Železná maska

Sebeparodický dobrodružný historický film, který nevím jak tenkrát, ale dnes už potřebuje vstřícně naladěného diváka, protože těch scénářem připravených náhod, aby se mohlo nějak aspoň trochu smysluplně hrát dál, je tu přece jen příliš. Kdo má rád vážněji pojaté Maraisovy role v podobných filmech, bude poněkud vyveden z míry. Ale dá se to přijmout. (14.03.2012)

No co si budem namlouvat, Marais určitě natočil plno lepších kousků a role poněkud podivného D´Artagnana mu tady navíc ani příliš nesedla. Celé mi to přišlo jako pokus o jakési humorné netradiční zpracování Dumasova klasického románu, které se ale bohužel příliš nepovedlo. Příběhu chyběl spád, byl zbytečně roztahaný a chvílema vysloveně nudil. Nelze tomu ale upřít určitou řemeslnou preciznost a velmi hezké kostými. Slabší 3*. (16.03.2012)

"Kdybyste mě viděli před 20 lety..." :-D Legenda o železné masce v komediálním duchu, což stojí především na výkonu Jeana Maraise. Za zmínku stojí, že se zřejmě nedochoval původní dabing, ke zkouknutí tedy musí stačit dabing z roku 2002, který je sice hezky obsazen, leč stárnoucí dabéři se už k mladším hercům tolik nehodí. Pana Štěpničku jsem poznal snad až po dvou minutách jeho dialogů, Petra Štěpánka ihned a ani Viktor Preiss se na Jeana Rocheforta tady nehodil. Jediný dabér, který seděl byl tak pan Klapka. :-) (31.07.2022)

Marais dabovaný Štěpničkou je neodolatelný i po letech. Nadsázka, když jeho dáma vybaví mušketýry slušivými oblečky, aby nebyli jako trhani. Ovšem popis bitvy jak román na pokračování. Dobývaná žena: „Bojím se o sukně i o své zásady.“ Jen tu D’Artagnanovi chybí další mušketýři. Oblíbené úsloví „Měla jste mne vidět před dvaceti lety“. Nejlepší výkon ovšem podává Jean Rochefort. „Chci ho za každou cenu. Živého či mrtvého. No, mrtvého bych raději,“ říká kardinál. Film je zářným příkladem toho, že poslouchat za dveřmi se vyplácí. Nejen služkám, ale i králům. Nebo alespoň jejich dvojčatům. Dobrá scéna, když lapkové okradou lapku. Představitel Ludvíka je ovšem tuctový, ne francouzsky šarmantní. Stejně tak Isabelle, i když i ta zaperlí: „Tak tedy on není on a on mne stále miluje.“ Maraisovi je ve filmu skoro padesát a hraje uvěřitelného čtyřicátníka, na koni mu to vyloženě sluší. Rozesmála mne scéna s podřezaným mostem. A samozřejmě neustále přerušované Maraisovy námluvy. Nakonec se ani neožení, že. Nejspokojenější je patrně Rochefort - v masce - a v Bastile. Leč v hojnosti. Kuchař tam prý byl skvělý. (16.06.2008)

Čekal jsem klasický dobrodružný snímek, ale Železná maska je bohužel spíš komedií, což příběhu příliš nesedlo. Jean Marais je jako D'Artagnan spíš jakousi rádoby komickou karikaturou. Jinak je ale třeba pochválit hezké barevné zpracování, pěkné kostýmy, kulisy i exteriéry. Po vizuální stránce rozhodně lepší než americké dobrodružné snímky z 40.a 50. let, které se díky absenci hradů a zámků v USA natáčely ve studiu. (26.07.2016)