Kókaku kidótai: Stand Alone Complex

Velmi dobrý seriál, který je povinností pro všechny ctitele kyberpunku. 2nd GIG se mi líbil o něco více než řada první, ale i ta je dobrá. Díly epizodické, kterými je hlavní dějová linie proložena jsou některé více, jiné méně zajímavé. Já osobně mám nejvíc v oblibě díl, ve kterém ostřelovač Saito vypráví, jak poprvé potkal Motoko. Ovšem právě díly mimo hlavní příběhovou linii srážejí mé hodnocení na "pouhé" 4, ale lepší. (05.03.2007)

1. série: Kdybych měl hodnotit jen díly týkající se případu Smějícího se muže, neváhal bych s 5*. Skvěle promyšlený příběh, ve kterém není nouze o překvapivé zvraty, strhující akční sekvence ani dojemné momenty (poslední bitva Tačikom mě téměř dohnala k slzám). To vše navíc podpořeno dobrou hudbou a špičkovou animací. Naneštěstí "stand alone" epizody se po příběhové stránce nemohou těm komplexním rovnat a nutí mě z celkového hodnocení jeden stupeň ubrat. ________ 2. série: Platí v podstatě to samé, co o jsem napsal o první sérii. "Dividual" epizody jsou prostě slabší než hlavní příběhová linie, i když bylo například zajímavé se dozvědět něco více o ostatních členech Sekce 9 (Pazu, Saito). Hlavní dějová linka je i tentokrát slušně propracovaná, ale obsahuje na můj vkus trochu moc politických konspirací a nemá v závěru nemá takovou gradaci, jakou měla první série. I přes to se ale 2nd GIG může řadit mezi to nejlepší, co v anime vzniklo. ________ Nastal čas na Solid State Society. (20.10.2006)

Éra Laughing Mana stále zůstává mým nejoblíbenějším příspěvkem ze světa Ghost in the Shell. Extrémně chytře vystavěná sezóna neustále přeskakuje mezi vyšetřováním a prozkoumáváním fikčního světa. Z lásky k téhle netradiční, ale fascinující řadě jsem se vyznal v zde. (05.06.2019)

Naprostá kyberpunková pecka, plná detailů. Ať je to sledování příběhu Vysmátého muže (v jedné scéně ukazují záběry s logem, v dalším díle to samé + hláška, že to teprve později dodali média a na konci série je k tomu menší dovětek:)) nebo předhazování citátů, které pokrývají filozofický podtext seriálu, je to působivé. A také nutno říci, že rozhodně přístupnější a čitelnější v myšlenkách a záměrech tvůrců než dvojice filmů (i těch citátů na minutu je méně). Skládání hlavní dějové linie je jako skládání puzzlů bez znalosti obrázku, který vám má vyjít. Je to zábavné, poutavé a díky úžasné režii a všudypřítomné hudbě seriál neztrácí tempo. Postavy jsou prohlubovány, divák je poznává, odkrývá jejich motivaci i mentalitu, ale všichni nedostanou stejně prostoru. Je to pochopitelné, ale Motoko bych zbožňoval i kdyby byla v každém pátém díle... Ostatní mají většinou smůlu. Druhou smutnou zprávou je přítomnost až přehnaně dětinských (u pár dílů doporučuji koukat i po závěrečných titulkách) Tachikom. Ve výsledku jsou velmi důležité, ale jako by autoři chtěli ubrat na vážnosti nebo naléhavosti kyberpunkového světa plného hackerů a jejich nonstop útoků na oči/svět/tak vůbec. I přesto, tenhle výlet do "blízké" budoucnosti je prostě neuvěřitelně působivý a cca bez tří dílů, by těch 5* ode mě rozhodně dostal. 90% PS: tohle je první sezona seriálu, druhá tu má oddělený profil:) (13.09.2010)

Pokud hledáte detektivní filosofické sci-fi, tak GITS je jednoznačně správná volba. Prostředí zhruba odpovídá mé představě o roce 2030, kdy se seriál odehrává. Lidstvo sice udělalo velký pokrok ve výpočetní technice a kybernetice, ale jinak zůstalo stejně prohnilé, jako je dnes. Kromě několika dílů překypuje seriál velice originálními zápletkami a zajímavými řešeními jak jednoduchých, tak složitých případů. Velice jsem si oblíbil Tachikomy, protože právě jejich "monology" dávají možnost k zamyšlení se. Trošku nepříjemně pro mě kontrastuje klasická animace s použitými efekty, protože bych byl rád, kdyby se plynule pohybovaly nejen auta, ale i lidé. Nelze nezmínit fantastickou hudbu Yokko Kanno, která dává seriálu daleko modernější nádech. (08.01.2008)