Případy 1. oddělení - Série 1

První série se mi líbila. Myslím si, že se tento český krimi seriál svým tvůrcům povedl. Příběhy jsou položeny na pravdivých případech – jen je tvůrci místy až moc nereálně a nelogicky přenesli na „filmové plátno“ – ovšem jako celek to bylo dobré. Zatím. Většina těch sériových vrahů, psychopatů a magorů měla dostat rovnou provaz za zvěrstva, která napáchali, ale v tomhle to státě max 12,5 až 15 let a to je ještě některé i pustí dřív za dobré chování. Někteří dostali alespoň to doživotí. Co se hereckých výkonů týče, tak tady převládala spokojenost. Nejvíc se mi líbí Polívka – je ale pravda že je to občas až moc přehnané – jak dokáže odhadnout pachatele, přestože na případu vůbec nedělá, jen si přečte složku. Pak Vladyka alias Sršeň – kapitola sama o sobě, ten by u policajtů neměl co dělat. Nejvíc mě sere jejich velitel Korejs – slizká postava…Těším se na další díly… (22.11.2019)

(1.série) Na Případech je krásně vidět, že pánové režiséři společně se scénáristama přesně věděli, co chtěj natočit, jaký to má bejt a jak to má působit, a podle toho to taky vypadá. Seriál si nehraje na nic, čim neni, a ani se nesnaží konkurovat všem těm kriminálkám Las Vegas a spol. Jasně cílí na českýho diváka a chce ukázat policejní a detektivní práci v PČR pokud možno takovou, jaká (aspoň já tomu věřim) je - bez příkras a oproštěnou od všeho toho ať už ideologickýho nebo hollywoodskýho marastu, kterej s timhle žánrem většinou máme spojenej. Vychází ze skutečnejch případů a skutečnejch způsobů odhalení, čimž se liší třeba od Hříšných lidí točených na Markovy povídky, jinak je to ale jejich víc než seriózní nástupce. Herci jsou vybraný skvěle (ať už moula Vladyka, ze kterýho si všichni jen dělaj prdel, nebo zkušenej a rozvážnej Polívka, klasicky přesvědčivej Vetchý nebo světáckej Stach, kterej by si zasloužil, aby se už o něm konečně vědělo trochu víc, ale i ten polonechutnej Hanuš jako jejich správně protivnej šéf...) - ta partička spolu funguje bezvadně a úplně přirozeně. Kupodivu dobře vybraný jsou i herci ať už více nebo méně významnejch epizodních rolí - málokdy se stane, že by to nepůsobilo přesvědčivě (výjimky ale jsou - třeba zoufalá Něrgešová, Meduna nebo Kovář). A hlavně to na mě působí tak syrově a opravdově, že mi vůbec nedělá problém věřit, že celý to detektivování vypadá nějak takhle - že se vozej v obyčejnejch služebních fabiích a šéf na ně ještě furt prská kvůli benzínu, že v jejich kanceláři je to spíš hnusný než jakýkoliv jiný, že maj starý počítače a nějaký sofistikovaný vybavení nemaj veškerý žádný, že na ně furt tlačí šéf, kterej je drcenej svym šéfem, médiama a kterej je donucenej politikařit, že jsou často nucený případ řešit rychle na úkor jinejch problémů, prostě že to celý neni nějaká tajemná a dobrodružná práce, ale spíš samý papírování, byrokracie a politika. Občas se koná i správně černej humor (např. nahlášená rozřezaná ženská v butiku, ze který se nakonec vyklube jen fotka, pošťuchování Sršně/Vladyky a ostatních...). Za mě je to víc než příjemný překvapení a krimi seriál, kterej rozhodně má svoje místo v popředí všech podobnejch TV projektů. WTF moments: Karta z rejstříku osob jistého pána se jménem Morava Luďek (4. díl, pátrání po laborantech) - s tim vyhledáváním v rejstříku osob si teda opravdu mohli dát větší práci (napsat jméno do nějakýho rádoby policejního "vyhledávače" uloženýho na ploše, kliknout na Vyhledat a pak nenápadně dát alt+tab do excelovský tabulky s viditelnym proklikem windowsovských náhledů spuštěných aplikací, to moc profi neni). A v Tescu můžou těžko zjistit, kdy a kde prodali nějakej jeden konkrétní kuchyňskej nůž - čárový kódy jsou na všech stejný. Jo a misogynie není nenávist k opačnému pohlaví, ale jen k ženám. (24.02.2016)

Po zjištění, že nemám ohodnocenou první sérii, hanba mi, vrátila jsem se zpátky v čase.. A pořád to na mě funguje, ta herecká parta, co se tu sešla, je prostě báječná.. Jednotlivé případy jsou zajímavé, poutavé a někdy i dost napínavé.. U mě opakovaně spokojenost, jedná se o zdařilou kriminálku.. (15.03.2024)

Pokud se tvůrci našich seriálů o kriminalistech drží domácích zdrojů, dopadá to mnohdy tak, že jsem nepokrytě spokojen (a když už se nechají inspirovat jinde, mělo by to vypadat jako Pustina). No, a zjevně platí, že Česká televize je v tomto ohledu o několik tříd výš, než naše komerční stanice, které se zoufale snaží točit české verze Kriminálek Las Vegas, Miami a podobně, přičemž je výsledek už předem jasný. První řada Případů 1. oddělení mě zaujala, bavila i občas zklamala, ale ta zklamání byla spíše jen drobnostmi, takže nemohla výrazným způsobem ohrozit můj výsledný dojem z celé této série. Po čtrnácti epizodách tedy mohu zodpovědně prohlásit, že jsem byl velmi spokojen a myslím si, že právě toto je cesta, kterou by se měli čeští tvůrci ubírat. / Poučení: První série potvrdila platnost těchto dvou pravidel: Každý vedoucí pracovník je blbec (z určitého úhlu pohledu) a Hovno vždycky padá dolů. (10.02.2023)

Jak jsou předsudky zavádějící, jsem si uvědomil po zhlédnutí několika epizod Případů 1. oddělení. Dlouhá léta jsem na základě zkušeností podléhal dojmu, že vznik kvalitního kriminálního seriálu je u nás stejně pravděpodobný jako natočení vysokorozpočtového sci-fi ve vietnamské produkci. A ejhle, ono se to podařilo. Základem je kvalitní scénáristická práce, která vychází ze skutečných kriminálních případů a taky fakt, že se na scénáři podílel ostřílený kriminalista, který do něj vložil své zkušenosti. Díky tomu je to věrohodné, aniž by to ztrácelo napětí a atraktivitu. Co oceňuju nejvíc, že to jde vlastní cestou a nehledá vzory v zahraničí. Seriálů, které jsou zjevně inspirované severskými detektivními řadami nebo americkými akčními sériemi vyprodukovaly naše televize spoustu s velmi rozpačitým výsledkem. Do určité míry bych snad korigoval bezbřehé nadšení, které seriál vzbudil. Je to velmi solidní, ale výjimečné snad jedině v rámci velmi průměrné české dramatické tvorby, která už druhou dekádu tápe, jak dál a hlavně pokulhává za moderními televizními trendy. Kvalitní herecké obsazení, dokonce i Bolek Polívka si vzpomněl, že umí hrát, a přestal předvádět sebe sama. Snad jedině Sabina Remundová potvrdila, že opravdu nepodědila herecký talent své matky. Celkový dojem: 85 %. (07.04.2016)