Fall of the Innocent
The Butcher of Prague
Režie:
Petr NikolaevScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Antonio RiestraHrají:
Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Khek Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař (více)Obsahy(2)
Film o největší tragédii v moderních dějinách naší země – vyhlazení Lidic... Na začátku příběhu jsou Lidice obyčejnou středočeskou obcí, která se snaží přečkat protektorát. Šíma je otcem dvou synů a rozhodně ne špatným otcem. Jeho žena Anežka však před lety ochrnula a Šíma se rozhodl celou situaci řešit pragmaticky – o rodinu se sice stará dál, ale má mimomanželský poměr. Anežka, Šímova milenka i celá vesnice jsou s celou situací – zdá se – smířeni. Jen starší Šímův syn tím trpí, v hospodě vyprovokuje rvačku, při níž ho opilý otec nešťastnou náhodou zabije. Šíma se ocitá ve vězení a snaží se vyrovnat se svojí vinou. S každou návštěvou mladšího syna, s každým balíčkem od Anežky v sobě živí naději, že ještě existuje cesta zpět. Život ve vsi mezitím plyne dál, lidé se rodí, umírají i zamilovávají. Stejně jako Pepík Fiala. Je sice ženatý, ale našel zalíbení v mladičké Aničce. Celou romanci maskuje jako ilegální odboj. Jeden z jeho dopisů se však dostane v nesprávnou chvíli do nesprávných rukou a události po atentátu na Heydricha dostávají spád – všichni muži nad šestnáct let jsou zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů, sedm dětí posláno do Německa na převýchovu, ostatní hromadně popraveny v náklaďácích kdesi v Polsku. Vesnice je do základu vypálena. Šíma nic z toho netuší. Že ustaly návštěvy mladšího syna i posílání balíčků od Anežky, si vykládá po svém. O to větší šok prožívá na prahu osvobození, když se dozví pravdu. Po propuštění mu nikdo jeho vinu nepřipomíná, ale také mu ji nikdo nedokáže odpustit. Nepohodlným "hrdinou" - jediným, kdo dokázal přežít vypálení Lidic - se stává i pro poválečné úřady. Stává se nikým? (Česká televize)
(více)Recenze (1 251)
Necítila jsem se dobře. Měla jsem strach. Byla jsem zoufalá, společně s hrdiny, protože se s tím vším nedalo nic udělat. Protože my diváci společně s postavami ve filmu jsme dobře věděli, že tohle všechno neskončí dobře... Jestli právě tyhle pocity měl film vyvolat, pak svoje poslání splnil. Docela dost mě ale rušily určité záběry, které odváděly mou pozornost úplně jinam než by měly, a některé docela špatně vyjádřené situace. A taky teď zpětně nějak nemůžu přijít na to, co nám chtěl, kromě restaurace celé událost, film říct... ()
O Lidiciach sa hovorilo dávno pred premiérou. Až toľko, že bolo jasné, že nastolenému hajpu sa výsledný produkt nevyrovná. Nikolaev hrá totiž na istotu v domnienke, že keď je niekto nazývaný akademik, tak nutne sa mu bude páčiť jeho akademický prístup a povyhráva ceny. Ten však skombinoval s prístupom á la Michael Bay a Pearl Harbour a tak sa Lidice ani umelecky-akademickou klasikou stať nemôžu. Emocionálne to však celkom funguje a pokiaľ o udalosti veľa neviete, tak sa o nej aspoň niečo dozviete. Škoda, že režisér použil pri nemeckých dialógoch titulky, inak mohol odkazovať na staršie slovenské filmy o 2.S.V. Mohol tak byť aspoň postmoderný. ()
Velmi působivý a dojemný film. Ale nejhorší na tom je že si představíte že se to doopravdy stalo a že lidé v Lidicích si museli prožít skutečné peklo!!. Výborné herecké výkony,hlavně Karla Rodena a dalších. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) ()
Prý to bylo ve skutečnosti trochu jinak, ale nebylo to špatné. Nakonec si je vybrali kvůli omylu... Paradoxně Karla Rodena zachránilo to, že byl ve vězení. A pak ho stejně poslali do hajzlu... ()
