Režie:
Tom HooperKamera:
Danny CohenHrají:
Hugh Jackman, Russell Crowe, Anne Hathaway, Amanda Seyfried, Eddie Redmayne, Helena Bonham Carter, Sacha Baron Cohen, Samantha Barks, Aaron Tveit (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Jean Valjean byl po devatenácti letech propuštěn z vězení. Zbědovaný muž nalezne azyl na faře. V noci tam ukradne stříbrné nádobí a uteče. Policisté ho dopadnou, ale farář tvrdí, že mu vše daroval, a přidá mu ještě dva svícny. Valjean, zaskočený jeho velkodušností, se rozhodne změnit život a svou totožnost. Stane se ctihodným občanem, a dokonce starostou, jenže ani tehdy není před slídivým Javertem v bezpečí. Po smrti tovární dělnice Fantine se ze soucitu a také z pocitu viny ujme její dcerky Cosette. Společně s ní pak před zákonem utíká do anonymity francouzské metropole. Tam na ně po pár letech klidu čeká kromě Javerta i další nebezpečí - ulice bobtnající revolucí, kterou připravují mladí muži. Jeden z nich, Marius, se při letmém setkání zamiluje do dospívající Cosette a ta jeho city opětuje. Kvůli své dceři a jejímu štěstí se Valjean rozhodne riskovat, dokonce se vydá na barikády v předvečer rozhodujícího souboje mezi revolucionáři a armádou, aby z předem prohrané bitvy těžce raněného Mariuse zachránil... (TV Nova)
(více)Videa (42)
Recenze (1 162)
║Rozpočet $61miliónov║Tržby USA $148,809,770║Tržby Celosvetovo $441,809,770▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $35,826,537 //počet predaných kusov 1,295,529║ Tržby za predaj DVD v USA $39,366,970 //počet predaných kusov 2,205,628║ veľmi som na to chcel ísť do kina ale v kine by som pri tom asi odkvacol, prvá hodinka otras, spieva sa tu skoro nonstop, a keby to boli aspoň chytľavé choráli ale tu to príde ako filmové utrpenie, Tom Hooper ďalší neskonale precenení režisér /40%/ ()
Filmy, ve kterých se mluveným slovem řekne dohromady 10 vět, to budou mít těžké vždycky, i když jde o muzikály. Bídníci to pak budou mít u diváků těžké dvojnásob. Tom Hooper ale vytvořil tak velkolepé dílo opřené navíc o nesmrtelný příběh, že mu prostě některé zápory musí člověk odpustit. Hooperova snaha nechat herce zpívat "naživo" se sice musí ocenit a v několika sekvencích se mu tato snaha výborně vyplácí a vzniknou tak vlastně nejemotivnější scény filmu. V některých pasážích to ovšem herci zas tolik nestíhají a občas tak jejich zpěv malinko tahá za uši. Ve výsledku ale ta výborná čísla převládají, herci jsou vynikající a po řemeslné stránce už nejde vytknout vůbec nic. Tedy když nepočítáme někdy až odfláknuté masky. Emocí je ovšem i přes některé pasáže stále málo a některé důležité scény, tak působí malinko odtažitým dojmem. I přes chyby mě ale tato muzikálová jízda semlela a hodně jsem si ji užl. ()
Monumentální pocta muzikálu nikoliv knize, což v překladu znamená děj ohlodaný až na dřeň, kdy nemá divák prakticky žádnou šanci dostat se jakékoliv postavě pod kůži. Všichni tu zpívají, brečí, stárnou, trpí a nechávají se smáčet provazci deště v kaleidoskopu makro záběrů, dokonalých kulis a scén na způsob rybího oka, ale celé je to mrtvé, bez emocí a tak podivně zkratkovité. To, co funguje na prknech evidentně nefunguje na filmovém plátně. PS: kvůli sotva 15 minutám na plátně zhubnout 25 liber a přijít o dlouhé vlasy – to je hodně bídný! (Až vyrostu chci být cool jako Russell Crowe!) ()
Francouzská revoluce hledá Superstar. Pořád se tam zpívá (fakt 99% stopáže, asi tři mluvené dialogy!), je to kašírované a strašně moc by to chtělo být osudovým spektáklem a ultimativním dojákem letošních Vánoc. Asi i kvůli této zoufalé "chtěnosti" je to však přepjaté, patetické, neživotné, odosobnělé. Vrcholem je finále, u kterého jsem nesmrkal do kapesníčku, ale zadržoval smích. Tak teatrální to bylo. Od Hoopera bych navíc čekal větší režijní finesu - tohle je fakt jen slavný muzikál na plátně, přičemž Paříž evidentně tvoří jen pár bloků, protože Javert se schovává za každou kulisou, pardon rohem. Díky hudbě a hercům to nenudí, Hathawayová je na Oscara za vedlejší roli, Jackman do toho dává všechno a ani napůl odepsaný Crowe neurazí, v tom kině jsem ale subjektivně dřepěl tak dlouho, jako Peake na obraně. A tím nemyslím, že krátce. 70% ()
