Zodiac

160 minut plných keců, keců a jenom keců!!! Zdá se, že to byl dost levný film a snad jediná akce co se tam děla, byla porada v redakci! Zodiac je kriminálka jako každá jiná na Nově či na Primě. A nevytrhnul to ani herec Jake Gyllenhaal. Prostě pokud se chcete v tomhle letním horku nudit, chcete spát a nebo zabít čas, pusťte si ZODIAC! Na 100% se Vám to povede! (22.07.2007)

Scénář: James Vanderbilt .. Víc než o násilných kriminálních činech je tento film o posedlosti z vyšetřování, o zničující touze spatřit tajemnou tvář Zodiaca (či jakéhokoliv vraha). David Fincher je tentokrát ve vizuálních hrátkách značně střídmý, byť je jeho rukopis a cit pro uhrančivou stylovost zřejmý i tak. Dobová atmosféra, mých oblíbených let sedmdesátých, dýchá z každého záběru a perfekcionalismus režijního vedení se s ní doslova snoubí. K hercům bez připomínek, casting je pestrý a výkony bez zádrhelů. Problémem byl pro mne vlastně jen obsah (resp. jen jeho část), který zaobírá celé, více než třicetileté vyšetřování a při neustálém skákání o hodiny, dny, týdny, měsíce, roky je trochu únavný a stereotypní. Když se totiž vraždí a odhalují dopisy, má to náboj a šmrnc. Když Jake „Graysmith“ Gylenhaal dohledává spojitosti pro svoji knihu osloví Fincher zručně budovaným napětím, plným nejistoty. Za rozvleklou a poměrně nezajímavou střední část policejního vyšetřování, které končí přešlapováním v kruhu, mezi vražděním (kterého je překvapivě málo) a finální psychologickou studii posedlostí, však nemohu jít na maximum. (07.06.2007)

Mám úplné dilema, protože Fincherovy věci jdou většinou mimo mě (a na první shlédnutí před mnoha lety mě ani Zodiac nezaujal). Nicméně když už jsem se k filmu znovu dostala, tak jsem si řekla, že mu dám bez předsudků novou šanci, a teď horko těžko musím přiznat, že některé části mě celkem pohltily. Úplně všechny ale ne. Největší zubolam je samozřejmě to obrovské množství dat a událostí, které se Fincher rozhodl obsáhnout, ale budiž, celková délka výjimečně není to, co bych filmu tohoto typu vyčítala. Těžkému a obsedantnímu pátrání naopak dlouhá stopáž sluší, neboť pomáhá v divákovi navodit, co se děje filmovému hrdinovi. Jediné, nad čím bych se zamyslela, jestli bylo ve filmu úplně potřeba, bylo paradoxně prominentní postavení pro postavu Roberta Downeyho Juniora, protože mi ve výsledku přišlo, že tam zase tolik neudělal a v půlce se stejně vypařil, protože si scénář uvědomil, o čem chce vlastně vyprávět, a ožralý sebestředný novinář to nebyl. Co mi ovšem vadilo víc, že mnoha zobrazovaným událostem chyběla osobitost, stylovost či zkrátka ono působivé "něco", co bych si pamatovala i dlouho po shlédnutí a co by film a jeho zacházení se sdělováním informací povýšilo na mistrovský kousek. Nabízí se srovnání s mnou milovanými Vzpomínkami na vraždu (alias česky Pečeť vraha) od Joon-ho Bonga, který onoho hypnotického nezapomenutelného pocitu sebevědomě dosahuje v každé scéně. Oproti němu působí Zodiac pořád dost neobratně a nehotově a proto nepůjdu s hodnocením výš než tři hvězdičky, které podle mě představují více či méně neinvenční standard. Ale za takové ty roztomilé věci jako boží setkání u plakátu a sklepa a obecně náladu vyvolanou kombinací takového tématu s Donovanovým Hurdy Gurdy Manem si ode mě film nějaký ten respekt vysloužil. (16.11.2017)

"Co máme? Jsem vrah, muž, černoch, ale možná taky podsaditej běloch na ježka." Nerad prozrazuju pointu, ale já jsem vraha uhodl hned, protože mám skvělé deduktivní schopnosti. Vrahem byl ... dramatická pauza ... fanfáry ... Zodiac. A už to víte, takže zpět k filmu. Nejprve jsem si užíval atmosféru hustější než mlha před rybníčkem Brčálník, pak jsem si odpočinul u telenoveláckých Rodinných pout Graysmithových a poté přišel na řadu závěr nejednoznačný jako zdejší hodnocení legendárního snímku Dünyayı Kurtaran Adam. Mně to tedy docela dost bavilo sledovat, ale kdyby došlo k závěrečnému slavnostnímu uzavření spisu, tak bych určitě spal o dost klidněji. (12.04.2021)

David Fincher je velmi moudrý muž. Zodiac rozhodně nepatří mezi deprese, které "osloví celou rodinu", tak jako Sedm, je to spíš film pro fajnšmekry, co si užijí fůzi sedmdesátkové fimařiny a "dnešní" mrazivé kriminálky. Hodně lidem bude chybět, že se není s kým ztotožnit, pár jich bude (podobně jako já) místy unaveno košatou stopáží - dokonalý styl ale triumfuje. Tak filigránsky a uvědoměle natočený snímek v kinech dlouho nebyl. (23.05.2007)