Světová válka Z

Takže se do kin konečně dostal dlouho přetáčený, a navíc podle zvěstí pěkně předražený, film. Knihu jsem samozřejmě nečetl, o to víc jsem však četl o překopání celého konceptu a postupu přenechání vedlejší linky z knihy do dalších dílů. Vznikl z toho rating PG13, aby měl projekt alespoň nějakou šanci na finanční úspěch. V hlavní roli se představil oblíbený Brad Pitt, který byl dle mého celkem dobrou volbou, ač o něm panovaly pochyby. Ovšem Matthew Fox je ve filmu všehovšudy jen dva záběry a jeho tvář je alespoň trošku vidět pouze na jednom z nich, což je trošku škoda. Celkově je cítit kolísání v konzistentnosti příběhu, ale jednotlivé pasáže působí celkem odlehčeným dojmem a ta část v Jeruzalémě je vyloženě velkolepá. Doufám, že další díly budou, protože jinak tenhle projekt nemá smysl...85%...[30.06.2013_Kino Šumava_Klatovy] (30.06.2013)

„Shit happens.“ Neschopnost režírovat přehledné akční scény Forster prokázal již v Quantum of Solace. WWZ naštěstí, navzdory klamnému marketingovému zdání, nestojí na akčních atrakcích. Jeho nejsilnější zbraní je takřka romerovsky důsledné vytěžení společenských přesahů zombie žánru. Neustálé přepínání mezi mikro a makro perspektivou ukazuje, že v nastalém chaosu ví jednotlivec stejně málo jako instituce, které své zájmy realisticky nepodřizují osobnímu bezpečí (buď jdeš s námi, nebo přes palubu). Právě skutečnost, že vyprávění není limitované tím, co ví jeden člověk nebo skupina lidí, znemožňuje označit WWZ za film promyšleně využívající videoherní narace. Gerryho postup přesto odpovídá narativnímu modelu, pro který mají herní studia pojmenování „string of pearls“. Teprve poté, co je plně využito vyprávěcího potenciálu jednoho prostředí (a dochází k pomyslnému ukončení levelu), může se přejít do prostředí jiného. Nejde ale jen o monotónní sbírání informací, které vedou k dalším informacím. Film jednak podvrací očekávání tím, jak vtipně nakládá s prvkem (blbé) náhody, jednak průběžně mění kontext, v němž se k zombie nákaze vyjadřuje. Od dominujícího kontextu rodinného se přes vojenský, politický a medicínský dopracuje zpátky ke kontextu rodinnému (na jehož svrchovanost jsme s různou mírou citové agresivity upozorňováni v průběhu celého filmu). Je tím nejenom stvrzeno melodramatické schéma, na němž stojí většina hollywoodských blockbusterů (opravdu nejde jenom o nějakou mou úchylku – hledat za vším melodrama), zvolený vyprávěcí oblouk zároveň dobře slouží humanistickému poselství filmu, výzvě, abychom se nestyděli za své slabosti (lidskost, která nás činí zranitelnými, jako nejsilnější zbraň). Díky solidnímu výkonu Brada Pitta není emocionální rovina filmu zcela plonková a beze studu připouštím, že mne Gerryho písemná prosba krátce před závěrem dojala. Z hlediska distribuce informací a vytváření paralel mezi současnou politickou situací a fiktivní zombie zkázou chytrá zábava nakonec doplácí hlavně na snahu zavděčit se příliš mnoha skupinám diváků. Jak už jsem zmínil, akční scény jsou chaotické, scénám jako z herních survival hororů chybí originální nápady a atmosféra (protože víme, že se za pár okamžiků stejně bude chrčet, utíkat a kousat), některé scény postrádají logiku (rozvrzané bicykly měly být tišší než chůze?) a v jiných nadbývá násilný product placement (jestli nechcete ve scéně s automatem spatřovat jízlivou kritiku konzumerismu). WWZ na každý pád skvěle šlape, má v sobě potenciál na ještě lepší sequel a mezi zombie filmy dneška představuje sympatickou výjimku také svou vkusností (což je možná contradictio in adjecto, ale osobně mi vůbec nevadilo, že krize dopadla také na umělé mozky, střeva a jiné laskominy). 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema, flanker.27, xxmartinxx (27.06.2013)

