Série(4) / Epizody(18)
Obsahy(1)
Detektiv Chandler dostává svůj první případ vraždy. Roku 2008, přesně sto let po sérii vražd, které spáchal Jack Rozparovač, je v londýnském okrsku Whitechapel nalezena mrtvá žena. Způsob vraždy přesně odpovídá sto let starým zločinům - přesto nikdo nechce věřit tomu, že vrah kopíruje zločiny Jacka Rozparovače. Zanedlouho je ale nalezena další oběť. (mahler)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
1. série - špička ve svém žánru. Napínavá atmosférická krimi se sympatickým obsazením. Závěr je také dobře vyřešen. 84%. 2. série - Čekal jsem určitý sešup kvality, ale opak je pravdou. Většina komentářů se shoduje, že druhá série je nejslabší. S tím nesouhlasím. Policejní tým se dostává pod enormní tlak o překvapení není nouze. Spíše problém vidím v určitém nepřijetí odlišného konceptu, kdy se nehoní zabiják, ale musí se bojovat proti několika nepřátelům (skrytým i neskrytým). U mě velká spokojenost...84%. 3. série - 3/1 - svým způsobem dost děsivé (život s monstrem). Seriál si pořád drží obdivuhodnou úroveň. Dokonce i trochu humoru se tam objevilo. 82%. 3/2 - travičská story za 81%. 3/3 - ani ve v cílové rovince se nezvolnilo. Pravděpodobně nejděsivější díl série. 84%. Všechny tři série drží vysokou kvalitu. Temná propracovaná psychologie postav je obdivuhodná. 4. série - 1/2, 2/2 - zabíjení čarodějnic děsivou zrůdou...86%, 3/1, 4/2 - sběratel...82%, 5/1, 6/2 - příchod antikrista...90%. Whitechapel si zaslouží nejvyšší hodnocení. Čtvrtá série zjevuje zlo, které přesahuje všechny případy dohromady. Seriál, u kterého je každá série lepší a lepší. Děsivé, promyšlené, napínavé...celkově 91%. ()
První série je super. Hvězdičku ubírám pouze za první díl. Jinak dobře vybraní herci mě fakt potěšili. Tady jsou policajti prostě normální chlapi, což bych řekla, že se více blíží skutečnosti a ne svalnatci, krasavci a kdo ví co, jako v jiných detektivních seriálech. Mladý šéf je psychologicky velmi zajímavá postava, bude ještě fajn sledovat, jak se z něj stává lepší a lepší detektiv, který mění hodnoty. Stejně tak seržant Miles má skvělou roli. Uvidím, co další série. /// Tak to mám zhlédnuto všechno. Byla to fakt pecka, jednotlivé případy mě někdy totálně dostaly. Ve třetí sérii se však nečekaně seriál začínal ubírat do mysteriózna a hororu. Jako opravdu jsem se občas dost bála. Přesto jsem předpokládala, že to bude mít vše racionální vysvětlení. Bohužel poslední díl mě v tomto ohledu zklamal, možná i trošku pobavil. Vím, že seriál asi pak zrušili pro nižší sledovanost, tak přemýšleli, jak to ukončit, ale je škoda, že to udělali takhle, protože tím snížili kvalitu toho celku, který byl tak perfektně pochmurně natočen. ()
1. série - 55% - Britská odměřenost, výborná hodnocení a v první řadě tematická podobnost až sesterskost s mojí milovanou Ripper Street mi velely zavzpomínat na smutná výročí. Jenže tenhle přestup do současnosti se nevydařil, protože v něm onu anglickou suchost ani eleganci nevidím. Průměrně a televizně vypadající případ nezachraňují ani hlavní hrdinové (kteří jsou popravdě většinu času nesympatičtí až běda), ani zvraty, ke kterým by přitom nervy drásající případ vybízel. Napětí se šponuje až v poslední chvíli a na konci zbyde jen pachuť nad množstvím promarněného potenciálu. 