Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kaylin
    ****

    Snímek obsahuje naprosto skvělé přestřelky, ale obecně záběry, které z filmu dělají hlavně po řemeslné stránce dílo, jež zaujme. Titulní hrdina je podobně démonický a zatvrzelý jako Al Pacinův. Ano, tohle je skutečně předloha pro legendární De Palmův film, nutno říct, že díky jazzové době má své vlastní kouzlo, svou vlastní naléhavost. Kontrast střelby s krásným životem v klubech funguje, stejně jako zjizvená tvář v kontrastu s krásnou ženou. Mimochodem celkem příjemné je vidět Borise Karloffa v jeho normální podobě, která je koneckonců také snadno zapamatovatelná.(19.12.2013)

  • xxmartinxx
    ***

    Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface.(16.6.2012)

  • zlabus
    *****

    Jde nemilovat film, který miloval sám Al Capone? Osmdesátiletý praotec všech moderních gangsterek (nikdy bych býval nečekal, že Scarface s Pacinem je de facto doslovný remake) moc nezestárl a dodneška má koule. A to, že se, narozdíl od všech různých gangsterek typu Untouchables, jedná o dobový snímek (úvodní výzva k divákům, aby donutili vládu něco udělat s organizovaným zločinem je božská) je těžké plus. The world is yours! PS: Děkuji filmu za osvětlení dvou vtipných narážek v Někdo to rád horké.(28.12.2012)

  • liquido26
    ****

    Zjizvená tvář z roku 1932 je předobrazem pozdějšího slavného stejnojmenného De Palmova filmu s nepřekonatelným Al Pacinem ve své životní roli. Tato původní verze taky nebyla špatná, docela jsem koukal kolik si toho De Palma pro svůj pozdější film odtud vzal (kromě jména Tony, nápisu World is Yours, také Tonyho nenávist vůči milencům jeho sestry anebo jeho lásku k ženě svého šéfa), ale na druhou stranu mě děj filmu příliš nebavil (zároveň ale ani nenudil), dost jsem se ztrácel, měl jsem trochu problém porozumět americké angličtině (což se mi snad ještě u žádného filmu z 30. let nestalo) a kromě několika hlavních postav jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo a asi jsem příliš moc a zbytečně srovnával s pozdějším remakem. Snimek sám o sobě byl ale dobře natočen. Docela mě ve filmu bavily přestřelky (střelba z samopalů tvoří velkou většinu snímku), pěkné bylo ztvárnění masakru na den Svatého Valentýna a závěrečná scéna. Hned zezačátku mě pobavilo upozornění, že všechny události jsou podle pravdy a dotaz na vládu, co s tím hodlá dělat.(31.1.2009)

  • Šakal
    *****

    „Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“!(9.11.2011)

  • - Al Caponovi se film líbil natolik, že si opatřil vlastní kopii. (formelin)

  • - Známá scéna, ve které si Rinaldo (George Raft) pohazuje mincí, byla parodována ve filmu Číslo 5 žije (1986). (DareDeer)

  • - Scénárista Ben Hecht byl bývalý chicagský novinář dobře obeznámený s gangstery ve městě v době prohibice, včetně Al Caponeho. Během filmování se Hecht vrátil do svého hotelového pokoje v Los Angeles, kde na něj čekali dva Caponeho druhové. Chtěli vědět, zda je film o Al Caponem. Hecht je ujistil, že tomu tak není. Na otázku proč se tedy film jmenuje Zjizvená tvář a každý si tak bude myslet, že to o něm je, odvětil, že to je důvod. Lidé si budou myslet, že to o něm je a přijdou se na film podívat. To je součastí zábavního průmyslu. Caponeho parťáci poté klidně hotel opustili. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace