně dostal. 90% PS: tohle je první sezona seriálu, druhá tu má oddělený profil:) (13.09.2010)

1. série: Kdybych měl hodnotit jen díly týkající se případu Smějícího se muže, neváhal bych s 5*. Skvěle promyšlený příběh, ve kterém není nouze o překvapivé zvraty, strhující akční sekvence ani dojemné momenty (poslední bitva Tačikom mě téměř dohnala k slzám). To vše navíc podpořeno dobrou hudbou a špičkovou animací. Naneštěstí "stand alone" epizody se po příběhové stránce nemohou těm komplexním rovnat a nutí mě z celkového hodnocení jeden stupeň ubrat. ________ 2. série: Platí v podstatě to samé, co o jsem napsal o první sérii. "Dividual" epizody jsou prostě slabší než hlavní příběhová linie, i když bylo například zajímavé se dozvědět něco více o ostatních členech Sekce 9 (Pazu, Saito). Hlavní dějová linka je i tentokrát slušně propracovaná, ale obsahuje na můj vkus trochu moc politických konspirací a nemá v závěru nemá takovou gradaci, jakou měla první série. I přes to se ale 2nd GIG může řadit mezi to nejlepší, co v anime vzniklo. ________ Nastal čas na Solid State Society. (20.10.2006)

Nejznámější animovaný přírůstek do žánru cyberpunku mám rád jak v celovečerní, tak (jako jeden z mála) i v hrané hollywoodské podobě, takže jsem po dlouhých letech odkládání nakonec zamířil i do jeho seriálové verze. A i přes přítomnost všech známých postav a povědomé kulisy mě čekalo nečekané vystřízlivění. Pryč jsou akční symfonie nebo salvy myšlenek, které nejdou vždy adekvátně uchopit nebo pár větami vysvětlit, částečně je navíc pryč i specifická nálada, neodmyslitelně k Sekci 9 patřící. Ze Stand Alone Complex se totiž vyklubala epizodická sci-fi kriminálka, která je sice tu a tam ozvláštněna nečekanými žánrovými zatáčkami, ale ve své podstatě zůstává stále tím samým. Kartotékou případů, které se ve velkém otřou o politiku, v menším záběru pak o ekonomiku, sociologii či historii, aby vše zakončily střídmou akční scénou nebo nostalgickou rozmluvou. Chvíli jsem takový přístup dokázal přijímat, ale když se podobně nenápaditě vyvíjela i ústřední linie s Vysmátým mužem, která se první tři čtvrtiny seriálu zdá spíše povinným přívěskem, nebylo mi zrovna do zpěvu a marně jsem se snažil pochopit, proč právě Ghost dosahuje v žebříčcích nejpopulárnějších japonských seriálů tak kultovní úrovně. Jenže pak přijde poslední sedmička epizod, které míří tak vysoko, že jsem se málem ujišťoval, jestli sleduji stále ten samý seriál. Místo nicneříkajících dialogů se přistupuje k činům, na osudech hlavních charakterů mi záleží až bolestivě moc a zpětně divák pochopí i velmi pozvolné tempo nebo občas až neexistující gradaci jednotlivých zápletek či epizod. Stand Alone Complex je hodně specifická vize a přestože k ní mám nejednu výhradu, má v sobě zároveň tolik jedinečnosti, že jí v hodnocení rád trochu pomůžu a jsem rád, že nakonec dostála slavnému jménu. (11.09.2018)

Animovanému seriálu se musí nechat, že má koule podobně jako první film, který byl podle mangy natočen. Nejde jen o to, že seriál je cool a místy docela sexy, jde o to, že je to akční, ale sem tam poměrně zásadně vyvěrají na povrch i trochu drsnější, temnější a závažnější témata. Anime má pořád co říct a tenhle tým funguje. (26.10.2017)