2. série - 60% - Chápu tvůrčí snahu zopakovat formuli, která na diváky fungovala, ale tohle je stejné až moc. Opět stíny minulosti, opět příhodné znalosti vševědoucího pomocníka a opět obyčejně podaná historka, která by přitom mohla fungovat tak dobře. Seriál navíc v době nepřeberného množství nejen severských detektivek rychle stárne, protože podobnou sbírku klišé (OCD i alkoholismus najednou?) nebylo možné brát vážně snad ani tehdy. Jazýčkem vah, který pouhou kopii paradoxně posouvá nad první případ, je Ray v podání jako vždy nepříjemného a zmuchlaného Phila Davise. Jeho linka největšího protivy, který může nejvíce ztratit, je alespoň odleskem toho, co si od mysteriózního seriálu ze země Jejího Veličenstva očekávám. 3. série - The Murder in Darkness - 40% - Zrychlující jízda z kopce. Rutinní případ, nevěrohodné roubování na minulost, zbytečné epileptické prostřihy s úkolem navodit pocit strachu a v protikladu k tomu i absence napětí. Nebýt příjemných chvil, kdy si dva hlavní hrdinové vylévají srdce a dají tak vyniknout slušné vzájemné chemii, šel by tento výjezd už do úplné tmy. The Hunger for Mercy - 40% - Čím dál směšnější pokusy polidštit hlavní postavy mají za následek příchody a melodramatické odchody zdánlivě důležitých charakterů v řádu vteřin. Je velká škoda, že seriál vykrádá sám sebe a při už nyní ohraném vzorci porovnávání historie se současností jen kroutím očima. The Sins of Betrayal - 75% - I přes přehnanou dramatičnost až melodramatičnost ten jednoznačně nejlepší případ celého seriálu. Slušná porce napětí místo obvyklého laciného bafání, prokreslené vedlejší postavy, psychologicky hutný podklad pro všechny tři hlavní protagonisty a hádání, která ze dvou očividných (ale rovnocenných) point bude ta správná. 4. série - The Real Enemy - 50% - Návrat k rutinnímu vyšetřování, neobjasněným otazníkům a přepáleným pokusům o nadpřirozený nádech, kdy jen odpočítávám laciné lekačky vedoucí k nevyhnutelnému odhalení průzračné reality. Tohle duchařské oťukávání má připomínat klasiky Sherlocka Holmese, ale podobnější je mu i Scooby-Doo. Škoda, Rupert Penry-Jones je v hlavní roli čím dál pevnější. The Force of Injustice - 50% - Snaha o vztahové dějové zpestření vedlejších vyšetřovatelů se míjí účinkem, protože byli do děje dosud zapojení jen aby se neřeklo. Proto se teď nedokážu rozohnit pro nic, co se v jejich životech nyní děje. Tísnivá a nepříjemná vyšetřovací linie si podtrhne nohy ve chvíli, kdy přijde s největším klišé. Pokus o dlouhodobou linku, kdy Ed ve sklepě jen listuje plesnivými knihami v plesnivých skříních a diví se, že se plíseň šíří dál, je k smíchu a za ten metaforický nádech zla v samotných útrobách policie je mi i trochu stydno. To This End - 50% - Nikdy bych nečekal, že seriál o pouhých osmnácti epizodách budu sledovat téměř dva roky, ale stalo se. V samém závěru už jsem nečekal žádné zázraky, tvůrci se ale vytasili s jedním finálním zvratem, který spoustě diváků přišel překvapivý, mrazivý, ale mně jen dokázal, že scénář delší dobu nevěděl kudy kam. Překročit hranici mezi tajemnem a opravdovým mysteriózním zážitkem byla chyba a pointy jsou tentokrát bohužel k smíchu (viz jméno tajemné stařeny). A upřímně, nehledám u britské krimi extra realistickou podívanou, ale nechápu, že většina zúčastněných ještě vůbec u policie pracuje. Těch neprofesionalit, prohřešků nebo rovnou nezpůsobilostí k práci bylo na jeden soubor až příliš. Loučím se milerád, ze seriálu, který měl být novodobou klasikou, zůstala jen hromada nenaplněného potenciálu. () (méně) (více)
