Sněhurka a lovec

Zpočátku jsem byl až překvapený, jak moc se mi ten film líbí (neboť jsem od něj vůbec nic nečekal), nicméně jak minuty ubíhaly, nadšení se povážlivě vytrácelo a skončil jsem až na nějakých 4/10. Krásný vizuál a démonická Charlize holt debilnímu scénáři a prkenné Sněhurce a nevýraznému princi celých 127 minut odolávat nevydržely. (05.09.2012)

Úžasná pohádka pro dospělé. Děti se budou bát, ale já jsem si to užil. Takhle dospělou a skvěle atmosférickou pohádku / fantasy jsem neviděl snad od dob Jestřábí ženy. Je to skvěle natočené a dýchá z toho ponurá atmosféra. Když Sněhurka přijede do vesnice a obklopí jí ty zdegenerovaný vidláci, tak si to nezadá s Deliverance. O to větší byla katarze v barvičkami hýřícím lese víl. Herci jsou taky bezva. Nejvíc asi utkví opravdu skvěle psychopatická Charlize Theron, ale Kristen Stewart tu hlavní roli zvládla s přehledem a Chris Hemsworth se na tyhle namakaný, vousatý bojovníky megahodí. No prostě jsem si to náramně užil. (28.04.2013)

Oproti preplácanému a nejasnému Mirror, Mirror oceňujem jasný smer tvorcov natočiť veľkolepú temnú fantasy (konečne bez detí v hl. úlohách). Po všetkých tých detských dobrodružstvách je to ako balzam na dušu. Veď okrem trilógie Pána prsteňov tu takmer nič dospelejšie ani nebolo (čo je na počudovanie). Charlize Theron filmu jasne vládne, efekty, výprava, vizuál dobré a k tomu ponurá atmosféra. Celé to však malo byť podstatne dynamickejšie a kratšie. Takto to v niektorých momentoch nepekne nudilo. (30.07.2012)

Pro Sněhurku jako takovou mám přirozenou slabost, protože coby jedince od okamžiku, kdy mu začaly růst vlasy, tmavovlasého, navíc holčičku, mě všechny ty zlatovlasé princezničky v pohádkách notně sra.... deprimovaly. A coby jedince od dětství vedeného k soběstačnosti, samostatnosti, přemýšlení a systematičnosti, mě deptaly všechny princezničky jojikající, kníkající a omdlévající šestkrát denně. Tady je Sněhurka, která ve vězení vyfasovala velmi kvalitní šaty - všimli jste si, že ta látka byla pevná a neprodřená, že z toho nelezly nitě, že byla látka zpevněná cvočky, že šaty byly zdobené a dobře střižené, navíc dobře padnoucí, tedy žádný pohozený hadr, aby vězenkyně neležela na šutrech nahá. Když se rozhodla utéct, konečně ji po letech napadlo porozhlédnout se, zda nenajde ve vězení nějakou zbraň a taky že ji najde, odkluše do žumpy, skočí šikovně mezi skály tak, že se ani nenapije studené vody a vyplave na pobřeží příhodně na místě, kde na ni čeká romanticky bílý oř, do té doby zřejmě umírající, puchem žumponorné Sněhurky probuzený k akci. Lovec se ve vteřince rozhodne změnit poslání, prozře, pochopí, tedy nepochopí, ale to je jedno, zkrátka se z něj stane skřítek pomocníček, pak se objeví trpaslíci, kterých je, ač říkají něco jiného, na počátku osm (na konci, kdy se konečně dají spočítat jich je v korunovačním sále sedm, pokud jeden zemřel, ať počítám jak počítám, bylo jich na začátku osm a v žumpě pod hradem jich muselo být sedm a ne šest, jak se dopočítali oni, ovšem je omlouvá, že v žumpě byla tma, asi jako pod svícnem). Sněhurka má většinu doby olezlé omaštěné vlasy a to i v okamžiku, kdy vyleze z vody, trpaslíci jsou po té, co vylezou z žumpy, čistí. Nevím, co je větší záhada. Další věc je, že na chystaný pohřeb má Sněhurka hůř padnoucí šaty než ty, v nichž byla v kriminále. V brnění vypadá jako ošklivý kluk, ale v brnění asi není primárním účelem vypadat hezky, ani když jste princezna. Z Charlize mi brněly zuby, chladná mrcha jí šla dobře, ale zas oslnivě krásná mi nepřišla, přičemž vypadat úhledněji, nebo aspoň čistěji než Sněhurka, nebyl takový kumšt. Osudový polibek tam byl, ale nevyzněl osudově, vypadalo to, že Kirsten chce vládnout sama a dvojku romantických hrdinů si nechat pro zábavu, nebo na pozorování, nebo já nevím k čemu. Kam se sakra ztratila romantika? Dost se mi ale líbilo, že nechali nějaký prostor Sněhurčině mamince, která navíc vypadala, že by skutečně mohla mít dceru tmavovlasou se světlou pletí. Nějak mě ve filmech deptá, když mezi nejbližšími příbuznými je podobnost menší než je v reálném světě mezi dítětem a sousedovic papouškem. (31.07.2017)

Kdy si současní autoři fantasy filmů uvědomí, že ke kvalitě (úspěchu se to bohužel netýká) není zapotřebí milión digitálních efektů, kopírování úspěšného či hvězdy z pochybných romancí, kterým jde hraní jak upírovi chytání bronzu v soláriu, nýbrž prostinká to věc zvaná Příběh.. Po proslovu Sněhurky z Arku k poddaným jsem utřel studený pot z čela a až k samému konci čekal jak na trní, komu bude patřit její srdce, klín i pokladnice. A ejhle! V této čarokrásné planosti šlo o milostný kosočtverec (ano, přesně ten, co si myslíte) a anemická princezna ve skutečnosti miluje bílého jelena, co mu z hlavy roste osika, neb pohled na něj jevil se láskou nejvíce naplněn. Ona zoofilie přece není tak hrozná a když se líbají mrtví, je pak dovoleno cokoliv. Ostatně, kdo ví, co jiného s ní Lovec dělal, když tam nebyla kamera.. Jinak krajně nesouhlasím s obviňováním zrcadla, že nemá vkus, že vlivem přehnané konzumace čističe Okena vidí rozmazaně či že by mělo navštívit očního lékaře. Vždyť ten gong z Indiana Jonese a Chrámu zkázy, co se při verdiktu mění na T-1000, nehodnotil krásu pouze vizuální, ale i tu nejdůležitější, po které se co svět světem stojí nejvíce prahne a touží - krásu vnitřní. Cha! A teď tu o Perníkové chaloupce… (16.10.2012)