Když ve mně některé scény z příběhu o masakru v Lidicích vyvolají smích, tak je asi něco špatně. Jinak jsem od toho dostal přesně to, co jsem čekal. Nic víc, nic míň. Vážný průser, který bych vytkl, je ten atentát na Heydricha. To byla amatéřina nejhrubšího zrna. ()
Díky své orientaci na jednotlivé osoby a jejich vcelku zajímavé osudy nejsou Lidice jen dokumentárním zachycením válečné tragédie. Když to řeknu diplomaticky, co se spádu děje týče, je volena spíše vyčkávací taktika. Emoce se ale dostaví, přitom však ne díky tragické genocidě obyvatel, jako kvůli hlubokým šrámům, které musí přeživší na duši nést. Lidice díky silné hudbě, standartně skvělému Rodenovy a určitému „duchu“ filmu splňují očekávání vedle historického popisu i jako film, zároveň ale výrazně svá očekávání nepřekračují. Alternativa: Katyň. ()
Sic patetickými záběry přemrštěné a prvoplánově dojímavé Lidice - nemůžu říci, že se mě to nedotklo. Nikolaev je technicky skvělý, ale občas nevěděl, kde přidat a kde ubrat. V nedůležitých okamžicích na diváka nanáší tuny patosu, a naopak tam, kde by měl přitlačit na pilu (i když prvoplánově), ubírá, aby toho snad na diváka nebylo moc, a tím se mu vzdaluje. Roden a Budař vynikající, autobusák zmrd. ()
Bez hrdinstva a bez pátosu.Tak ako nás pud sebazáchovy núti prežiť iba preto, aby sme si na konci toho všetkého, keď tlak opadne, mohli hlavou prehnať guľku. Lebo nie všetko sa dá zniesť a nie vždy možno byť hrdinom. A posolstvo? Ostaňme blízko. Aby sa nestalo, že si už naozaj nikto nebude pamätať! ()
Právě jsem opustil kino a ihned jsem vytáhl mobil, abych sem mohl sepsat své pocity. Lidice, v nichž se odehrála národní tragedie druhé světové války, která nám bude navždy připomínat zločiny proti lidskosti a nacistické běsnění, jsou jistě nezapomenutelnou historickou událostí. Lidice, jako film, už tak stěžejní nejsou. Ač byl tento určitě myšlen jako připomenutí a pocta, mám ten dojem, že nesplnil očekávání. Herci mohli podat sebelepší výkony, ale s takovým scénářem to zřejmě moc nejde vystupňovat. Nebýt hudby, za kterou bych chtěl pochválit Michala Hrůzu, jelikož to byl debut, který se vydařil, tak bych se mnohdy pousmál nad plytkými dialogy a několika trapně vykreslenými postavami, jejichž příběh byl sice srdcervoucí, ale divák (já) se s nimi ztotožnil jen pramálo. Nakonec z toho všeho vzniklo vzkutku nudné, místy až trapné melodrama. Celkově se mi líbil Roden, hudba a titulky. 50% ()
Co mě zaujalo více než samotný příběh, byl hudební doprovod. Není nic neobvyklého, že zvukové věmy můžeme vnímat intenzivněji než vizuální stránku věci. Lidice jsou důkazem toho, že ani pořádná hudba z podprůměrného historického melodramatu zázraky nevytáhne. Autoři se zřejmě snažili nacpat líbivé houslové tóny všude, kde to jen šlo a snaží se tak vyšpičkovat dojemné momenty. Ano, ty tu bezesporu jsou, z hlediska historického. Z toho filmového jde "jen" o dokument, který razí do kin. Pomalu, ale jistě se blíží doba, kdy z československé historie bude natočeno všechno. Co budeme dělat potom, to teda nevím... 60% ()
Keď Michael Radford v roku 1984 nakrútil film podľa Orwellovej predlohy s názvom 1984, uvedomil si, akú jedinečnú a neopakovateľnú príležitosť dostal. A podľa mňa sa jej zhostil so cťou. Keď Nikolaev (od ktorého som zatiaľ nevidel ani jeden dobrý film) dostal šancu previesť do filmovej podoby Lidickú tragédiu, mal si to uvedomiť tiež. Bohužiaľ nestalo sa. Premárnená príležitosť je najmiernejším zhodnotením toho, čo som pred chvíľou dopozeral. A mal pritom toľko možností. Lenže to by musel mať jasno v tom čo a ako chce nakrútiť a aký dojem chce v divákovi zanechať. Obávam sa, že ani netušil aký blábol z toho vznikne. Najhoršie na tom je, že pamiatka Lidíc je veľmi citlivá záležitosť a predstava, že na film budú chodiť školáci v rámci dejepisu je takmer desivá. Je úplne zbytočné, aby som sa zaoberal scenárom, hercami, kamerou a hudbou. Niečo málo sa podarilo, ale aj to málo zapadlo v množstve hlušiny. Začínam mať nejasný pocit, že tento film bol nakrútený preto, aby si niektorí často obsadzovaní aj neobsadzovaní herci zahrali, a nie preto, aby dôstojným spôsobom pripomenul Lidice. ()