Whitechapel mi byl doporučen jako jeden z těch "chytrých seriálů", jako Sherlock nebo Dexter - chápej seriál, kde si hrdina musí poradit v těžkých chvílích selským rozumem a logikou. Jen samotný námět byl přímo dělaný pro mě. Ovšem nenechte se zmást. První série pojednává o vraždách Jacka Rozparovače, tedy spíše napodobitele tohoto slavného sériového vraha. Ačkoliv to je samotná synopse seriálu a jen díky tomu mě zaujal, první série mi přišla taková nemastná neslaná a dalo se z toho vytřískat mnohem víc a roztáhnout do mnohem více dílů (viz série třetí) než jen do tří třičtvrtěhodinek. V první sérii vám ani nijak k srdci nepřirostou hlavní hrdinové. Inspektor Chandler je taková prázdná nádoba plná klišé, seržant Miles si nějaké sympatie získá (i když spíš tím, že hrál i v zmiňovaném Sherlockovi - 1. díl 1. série) a obtloustlý "Rozparovačolog" Buchan je spíše tou otravnou postavičkou, která už vůbec ve 2. a 3. sérii být nemusela. Druhá série je podle mě nejhorší. Vůbec mě nebavila a napodobování vražd gangů, mafiánská dvojčata a opět žádná hloubka hlavních postav vedla k tomu, že jsem chtěla sledování po druhé sérii utnout s tím, že nic lepšího už nás asi nečeká. A můžu být jedině ráda, že jsem seriálu dala šanci, protože teprve až 3. série je u mě 100%. Skládá se už ze 6. dílů a každé dva díly se věnují jednomu případu "kopírovaných" zločinů z minulosti. Teprve až zde vám začne mrazit v zádech skoro jako v dětství při sledování Akt X a teprve až zde, s nástupem i nových postav do kanceláře, se začnou otevírat i osobní hranice hrdinů a Chandlera a Milese si zamilujete. Síla seriálu tkví v tom, že vás nakonec ani tak nezajímají případy, ale jak se budou dál vyvíjet životy hlavních hrdinů. To trochu podkopává fakt, že u hlavního hrdiny Chandlera si nic nemění, stále je perfekcionista bez schopnosti přijmout k sobě "nedokonalého" partnera a během seriálu se jeho přístup nijak nemění, ale i tak zaujme. I když 1. a 2. série jsou pro mě průměrná a následně nudná, dávám 4 hvězdy za 3. sérii. ()
První série vzkřísila děsivou legendu a umně ji zaranžovala do současnosti. Starosvětskost anglických detektivů zůstává, moderní metody nejsou přímou součástí případu - jsou představené spíš s pomocí výsledků (analýza DNA). Pracuje se tu postaru s kombinací stop a logických úvah, jako nejlepší pomocník tu slouží tabule.____Tam, kde první série začala, druhá navazuje. Detektivové jsou tu za outsidery. Vyšetřování je přivádí na temná místa, setkávají se s brutálními důkazy násilí, ale svědkové odmítají spolupracovat. Vzhledem k tomu, že cca od půlky je jasné, kdo za zločiny stojí, se druhá série jeví jako méně působivá, ale ta spíš stojí na rozvíjení postav. Detektivové stojí semknutí proti okolí, které o vyšetřování nijak nestojí, musí se strachovat o své blízké, cítí bezmoc, hroutí se. A obsese tak už nikdy nebudou zábavou alá Monk. Jenže jak říká Miles Chandlerovi:"Nobody said you had to be the greatest detective that ever lived, only the best detective that you can be." 1. série 5*, 2. série 5*, 3.série 4*-, 4. série 3*. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Většinou se točilo na místech, kde Jack Rozparovač vraždil a většinou se točilo v noci. (Kulmon)
- Mnoho jmen postav je založeno na skutečných podezřelých a obětech v případu Jacka Rozparovače. (Kulmon)
- V seriálovém obsazení figuroval i britský herec Dave Atkins nám známý díky filmu Nemocnice Britannia (1982). Ten naneštěstí zemřel krátce před první klapkou ve věku 67 let na selhání srdce. (Conspi)
Reklama