Creepshow: Plíživý děs

Creepshow 2 má oproti prvnímu dílu jen tři příběhy z nichž jeden je opět z ranku nezapomenutelných. Ale popořadě. 1. Old Chief Wood´nhead: Dvojice manželů, která léta prodává v zapadlém krámku je brutálně zabita a pomstít se je vydává socha starého indiána. Nejdelší povídka s nejdelším úvodem, po kterém se to mění v celkem nudný mini-slasher (dvě ze tří smrtí nejsou ukázané). Průměr - 3/5. 2. Raft: Skupinka teenagerů si vyrazí k jezeru a doplave k pár metrů vzdálenému raftu. A tím začíná jejich boj o život, neboť v jezeře plavě nebezpečný sliz. Stoprocentně nejlepší povídka, i když sliz vypadá lacině, efekty požírání jsou slušné a závěrečná pointa mě v dětství řádně rozsekala - 5/5. 3. Hitchhiker: Zpovykaná panička se vrací ze záletů a srazí stopaře. Z místa nehody ujede, ale nemrtvý stopař se vrací pomstít. Brutalita tu byla opravdu slušná, ale jinak už pro mě docela průměr - 3/5. Spojovací příběh je napůl kreslený o šikanovaném klukovi a jedné kytce a opět jako u prvního dílu jej nemá ani cenu zmiňovat. Celkově dvě průměrné povídky a jedna naprosto geniální, takže 3* jsou adekvátní. (28.07.2015)

Už som to tu niekde písal, ale poviem to ešte raz: Kingove poviedky na plátne proste nefungujú. Drvivá väčšina z nich, ak nezapadá do šedivého priemeru, tak sa kúpe v hrozných sračkách. Creepshow (našťastie?) patrí do toho priemeru. Film pozostáva zo série štyroch hororových poviedok, ktoré bohužiaľ nie sú ani zaujímavé, ani desivé. Jediná poviedka, ktorá ma zaujala, má názov The Raft. Skupina tínedžerov sa kúpe niekde v odľahlom jazere, kde ich začne ohrozovať neznámy sliz (podobnosť s The Blob čiste náhodná). Po menších komplikáciách sa im podarí dostať na nejaký raft ukotvený uprostred jazera. Tu obkolesení slizom a vystrašení na smrť sa rozhodujú, čo ďalej. Cool. (12.07.2003)

PROLOG: Tento film má naprosto stejný komentář s filmem "Creepshow": Mám rád (a především při podzimních večerech) takovéto projekty. Tedy pár cca dvacetiminutových příběhů tvořících film. Nejedná se ani tak o horror jako o mystery žánr. Takovýchto projektů bylo natočeno nepočítaně, ale tyto horroro-mysteriózní u mne mají vždy dveře otevřené. (10.10.2010)

Pokud bych tuto trojici zfilmovaných povídek měla brát jako horrory, pak mohou uspět jedině u dětského publika. Pokročilejší diváci už v tom přece jen vímají spíše komediální prvky... a nejsem si jistá, nakolik je ta béčkovitá křečovitost vtipným záměrem. Protože při čtení povídek jsem cítila napětí či strach, nepřišlo mi to k smíchu jako "Creepshow 2". Nakonec má tento povídkový film štěstí v jedné věci - poprvé jsem to viděla v pubertě a tehdy se mi to líbilo, z nostalgie tedy přihodím třetí hvězdičku. Jinak jde ovšem o nepříliš dobře zvládnutý průměr na svou dobu a podprůměr v současnosti. 50% (19.10.2009)

Na Plíživém děsu je nejhodnotnější literární nápad Stephena Kinga, tzn. záplatka resp. pointa jednotlivých povídek. Romerův scénář Kingovy povídky více méně mechanicky převádí do filmové podoby a nic podstatného nepřidává, no a tuctová režie Michaela Gornicka je ten prvek, který film znehodnocuje, protože je jednoduše nenápaditá a nabídnutou šanci nedokáže zpracovat. Chybí tady skutečná hororová atmosféra, práce s detailem, se zvukem a kamerou. Tři hvězdičky nakonec zachraňuje nadhled, který je obsažený především v ironicky laděných animovaných pasážích, které spojují jednotlivé povídky a tvoří i jejich apendix. Mohla by to být nakonec kvalitní hororová komedie, kdyby tvůrci jednotlivé povídky odlehčili větším množstvím takových momentů, jako bylo odkrknutí na konci druhé povídky s názvem Prám. Ve srovnání s Kingem je vidět, jak je film ošizený. Tam, kde si King dokáže na celé jedné stránce textu pohrát se smrtí jednoho ze svých hrdinů, tam uspěchaní tvůrci Plíživého děsu jeho konec odbydou třísekundovým záběrem. Celkový dojem: 50 %. (28.05.2009)