Smrtící nenávist 3

Tak tohle už teda vážně ne. Z kdysi výborného a hlavně strašidelného hororu ( mám na mysly samozřejmě japonskej originál) se stala neuvěřitelně nudná hovadina. Už druhý díl stál zaprd a tohle je ještě mnohem horší. Duchové a jejich strašení je opravdu příšerné, obludné a nezajímavé. Jsem k hororu velmi tolerantní, vždy hledám něco co by stálo alespoň za minimální pozornost, ale pravda je taková, že tady nic takového není. Někdo asi nepochopil, že dlouhovlasatí duchové to už mají dávno v americe za sebou, a že patří do Japonska. Prosím další díl už ne i když jsem přesvědčen že ještě minimálně jeden bude a to jak nyní je v modě tak rovnou ve 3D. To bude nádhera, to bude podívaná už se nemůžu dočkat. Takže Smrtící nenávist 3 je zcela zbytečné pokračování, které postrádá vše co dělalo originál tak děsivým a o tom jakým je zklamáním nemá cenu se vůbec zmiňovat. Ano až tak to bylo špatné. No řiká se třikrát a dost a v tomto případě to platí desetinásobně. (27.12.2010)

Z mého pohledu slabý odvar předchozího dílu. Atmosféra starého domu zůstala daleko za očekáváním, napětí se objevovalo jen místy a samotní duchová nestrašili tolik, jako ve dvojce. To platí zejména pro chlapečka. A s nějakou invencí nepřišel ani samotný příběh, ačkoliv to by nebylo na škodu, kdyby film disponoval výše zmíněným. 30% (03.11.2013)

Ach jo. Jednou u toho není Schimizu a už jde o podprůměr. Minulý film si o podprůměrné hodnocení koledoval, avšak právě díky režii japonského "otce" Kayako se film zvedl z průměru. Trojka je však jiná. Úvod s Jakem je zbytečný a je tam pouze proto, aby tam byl. Atmosféra je i oproti dvojce velmi slabá a sestra Kayako, která může vše vyřešit, dokonce to tak i vypadá, nevyřeší nic a sama je na konci filmu zabita a víte kým? No přece Kayako. Dal bych dvě, ale protože mám se sérií slitování přihazuju jednu navíc, i když si to film asi nezaslouží. (01.01.2013)

Tak takto už nie. Už mám po krk tých bledých, chrchlajúcich, vrieskajúcich, smutných postáv s čiernymi vlasmi a ešte černejšími očami, čudne trepúcich sa zo schodov, do schodov, čupiacich za zábradlím, čupiacich v aute, presne tých potvor, čo majú miesto kĺbov guľové čapy, ak nejakú stretnem, odhryznem jej hlavu a napľujem do krku, už ani strašní nie sú, už ani na smiech nie sú, končím s nimi, ak nebudem priviazaný k stoličke, tak ten „sajrajt“ vypnem, nebudem to pozerať ani omylom, darmo to pekne naaranžujú, nechajte si ich, nech si to doma púšťajú, nech to lezie po chodbách Japoncom, Taiwancom a USA.com, len mne už nie, jednoducho stlačím „delete“ a čau. (08.02.2009)

Absolútne zdevastovaný Shimizuov nápad so všetkým, čo k tomu patrí. Ju-On prišla až do Chicaga a spôsobila tam pekné jatky. Tým samozrejme upozorňujem, že sa vytratila všetká atmosféra série, pribudlo hodne litrov kečupu, z hrôzu naháňajúcich duchov sa stali komické a zábavné postavy na ktorých sa neraz pousmejete, a z jedného z najlepších japonských hororov všetkých čias sa stala stupídna americká paranormal vyvražďovačka pre teenagerov. Že sa ten Wilkins nehanbí prezentovať tento dríst pod značkou The Grudge a ešte ho nazvať aj pokračovaním. Čo sa filmariny týka, bol to od začiatku jasný treťotriedny podpriemer za malinký rozpočet, nenáročného diváka po preflámovanom večeri slušne uspí, ale ja, ako fanúšik Ju-On, som znechutený. (07.02.2012)