BoJack Horseman

V devadesátkách býval hvězdou populárního sitcomu, teď je z něj vyhořelá, sebenenávistná troska, která se ve snaze vyplnit díru v duši utápí v chlastu a skáče z jedné postele do druhé. Jo, a navíc je to kůň. Na aminovanou komedii s mluvícími zvířaty je to záležitost překvapivě vážná, ona dramatická linka nicméně funguje nečekaně výborně. Ta podobnost s Californication či Mad Meny je nepřehlédnutelná, rozdíl je ovšem v tom, že BoJack je mi asi tak milionkrát sympatičtější než Hank Moody a Don Draper dohromady. Všechny hlavní postavy jsou potom, když ne vyloženě narušené, pořád aspoň životné, s vlastní uvěřitelnou krizí a skutečným vývojem (Princess Carolyn FTW), což je víc, než se dá říct o většině animáků, a do jisté míry v podstatě i hraných seriálů. Vynikající dabing musí potěšit každého seriálového fandu (neb "regulaři" promlouvají hlasy Goba z Arrestedu, Annie z Community či Jesseho Pinkmana z Breaking Bad, o hostovačkách typu Lisy Kudrow nemluvě!), a ač linky ústřední pětky brnkají spíš na vážnější struny, barvitá sorta vedlejšáků se pravidelně stará o dostatečnou dávku humoru (tady zase vede Vincent Adultman + všechny ty zvířecí joky). Dolů mi BoJacka táhne v podstatě jenom příležitostný sitcomový střih (prostřihy s vtipy ve stylu řekněme Family Guye, nějak mi to sem zkrátka nepasuje) a pár slabších chvilek, od třetí série dál se jedná o stabilní pětihvězdu, musím tedy zvýšit. P.S. Skvělá otvíračka, nejenom co se hudebního podkresu týče, ale i obměny "obrazů." (28.08.2017)

Chápu, že většina (včetně mě) si od tohoto koňáka podle anotací slibují humor aka Family Guy nebo Morty and Rick. I když se občas objeví, tak zjišťujeme, že to není tento typ seriálu, ale ani žádného podobného. Ze začátku jsou nám informace nejasné a v seriálu se ztrácíme. Postupem času však zjistíme jakou bohatou komplexnost nám nabízí. Ne nadarmo má první série na Metacritic hodnocení 59 a druhá 90. A na tomto portálu si i zaslouženě získal sedmou příčku za nejlepší seriál za rok 2015. (28.02.2016)

Některé momenty jsou naprosto geniální a tnou do živého, ale na konci šesté série mám bohužel ze seriálu trochu mdlý pocit. Dějové linie vyšuměly, nic moc se neuzavřelo, Bojack žije dál a nejspíš do toho zase spadne. Pozdější série už hodně vaří z vody a mám chuť dát tři hvězdy. Ale nedám, kvůli několika rezonujícím geniálním myšlenkám, které vyčnívají mezi hodinami vaty. (05.02.2020)

BoJack Horseman je geniální počin, který svým způsobem nemá obdoby. Jako spoustu jiných skvělých seriálů to trpí kostrbatým rozjezdem. Ze začátku to vypadá jako taková blbina s koněm alkoholikem v hlavní roli. Reálně to o tom vlastně vůbec není, ale i svým způsobem je. Využití antropomorfních zvířat a humoru s nimi spojeným zde není prvoplánové. Naopak se jedná o chytrý prvek, který poutá, ale neruší. Příběh o ústřední pětici jedinečných postav není o vtipných taškařicích, ale o událostech, které jsem plné emocí a někdy až moc připomínají pocity z reálného života. Dění kolem BoJacka dokáže pobavit, dojmout, ale i třeba vyvolat depku. Přestože se to celé odehrává v tak trošku absurdní realitě, je to jeden z těch nejvíce realistických seriálu, které kdy vznikly. Na první dobrou BoJack hned chytnout nemusí, ale když mu člověk tu šanci dá, tak zažije cestu, na kterou bude hodně dlouho vzpomínat. (30.05.2020)

In this terrifying world, all we have are the connections that we make. I navzdory notně rozpačitému rozjezdu, kdy si to hledá ksicht a humor se často láme přes koleno, se z toho postupně vyklube (od šestého dílu první série jde kvalita nahoru, ale onen kultovní/kvalitativní status „must see“ si to vysloužilo až od jejího závěru dále), černý kůň (ha ha ha) mezi animovanými seriály určenými výhradně pro dospělého neupjatého diváka, který neočekává, že mu tvůrci budou servírovat to samé v bleděmodrém epizodu za epizodou, sérií za sérií. Humor tu sice je (značně specifický, stavícím na hláškách, necpaný do popředí a díky absurdnosti toho všeho rozhodně ne pro každého) v množství větším než velkém, ale první housle hraje dramatická linie, která nebere ohledy na nikoho; tedy ani na postavy a rozhodně ne na diváka. Má to souvislý děj a plně to stojí na vývoji všech charakterů. Nastavují se satirická společenská zrcadla a celé je to spojeno každodenním přežíváním vyhořelého kdysi slavného narcistického koně (I´m not always the best at being not terrible.) s nepěknou krizí středního věku, který pro cynickou hlášku nikdy nejde daleko, je tak trochu nihilista se sklony k depresi, úzkostem a alkoholismu, sebezničující náturou a neutuchající zoufalou niterní touhou po uznání/přijetí. A to tak dobře (a mnohem lépe než třeba takové Californication/Koalafirnication či Mad Meni, ke kterým to má nejen hlavní postavou zdaleka nejblíže), že je třeba bez jakékoli nadsázky mluvit o regulérní (a především zdařilé) quality TV spíše než o komediálně-satiristické skopičině (což nemyslím jako urážku, naopak) typu Ricka a Mortyho. Nic jiného v historii televize nespojuje tak umně absurdní (meta)humor s brutální nepěknou upřímností o vztazích nás všech. Navíc jde (i díky kongeniálnímu dabingu) o vůbec nejemotivnější seriál současnosti (konkurovat můžou snad jedině Leftovers); ano, jsou to emoce veskrze posmutnělé, plné nepříjemných pravd co nikdo nechce slyšet, nenaplněných snů, nikdy nevyřčených vět, depresivní, alkoholem opojené, ovšem vždy a v každém momentě do morku kostí reálné a ze života. Ano, i toho vašeho. A čert vem že jsou to emoce zprostředkované skrze animovanou antropomorfní zvěř. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 | S5: 4/5 | S6: 5/5 | (26.07.2016)