Klasickej Forster. Tj. fajnová (a finančně opět vytunelovaná) jednohubka, která se nevleče, zanechá relativně pozitivní dojem "vyšší myšlenky" a pak vyprchává rychlostí úměrnou vaší fascinací hrdinou. A Pitt si to dává s naprostým přehledem. Jen kdyby mu lineární scénář, nacpaný až po okraj berličkami a plonkovými sekundárními postavami, neházel zbytečně mrtvoly pod nohy. Takhle se jen projedete z místa A do místa B pro informaci B1. Z ní poputujete do místa C pro info C1, která se posléze pozmění na C1x. A tak ještě párkrát, až se ocitnete v lokaci L, v níž se vše vyřeší informací A1, kterou když postřehnete (a že to není dvakrát složité vzhledem k tomu, jak moc vám ji Forster vtlačí do obličeje), odhadnete závěrečné řešení mnohem dřív než hlavní postava a můžete se filmu následující hodinku posmívat. Což se mi překvapivě nechtělo ani přesto, že WWZ by strašně chtělo být dvousetmegovým remakem Nákazy, ale má jenom na civilnější Resident Evil (ten od Andersona). Možná to bude tím, že mě Forster s Pittem donutili nasadit eskapistický mód relativně brzy (Shyamalanův bratranec a jízda na kolech) a u scény s automatem na Pepsinu si po čase opět užívat hollywoodský patos ve vší jeho debilitě. 6+/10 (19.06.2013)

Asi druhý nejlepší film s rychlými zombíky po remaku Úsvitu mrtvých. V Dawn of the Dead 2004 běhají nemrtví tak, že i olympijští vítězové zelenají závistí (a někteří Romerovi fanoušci vztekem). Zde jsou ještě o level výš. Šílené sebevražedné stroje, útočící ne ve smečkách, ale rovnou v armádách. Jakkoliv vysoká hradba či zeď je nemá šanci zdržet déle než na chvíli. Nikdy neztrácejí čas: Houfy řítících se obřích mravenců, kousajících na všechny strany, prakticky okamžitě šíří nákazu a nabírají nové rekruty. Svět je ztracen. Co budeme dělat? Zavoláme Bradu Pittovi. Ten má sice momentálně co dělat, aby ve Philadelphii zachránil sebe a svou rodinu, ale až se mu to podaří, snad si najde chvilku, aby zachránil také celý svět. K tomu je třeba podniknout několik napínavých misí, které film přehledně rozdělují na epizody, a dělají tak z World War Z v podstatě akční seriál. Jinak je to ale zase ten starý známý Den Trifidů, v němž kdysi George A. Romero vyměnil rostliny za zombie a způsobil tak jednu slavnou horrorovou revoluci... Hodnocení jednotlivých částí "seriálu": Philadelphia - Newark: 4/5, Korea: 4/5, Jeruzalém: 5/5, Letadlo: 2/5, Wales: 3/5... Myslím, že Světovou válkou Z dosáhla evoluce zombií svého vrcholu, a doufám, že v budoucnu si tvůrci tohoto subžánru zase vzpomenou na termín "walking dead", jehož opětovným uvedením do praxe by snad mohli získat čas i k budování nějaké té atmosféry. [Poznámka pro Obituse: Mám pocit, že Brad jednou mrknul. Ale ruku do ohně bych za to nedal.] (07.09.2013)

Brrrr... v tomhle filmu straší duchové zemřelých ambicí. Na třikrát přepsaný scénář vydává svědectví o posunu od ne úplně okoukané personální perspektivy (závan institucionální krize a lehké náznaky socilogie katastrofy vytažené na solidní úroveň Forsterovou civilnější režií), k bombastickému spektáklu (strukturu akční adventury včetně některých sekvencí, které jsou očividně "naskriptované" - Jeruzalém), zpět k intimní rovině (zcela předělaný závěr, který opustil monstrózní akční linii v Rusku a střihl si takový komorní Resident Evil v laborce). Celé to vedle překvapivě jistého režijního vedení a atmosféry zachraňuje především Pitt, který i zavirovaný s plechovkou v ruce vypadá, jako by mu na tom filmu fakt hodně záleželo (že by x milionů, kterými v něm frčí?). V jádru je mi tohle nerozhodného lavírování mezi Nákazou, Walking Dead a tuctovým "katastrofáčem" sympatické. Už jenom proto, že mu někteří věštili osud rozpadlé katastrofy a la Invaze, ale on spíš z dáli pokukuje po Zrození planety opic. Jednotlivé levely jsou vlastně docela zábavné a když člověk abstrahuje od oslích můstků, scenáristických kopanců a toho, že s předlohou to má společného jen ty nemrtvé, byla to kolem a kolem solidní zábava. [70%] P.S. Debila, kterého napadne film s frenetickou kadencí střídání celků, vteřinových detailů a záběrů out of focus konvertovat do 3D, bych s chutí pokousal. Pokud můžete, tak se téhle zoufalé snaze někde nahrabat přetažený rozpočet prostě vyhněte obloukem. (19.06.2013)