Pevnost Boyard
Fort Boyard
Pevnosť Boyard
Scénář:
Claire BarréHudba:
Paul KoulakÚčinkují:
Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (více)Obsahy(1)
Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)
(více)Recenze (409)
Jeden z oblíbených pořadů mého dětství. Hodně jsem to prožíval spolu se soutěžícími a v hlavě mi utkvěla spousta momentů, ať už zápasy žen v bahně, otec Fura, lvi nebo časté volání "attention" před startem jednotlivých disciplín. ()
Kult mého dětství, tuhle soutěž jsem doslova žral každým dílem. ()
Nikdy nezapomenu na to, když jsem se zatajeným dechem očekával, co bude v místnosti na soutěžící čekat. Když to byla stěna s úzkou římsou, jenom se si povzdechl: Ájé, to bude další chycený... Když byl v místnosti zápasník na kladině, nebo si dávali páku, mocně sem fandil. A když byla indicie napsaná na Ariadně, tak sem se chytal za hlavu, když se ten chobot ztratil někde v labyrintu!! ()
My, kteří to v jakémkoliv věku tehdy sledovali, teď už jen nostalgicky vzpomínáme. Současná mládež, odkojená na Fear Factor a Survivoru to nikdy nepochopí. ()
Jedna z nemnoha skvělých televizních soutěží, která se vzhledem ke svému úspěchu dočkala mnoha zbytečných pokusů o zkopírování, či vytváření národních mutací. Těm jsem se raději obloukem vyhnul. Co na ní bylo tak skvělé? Unikátní prostředí pevnosti Boyard uprostřed moře. Výtečný koncept soutěže boje o klíče, indicie a poklad. Napínavé jednotlivé soutěže. Zapamatovatelné postavy v podobě průvodců hrou – Pačes, Paklíč, otec Fura. Zkrátka to byla zdařile namixovaná zábava, u které jsem vždy v napětí a rád trávil nějaký ten čas. ()
ach Sophie, moje prvni laska. S Cendrine to taky jeste bylo fajn, ale postupem casu cim dal mene originalni. ()
ale jo, dobrá hra ()
Paklíč! ()
Vim, ze to bylo obvykle nahrany, ale i tak to byla jedna z nejlepsich soutezi, co kdy v televizi bezely a cloveku se u toho obcas tajil dech. Skoda, ze neco takovyho nekdo neudela znovu... ()
Paklíč! ()
Prostě jedináčná podívaná. ()
Kam se na starej dobrej Boyard sere nějakej trapnej Faktor Strachu ... ! ()
Nejlepší soutěžní hra, která kdy spatřila světlo světa. Když ji ještě dávali v televizi, tak jsem nevynechal ani jeden díl. Této pevnosti u mě silně konkurují Hry bez hranic, které jsem taky snad v životě nevynechal. Je strašná škoda, že Pevnost Boyard dávají už jen na nějáké francouzské stanici. S čím můžu aspoň vzpomínat na tuto perfektní hru, tak je její úvodní song, u kterého vždy musím zamáčknout slzy nostalgie--->100% ()
Klasika (určitě nejen mýho) dětství. Dneska sem náhodou zmerčil jeden díl na Coolu a celej nadšenej sem očekával starší díly s Patricem Lafontem a Sophií Davant... dočkal sem se vola hrajícího na rádobyvtipnýho protivu a platinový blondýny s výstřihem až po pupík. Njn, už to neni co bejvalo, ale to z hodnocení vynechám a nechám si v paměti starší díly s myšlenkou dne otce Fourata. ()
Kdopak z nás všech nesledoval zejména v 90. letech Pevnost Boyard. Hlavně disciplíny ve tmě nebo s pavouky byly vážně k pokukání, tedy hlavně pro soutěžící. Jen mi vždycky přišlo, že si soutěžící moc výhrou v pevnosti nic moc nevydělali. ()
Na tomhle jsem vyrustal! Az do ted jsem si na tuto vynikaji soutez uz par let ani nevzpomenul, ale kdyz jsem ji tu nahodou zahledl tak se mi okamzite vybavily vzpominky na to, jak jsem vzdycky sedel prilepeny pred obrazovkou a hltal kazdy dalsi ukol, ktery meli soutezici splnit. Tohle je jedna z mala, opravdu mala televiznich reality show-soutezi, ktere by i dnes opravdu staly za zopakovani. Doufam, ze se nektere z nasich televizi konecne rozhoupe a po dlouhych letech zase pusti tento vyjimecny pocin mezi lidi. Myslim ze i dnes ma co nabidnout, a ze by si urcite nasel spoustu divaku. ()
Já to miloval. Já to tak miloval, i když mi sem tam nějaký úkol neseděl, nebo mi něco vadilo na soutěžících, ta atmosféra té pevnosti a ta promyšlenost byla vynikající. Rád bych se zase někdy podíval. Snad to někdy zase pustí v televizi ()
Francouzský předchůdce dnešního Faktoru strachu nebo Ninja faktoru, nicméně mnohem lepší. Jedna ze zábavně-soutěžních perel dětství. Pět hvězd naprosto zasloužených, zvlášť po shlédnutí britské verze a s přihlédnutím k jemné nostalgii. Kvalita neklesla ani v nových francouzských sériích z nedávné doby, originál se prostě nezapře. ()
Tohle byla snad první soutěžní hra, kterou jsem kdy viděl a to už jako malý. Chytla a mě a pokud jsem měl čas a věděl, že v televizi zrovna poběží, sledoval jsem ji se zatajeným dechem :) originální prostředí, zajímavé, zábavné a napínavé soutěže. ()
Dle mého dokonalá televizní zábava, napínavá až do konce ... a dnes i pořádná nostalgie :-)) ()