Noví Bedári na boli na mňa vo forme filmu až príliš muzikálový, čakal som skôr niečo v štýle Schumacherovho Fantóma opery (ktorého ešte spomeniem), keďže je tu až na pár slov skutočne všetko len a len spievané. To je najväčším problémom ale zároveň aj esom filmu, keďže z rukáva klopí jednu fantastickú pieseň za druhou rôznych štýlov, melódií a citovej podmaľby. Keďže je ich však také množstvo a zároveň sú texty komplikované a každý sa nám snaží nejakým spôsobom vysvetliť danú situáciu, posunúť nás v deji, vyjadriť city postáv či ťažké životné podmienky vo Francúzsku 19. storočia, nenachádza sa tu bohužiaľ, oproti napr. práve Fantómovi opery, jediná zapamätateľná pieseň. Pochmúrnu a depresívnu atmosféru, ktorú divák silne pocíti aj v samotnom Paríži, vriacom kotle hnevu francúzskeho ľudu. Tu sa dostávame k ďalšiemu bodu filmu, a to jeho časové roviny a dejové linky. Zatiaľ čo úvodná galejnícka a trestanecká časť je prudko pesimistická, a jedná sa o čistú drámu a súboj dvoch ľudí stelesňujúcich vyššie hodnoty, ktorý sa prenáša aj do nemenej smutnej doby, kedy je z Valjeana pod novým menom starosta. Vtedy znovu stretáva svojho soka a zároveň sa stáva svedkom krutých okolností vedúcich až k smrti robotníčky Fanine. Ujíma sa teda jej dcéry Cosette a spoločne utekajú do Paríža, kde sa schyľuje k revolúcii. Tu sa, znovu o niekoľko rokov starší, dostávajú Veljean a Cosette do víru udalostí, v ktorých sa objavuje láska medzi Cosette a Mariom, rozpoltenosť Mariusa ako člena odboja, obraz podradných parížskych podvodníkov a zlodejov (ktorých skvele zahralo duo Cohen - Carterová), využívajúcich nestálej situácie, začiatok revolúcie a opätovné stretnutie dávnych nepriateľov Valjeana a Javerta, ktoré tentoraz smeruje k nevyhnutnému pádu jedného z nich. Toľko k príbehu a teraz k hlavným predstaviteľom. Jackman a Crowe sú v rámci filmu po stránke spevu prakticky bezkonkurenčný a z rukávov vyťahujú zbrane najväčšieho kalibru. Oproti Croweovi však predsa len Jackman so svojou prílišnou teatrálnosťou prehráva a nič mu pri tom nepridáva jeho skôr komicky než operne trasúci sa hlas. Napriek tomu však stále spieva vynikajúco. !!!SPOLIER ALERT!!!SPOLIER ALERT!!! Na druhej strane Crowe vkladá do svojich vystúpení toľko sily a energie, že náhla samovražda jeho postavy pôsobí pomerne rozporuplne a podivne, čo rozhodne filmu dobré body nepridá. A umieranie Valjeana je naopak podané zdĺhavo a teatrálne, pričom z neho klišé priam vypadáva ako výplň z deravého vankúša. Výprava je skvelá a kostýmy úžasné, no niektoré efekty priam bijú do očí a vadia, menovite hneď prvá scéna na galejách, kde je vidno že bol film primárne točený pre 3D a loď je zjavne vytvorená počítačom. Zvyšok je však vynikajúci, aj minimalistická, no účelná dvojdňová bitka medzi odbojom a armádou, ktorá je až prekvapivo krvavá pri pohľade na zvolený štýl spracovania. Keď sa teraz ohliadnem späť, bol to po všetkých stránkach výborný film, len keby sa tvorcovia nesnažili z neho mať muzikál za každú cenu a radšej pilovali scenár a detaily. 80% () (méně) (více)
Galerie (184)
Zajímavosti (52)
- Hugh Jackman (Jean Valjean) kvůli scénám, v nichž představoval vězně, podstatně zhubnul. Tato část filmu vznikla jako první a hned po jejím nafilmování se herci dostalo patřičné péče, aby později mohl pokračovat v podobě bohatého muže. (KucC)
- Při natáčení písně „I Dreamed A Dream“ dokázala Anne Hathaway (Fantine) rozplakat téměř celý štáb. (Beckett51)
- Poté, co Jean Valjean (Hugh Jackman) protáhl postřeleného Maria (Eddie Redmayne) pařížskou kanalizací, by Marius ve skutečnosti patrně neměl šanci přežít: v té době v pařížkých stokách rejdily krysy a řádil mor, tudíž by měl jistou otravu krve. (Nevka)
Reklama