Řekni, kdo tě zabil

Pushing Daisies strašně klame tělem. Tváří se jako jednoduchá romantická komedie, a kýčovitě nádherné prostředí a rozpustilá hudba tomu napomáhají. Ze všech žánrů, které spojuje, je ale PD nepochybně především fantasy (hrátky se smrtí fungují, a je to výborný nápad) a mysteriózní. Ne zrovna klasicky střižená detektivka, ale absurdní miniepizodky, které posouvají děj dopředu hlavně tím, že pomáhají dokreslovat vztahy hlavních postav (asi jako kauzy v Ally McBealové), a tak se nenuceně dostáváme k prvku dramatu, které taky funguje dobře. Ned miluje Chuck, a Chuck zase Neda. Ale tahle láska nemůže díky nastoleným zákonitostem nikdy propuknout. A tak se Ned s Chuck dobrovolně uzavírají do vězení osamělosti. Chuck před celým světem, a Ned zase před Olive. Olive taky miluje Neda, a neschopná se smířit s jeho nedostupností, se i ona dobrovolně uvrhá do téhož vězení. Tady je asi největší zádrhel (nikoli faktický problém kvality seriálu, ale jeho možné působení na diváky), že kolonky romantický/komedie nejsou naplňovány tradiční formou. Těžko mít ten klasicky kýčovitý hřejivý pocit romantiky ze seriálu, kde nikdy doopravdy nedojde k naplnění jakéhokoli vztahu (říkejte si co chcete, ale sex prodává), a těžko se od srdce smát tam, kde postavy, které máte rádi, se víc než cokoli jiného trápí, že jsou samy, a že už tak zůstanou. Pushing Daisies je romantický seriál, ale zároveň frustrující. Je humorný, ale ne klasickým ha ha způsobem, spíš morbidně cynickým, a tak se z něho stává tvrdý seriálový oříšek. Je to nádherné dílo, ale není to snadno zkousnutelné. A fakt, že to tak vůbec nevypadá, nepochybně spoustu lidí odradí. To by ale byla škoda. (11.10.2007)