Lidice mohly být natočeny jinak, mohly být pompéznější, chcete-li, mohly být v některých ohledech méně prvoplánové, mohly být prostě lepší. Filmové Lidice jsou však v mých očích prostě zdařilým pietním dramatem o skutečném osudu vyhlazené obce a to jsem od tohoto filmu očekával a přesně toho se mi také dostalo. ()
Opravdu si myslíte, že znáte příběh Lidic? Závadějící slogan je sám o sobě přímou vstupenkou do velkolepě pojatého projektu podle střihu soudobých hollywoodských spektáklů a la Pearl Harbor. A přitom měl a možná mohl být jakýmsi domácím protipólem Wajdovy polské Katyně. K čemu tu je ona velkolepost, když se film tváří jen jako další názorná ilustrativní mohyla děsivých dějin dvacátého století? K čemu jsou psychologicky propracované postavy, když ani jedna z nich nemá svůj vlastní prostor a seberealizaci? Zdá se, že v Lidicích je k ničemu téměř všechno. První chybou bylo dramatické přejímání režisérské taktovky, přičemž osobou Petra Nikolaeva film získal maximálně zdatného rutinéra, nikoli výjimečného tvůrce prvních kvalit. Lidice v jeho interpretaci vyznívají jako nudná školní pomůcka s přesně rozparcelovanými obrazy, které za sebe tvůrci kladou v přesných invencích divákova očekávání. Není divu, že nás pak nijak blíže nezasáhne ani samotný pogrom, ani smrt malých lidických dětí, ba ani zoufalý životní osud titulní postavy (má-li film vůbec nějakou titulní postavu). Ačkoli si Mahlerův scénář báječně pohrává s psychologií a příběh se pokouší restaurovat na podkladu historicky doložených situací, ve výsledku se celá tato klenba tříští do satirické frašky skrze horlivost typického čecháčkovského kolaboranta a nevěrohodnou love story bez konce a vlastně i začátku. Lidice jsou jeden velký otazník. O nikom nevíme nic a přitom se zdá, že o všech víme všechno. Neznáme životy lidických obyvatel a nemůžeme s nimi prožívat jejich tragédii. Známe jen útržky z behu času. A to věru není mnoho. Těžko říct, proč se nakonec tvůrci uchýlili k oné hollywoodské stylizaci pomocí velkoformátového kameramanského umění Antonia Riestra, jež si musel připadat vyčerpaný již v úvodních sekvencích, opakujících se v několika různých variacích po celou délku filmu, a podkreslených podbízivě zvukomalebným hudebním aranžmá bez špetky originality. Herecky jednoznačně vynikají Roden s Bydžovskou, následováni svými slovenskými partnery Fialovou a Luknárem, ostatní se topí v bezmoci ledabyle načrtnutých figur, jimž jen těžko mohou propůjčit výraznější tvář. Veškeré prognózy, že domácí kinematografie kormidluje opačným směrem, se tak ukázaly lichými a až se v budoucnu bude připravovat nějaký ten osudový milník našich dějin (zde zastoupený neživotnou scénou atentátu na Heydricha), bylo by dobré myslet nejen na vlastní kapsu, ale také na diváka a národ. U Lidic platí jedno: mnoho psů, zajícova smrt. ()
Příběh Lidic se měl vyprávět buď prostřednictvím místních aktérů nebo vůbec. Druhou možností bylo natočit film o Františku Saidlovi, jehož příběh u nás stále mnoho lidí nezná. Tvůrci zkusili to první prostřednictvím toho druhého, přičemž hrdinu přejmenovali a vyrobili z něho takřka kladnou postavu. Každopádně takhle film nedokáže diváka zaangažovat do osudů lidických obyvatel a jejich masakr jsem sledoval stejně mechanicky, jako byl proveden i natočen. Nejzajímavější postavou byl nakonec četník Vlček, což bude z větší části zásluha Romana Luknára. Výbornou kameru a neošizenou produkci chválím, ale dramaturgicky je to postavené tak, že plné hodnocení by ani nebylo možné... ()
