Aladin

Už jen pouhá zmínka o hrané verzi Aladina mi dlouho naháněla hrůzu. Nejde totiž o inspirovaný příběh, ale o převyprávění té klasické Disneyovky, což je naprosto zbytečný počin. A přitom stačilo málo a mohli jsme dostat shodně zajímavé nové pohádkové dobrodružství, jakého se dočkala Alenka nebo Maleficent. Ale světe div se, i při tak špatných vyhlídkách dokázal Guy Ritchie natočit crazy barevné cosi, co velmi rychle a téměř zábavně spěchá ke svému předepsanému happy endu. Není to nic, co bych komukoli doporučila, leč předpokládaná katastrofa se nekoná. (01.02.2020)

Příliš štědrá stopáž pro příliš jednoduchou story. Vinou toho se tak divák mezi sympaticky lehkonohým pohádkovým rozjezdem a zdařile gradující finální půlhodinkou nemá v ději o co pořádně opřít. Vizuálně je to pěkné (pěkně barevné), písničky jsou taky fajn (byť by tam vlastně vůbec nemusely být) a casting ústředního tria typově výborný (jen padouch Jafar si určitě zasloužil charismatičtější hereckou tvář). Hraný Aladin určitě není žádný průser, ale bohužel ani terno srovnatelné např. s Favreauovou Knihou džunglí. Možná nejvíc mě ale mrzí, že na něm není v podstatě nijak poznat, že ho režíroval Guy Ritchie. Holt asi bylo hodně bláhové doufat, že mu Disney nesváže jeho drzé britské pracky a dovolí mu dodat (další) notoricky známé látce velice osobitou podobu jako v případě Krále Artuše a vlastně i Sherlocka Holmese. 65 % (29.05.2019)

Na svou animovanou předlohu hraný Aladin v mnohém ztrácí, i tak je ale jeho sledování převážně příjemným zážitkem, zejména díky nákladné a barvami hýřící velkolepé výpravě s trochu nesourodou koncepcí, ovlivněnou vším možným. Arabské prvky se tu potkávají s vlivy indického Bollywoodu (včetně tanečního čísla na závěr) či estetikou brazilských karnevalů a bohužel dojde také na breakdance a beatbox. Z hlediska děje nejde přímo o kopii, neb přibylo několik pasáží a dvě nové písničky a u některých scén bylo zpřeházeno jejich pořadí a pozměněn jejich obsah (místy k lepšímu, místy k horšímu). Will Smith s přehledem zvládá být v roli Džina hravý, vtipný i dojemný. Mena Massoud a Naomi Scott v rolích Aladina a princezny Jasmíny si oproti němu získávají divácké sympatie již složitěji a Marwan Kenzari je v záporné roli sultánova rádce Jafara se svým koženým projevem a nedostatkem charismatu vyloženě tragický. (03.10.2020)

Byl jsem to já, kdo nejhlasitěji namítal, že právě Aladin hranou adaptaci nepotřebuje, protože už ve své kreslené předloze dokáže být etalonem dobrodružného žánru. Ritchieho režie ale podle očekávání dělá z honiček na tržišti či koberci efektně vzrušující podívanou, pouto hlavního hrdiny s dokonalou Jasmínou (Naomi Scott je nejúžasnější princezna a chci ji teď vidět pokud možno všude, děkuji) na pohádkové poměry perfektně uvěřitelné a přidané vedlejší linky s Jafarovou motivací nebo dech beroucí písni Speechless dělají z prince Aliho nejen skvělý letní blockbuster, ale po pro mě nedostižné Krásce a zvířeti i nejlepší hranou disneyovku. (07.07.2019)

Z očekávaného propadáku se nakonec vyklubal komerční HIT, který chválí diváci i kritici a to zřejmě nečekal nikdo. Guy Ritchie má režii pevně v rukou a servíruje pohádku mého dětství s vynikajícím Willem Smithem v roli džina ( Dost možná jeho nejlepší herecký výkon v kariéře), nádhernou princeznou Jasmínou s hlasem jako Adele a velmi sympatickým Aladinem. Je to hezky barevné, napínavé, zábavné a hlavně pro celou rodinu. Taneční čísla a zpěv připomíná to nejlepší z Bollywoodu. Disney mi letos dělá radost. Alibaba! 80% (18.06.2019)