Serpico

Když se dívám na tenhle film, napadají mě slova z jedné krásné knihy: "v zakřiveném prostoru nejde dělat přímky a stejně tak nelze dělat správné věci ve společnosti, která správná není". Franco Serpico chtěl být rovný a zůstat tak. Jeho snaha jde dál než moje chápání, šlo mu o hodně a v tom "křivém prostoru", který mu začal být nebezpečný, bych mu malý poklesek i odpustila. Je otázka, jestli bych si ho pak vážila. Film, který tolik sváže s hlavním hrdinou a tolik přiměje přemýšlet o věcech sahajících daleko za příběh samotný, zaslouží uznání. Jeden z nejlepších Pacinovo výkonů. Nádhera! (19.07.2006)

Démonický Al Pacino jako zřejmě poslední spravedlivý polda ve zkorumpovaném New Yorku. V sedmatřicet let starém policejním thrilleru dokazuje, že po raketovém vzestupu zvládne utáhnout celý film i sám. Opět splynul s postavou, do které se hluboce ponořil. Tou je idealistický pochůzkář, rozčarovaný z policejních poměrů. Korupce sahá až do nejvyšších míst a jakákoliv revolta vůči systému jen ohrožuje jeho vlastního. Film čerpá ze skutečných událostí, realisticky tak vykresluje všednodennost policejní práce i s ní spojená nejrůznější lákadla. Legendární Sidney Lumet (*1924) v nejlepších letech.. (10.10.2010)

Čekal jsem od toho teda určitě víc. Námět o muži bojujícím na vlastní pěst proti všudypřítomné policejní korupci je sice nesmírně lákavý, ale Sydney Lumet se ho rozhodl zpracovat způsobem, který mě vůbec neoslovil. Po filmařské stránce se tomu asi nic moc vyčítat nedá a možná bych Serpicovi i dokázal odpustit, že staví úplně do ústraní napětí, nějakou akci nebo vyšetřovací metody na úkor Pacinovy postavy, která se skoro nehne z placu a vše se točí jen okolo ní. Co jsem už ale nepřekousl bylo, že příběh v pohodě stlačitelný do 100 minut byl natažen na víc jak dvě hodiny. To pak ani výborné Pacinovo herectví nedokáže zcela zastínit fakt, že jsem se hodně nudil a že ta psychologická a morální tvář filmu na mě nezapůsobila zdaleka takovým dojmem, jak bylo asi zamýšleno.. (23.03.2012)

Korupce u policie byla vždy ožehavou tematikou a kdo si troufne tento zaběhlý systém narušit, jako kdyby sám sebe označil nálepkou „práskač“, ten nejopovrhovanější článek, na který lze, než plivnout(v tom lepším případě). Nebezpečí číhající „uvnitř“ je totiž mnohonásobně záludnější, než to „vnější“, které je rozpoznatelné mnohem snadněji. Frank „Paco“ Serpico si tento obtížný směr zcela vědomě zvolil, i když se zprvu domníval, že nebude mít jeho rozhodnutí takový neblahý vliv na jeho, ať už soukromé, či profesní vztahy; jak se postupem projevilo. Jenže Frank, je férový chlap, který ze svých zásad neustoupí ani o píď, i když mu hlaveň revolveru míří přímo mezi oči. A tak můžeme, možná i s trochou naivity doufat, že takových neúplatných policistů je mezi námi co nejvíc. /// Hudba : Mikis Theodorakis (26.07.2010)

Za prvé působivý, komplexní a především naprosto realistický pohled do života newyorské policie a do obtíží boje s korupcí uvnitř ní. Za druhé a hodnotou srovnatelný - prokreslený, hluboký portrét nesmírně zajímavé osobnosti, pravého Franca Serpica, který se rozhodl, že jako policista je tu pro všechny, a že při potírání zločinu by měl začít přímo mezi svými kolegy. To jak se této role Al Pacino zhostil, jak se dokázal do skutečného Franca Serpica převtělit, je obdivuhodné a není divu, že právě tento film z něj udělal hvězdu. Zářil sice již v Kmotrovi, avšak to byl především film Marlona Branda či Francise Coppoly, tady však své mistrovství předvedl načisto a neoddiskutovatelně se tak zařadil mezi nejlepší herce své doby. V letech 1970-1972 bylo natočeno 18 filmů o newyorských policistech, vesměs nerealistické nesmysly, tento film byl první, který ukázal, že nezáleží na počtu odprásknutých padouchů, nýbrž na příběhu a především opravdivosti samotného hrdiny. (10.01.2005)