Kdo ví, jak těžké je vše ukočírovat z pozice režiséra, který za výsledek odpovídá, tak si myslím, že z filmařské stránky film ocení a uvědomí si, že nelze filmu z té stránky nic vyčíst. Je to pro mě po delší době jeden z českých filmů, který ve mě vyvolal jistý pocit mrazení a napětí, což od filmu očekávám a na co se i těším.***Méně mi vadí, nakolik se filmaři drželi známé skutečnosti o rozhodnutí proč právě Lidice byli Němci vypáleny jako hlavní msta zda atentát na Heydricha. Ale díky tomuhle filmu si může pak divák dohledat další fakta. Film má rovněž ten význam, že pro mladší diváky mohl vyvolat zájem o historii země, ve které žijí.*** O druhé světové válce se natočilo dost filmů za posledních dvacet dva let od změny režimu (Tmavomodrý svět, Musíme si pomáhat, Protektor atd.), ale osobně mě nejvíc zaujal právě tento film a považuji ho za nejvydařenější. A jsem za to rád, že mě ten film dostal, protože fandím českému filmu, ale nemám rád, když je špatný. ()
Nikolaev chtěl udělat za málo peněz hodně muziky a pro jistotu neudělal žádnou. Tolik dramatická a celosvětově známá událost, jakou vyhlazení Lidic bezesporu je, si zasloužila daleko velkolepější zpracování. Emoce velmi slabé, především v části samotného vypálení, které na mě nijak nezapůsobilo. O nudném a necelistvém příběhu ani nemluvě. Vzhledem k velké propagaci jsem očekával mrazivé srdceryvné drama, které diváka položí do kolen. V režisérově snaze mělo dle mého názoru být co největší přiblížení skutečnosti, což se nestalo. Coby rekonstrukce historické události u mě značný podprůměr. 45% ()
Krásný film, citlivě natočený. Není snad ani možné natočit film na toto téma, který by byl dokonalý, nicméně Lidice se tomu přibližují. Celou hodinu se děj dobře rozbíhal, poté scény, které měly diváka citově vydírat byly opravdu dobré, problém je, že od asi té hodiny a něco se film strašně táhnut a byl zbytečně natahován. Kdybych Lidice neviděla v kině, asi se mi ani tak nelíbí. ()
Scénář je katastrofa. Obecně známý fakt (jakkoliv šokující, učí se o něm už prvňáci), na který se celou dobu čeká, potřebuje silný příběh, a to u mě mlčící kriminál kvůli malichernému dúvodu konfrontaci Šímova zjištění pravdy prostě není, u přeháňky ve sněhu na poli už jsem se jen nevěřícně šklebil - i když na druhou stranu tohle se dalo vzít jako prequel k Hlídači 47. Kdyby si režisér vybral jednu dvě postavy, a divákovi dopřál sblížení se s ní (s nimi), a pak je jako kat popravil, hra na city by přinesla ovoce. Jenomže hra se nekonala. Škoda taky, že některé dialogy se tak dalece nepotkaly s výbornou technickou stránkou filmu, za kterou dávám veškeré kladné hodnocení. Pravda, u ryze "áčkového" tuzemského produktu s obdobným rozpočtem žádná hitparáda. ()
Tak mě to zase jednou chytlo nálada si pustit něco od Čecháčků. Docela mě zajímala historie Lidic a proto taky dávám za tři protože už co se historie Lidic a jak dopadly týče to mě vážně zaujalo. Průběh filmu mě však bohužel neoslovil. Česká kinematografie mě prostě nebere a spíše mě nudí. ()
Související novinky
Zemřel herec Norbert Lichý
Ve věku pouhých 59 let dnes zemřel velký sympaťák, rodák z Ostravy, filmový a divadelní herec Norbert Lichý. Zprávu potvrdila jeho rodina i Divadlo Petra Bezruče, s nímž je herec celý život úzce… (více)
MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)
Brněnská filmová komunita v březnu ožije festivalem CINEMA MUNDI. Ten ve své jedinečné koncepci přinese během osmi dnů kolekci těch nejlepších českých a světových filmů za uplynulý rok. V hlavní… (více)
Dovolím si začít kapkou, ale opravdu jen kapkou černého humoru. Vtip se sem příliš nehodí, ale chci ho říct dokud lidé stále mají vůbec představu co to CD nebo DVD je. Za pár let by se stal možná nepochopeným. ,,Jednou tak v létě přijde Göring k Hitlerovi a řiká: „Čau, hele teď jsem se vrátil ze zupa dovolený.“ Hitler: „No neřikej a kde?“ Göring: „Lidice, nádherný místo, mám na cédéčku fotky, nechceš se mrknout?“ Hitler: „Teď zrovna nemám čas, ale můžeš mi to prosim tě vypálit?“ Ha Ha Ha Tak a teď, když jsem se všichni společně zasmáli o trochu vážněji a hlavně k filmu samotnému. Tento film disponoval opravdu velmi silnou reklamou, která na mě zapůsobila a dlouho předlouho jsem na tenhle film čekal a těšil se na něj. Ani si nedovede představit, jak mě potešila šťastná zpráva o náhle nemoci paní ,,režisérky" a s tím spojená její výměna. K Alice Nellis od doby co jsem měl tu smůlu vidět její dílo Tajnosti cítim odpor o velikosti několika desítek GΩ. Tato paní má totiž silnou tendenci cpát do filmů věci zbytečné a tak tlumit jejich možný potenciál. Dokonce den před zhlédnutím tohoto filmu se mi o něm zdálo. Takhle silně byl zařezán do mého podvědomí. V tom snu jsem hrál roli i já, takže to byl bezesporu sen té nejvyšší kvality. Po přečtení mnoha negativních komentářů k tomuto filmu od lidí, kteří by to bezesporu zvládli o mnoho lépe ( jen se jim nechce ), jsem byl připraven na nejhorší. Moje příprava na nejhorší se ukázala býti zcela zbytečnou. Trochu s předstihem bych si neoficiálně dovolil vyhlásit, že cenu český lev pro rok 2011 si odnáší film Lidice a pokud čirou náhodou ne, tak si dovolím připsat do mého deníčku hned pod politiku další věc, které v našem státě nerozumím, a to českou kinematografii. Toto moje předčasné vyhodnocení lva bych si dovolil obhájit asi faktem, že takhle kvalitní film byl u nás natočen naposledy v roce 2006 panem Menzelem. Dokonce si však zcela bez ostychu troufnu tvrdit, že jsme právě viděli možného kandidáta na oscar pro cizojazyčný film. Teď bych se ve stručnosti pustil do jednotlivých bodů filmu. Co si budem povídat, tak až na pár zářivých vyjímek to herecky skutečně nebylo kdovíjaké. Hudba zabírala velkou část filmu. Ten film se k tomu nabízí, tak proč ne? Navíc mi zde rozhodně nepřišla, jak mnoho uživatelů povídá, špatná. Dokonce pár dramatických pasáží dost výrazně pozvedla. Trošku jsem zde postrádal více citů. Nepopírám, že mi asi tak 3,5x naskočily zimomriavky, ale to bylo, co se mého skromného citové prožitku týka, vše. Upřímně řečeno od vidění Schindlerova seznamu je to asi maximum, kterého se mi vůbec povedlo docílit, takže jsem silnější zážitek ani neočekával. Dramatické scény mi připadaly skutečně jako dramatické scény a už to je v našich končinách značný úspěch. Samozřejmě film má své mouchy: spousta nekvalitních, začínajících herců i hereček, v mnoha případech hereček důchodového věku budících dojem, že už si stačí pouze lehnout do rakve, ale ano v pořádku, doba vykreslena výstižně( tehdy lidé stárnuli poněkud jinak ), opticky už to však příjemné tolik není. Na druhou stranu, kdyby byla na světě všude dokonalost, tak se nesformuje ani vesmír, tudíž bych vás tady nemohl blažit svými leckdy až geniálními, někdy pouze výbornými, komentáři. Na stranu třetí je fajn, že vznikl film mapující výraznou událost dějin a nejrůznější ocenění by mu zvedla prestiž, byl by tudíž viděn více lidmi a velmi mlhavá šance, že se nebudou opakovat dějiny by se zvedla alespoň na šanci nepatrnou. Jo a abych nezapomněl na hodnocení: 4*. () (méně) (více)