Marťan

V poslednom období som si už zvykol, že koncom roku prichádza do kín nejaký dospelý sci-fi film, ktorý si na rozdiel od všetkých tých preakčnelých preefektovaných nezmyslov rád pozriem a síce Interstellar a Gravitácia boli predsa len niekde inde, ale aj s Marťanom som dosť spokojný. Nájde sa tu síce niekoľko čiastočných záporov, v prvom rade tu vôbec nič neprekvapí, po celý čas sa to vlastne drží v presne očakávanom štýle, tiež mi to občas prišlo zbytočne zdĺhavé, mnoho scén tu bolo dlhších, než by bolo najvhodnejšie, pričom obzvlášť v poslednej tretine to už bolo veľmi cítiť. A ešte mi tu chýbala aj nejaká skutočne nezabudnuteľná sekvencia, na ktorú by sa dalo dlhodobo spomínať a tešiť sa na ňu pri ďalšom pozretí. Ale inak sa tu nedá na čo sťažovať, aj napriek predvídateľnosti mi to dejovo úplne vyhovovalo a síce mi to občas už prišlo trochu prehnané, ale inak to väčšinu času pôsobí pomerne uveriteľne. A je skutočne radosť pozerať na všetku tú snahu hlavného hrdinu v tejto mimoriadne obtiažnej situácii prežiť a komunikovať s ostatnými, pričom na rozdiel od väčšiny podobných filmov, kde sa odohráva niečo podobné si tu zachováva zdravý rozum. Veľkým plusom je rozhodne humor, ktorý som tu pôvodne nečakal, ale nadmieru sa vydaril a hlavne na tom pozitívnom prístupe hlavného hrdinu, ktorý sa zabaví aj sám som sa často zasmial. Obsadeniu sa nedá nič vytknúť, Matt Damon sa pre podobné úlohy hodí, tradične nechýba ani moja obľúbenkyňa Jessica Chastain a výborný výber vedľajších postáv, kde vynikajú hlavne Jeff Daniels, Chiwetel Ejiofor a Sean Bean. Poteší, že aj Ridley Scott je stále vo forme, síce väčšine jeho posledných filmov som sa vyhol, ale toto je predsa len žáner, v ktorom sa preslávil a odviedol tu výbornú prácu. Vizuálna stránka je bezchybná a atmosféra Marsu sa mi veľmi páčila. Ale po stránke hudby mám zvláštne pocity, na jednej strane priama filmová hudba mi prišla úplne nevýrazná, ale inak je výber hudby zaujímavý a vtipný, takže plno scén to výborne oživí. Takže Marťan sa určite žiadnym žánrovým kultom nestane, ale o to sa ani nikto nesnažil. Dostal som prakticky presne to, čo som aj očakával, plus ešte dobrý humor a kľudne si to pozriem znovu. 76% (15.11.2015)

Nyní, v době geneze letů na Mars, působí tenhle film jako taková milá fantazie něčeho (i doslova) vzdáleného. Ridley Scott tentokrát více popkornový, o odvázaného Matta Damona se až na dvě výjimky moc nebojíme, tvůrci, vyjma pár kráterů, rezignovali na i nějakou hloubku. Holt jsem čekal něco jiného. 70%. (09.11.2015)

Překvapivě celkem zábavná 134-minutová reklama na stříbrnou lepící pásku. Akorát mi trochu vadí, jak úplně všechno, co se v posledních letech natáčí, musí bejt strašně rasově a genderově vyvážený. Postava velitelky, která poslouchá Glorii Gaynor, Donnu Summer a podobný disco vykopávky, je nesympatická na první pohled. Radši bych snad zůstal na tom Marsu, než s ní trávit dalších asi 500 dní při návratu na Zem. A těm negrům, co organizujou záchrannou akci, bych věřil spíš to, že někde v central parku kradou ajfouny, aby měli na crack. Jinak díky tomu ujetýmu disco soundtracku jsem měl pocit, že se film nebere nijak moc vážně, takže jsem překousnul i to mimózní finále. S vypnutym mozkem a několika promilema alkoholu v krvi je to tak za 60%. (09.06.2016)

po předloňské Gravitaci a loňském Interstellaru jsem od největšího letošního adepta na hollywoodský pokus o "high-syfy" roku čekal hodně. a to byla chyba. dočkal jsem se filmu skvěle natočeného, který ze zdánlivě chabého námětu vytěžil daleko víc, než bych se kdy nadál. filmu chytrého, byť v mnoha detailech nedomyšleného, viz například ignorování faktu, že na Marsu je výrazně menší gravitace. filmu zručně napsaného, efektivně vyprávěného a vůbec po řemeslné stránce od prvního pohledu prvotřídního. /// Ridley Scott dokázal po celou tu relativně dlouhou dobu udržet pravidelný tep rytmu, s ním související vyváženost v poměru "humor vs drama" a konvenční střihové elipsy drží všechny ty rozmanité scény krásně pohromadě, přestože se v rychlém tempu stále dokola střídají lokality dvou vzdálených a velmi odlišných prostředí. nemohu si ale pomoci, to všechno je mi pořád málo. ve srovnání s o dva roky starším vědecko-fantastickým survival filmem Alfonsa Cuaróna, snímkem audio-vizuálně ohromujícím a tematicky nesmírně inspirativním, vypadá Marťan jako banalita stejně povrchní, stejně líbivá a skoro stejně nepříjemně vlezlá jako jsou disco hity z jeho soundtracku. /// jako hard scifista velice oceňuji krásu "mimozemských obrazů" z Marsu a ještě více nadšení ve mě vyvolávaly všechny záběry na kosmickou loď Hermes i pohledy do jejích útrob. i z hlediska významové struktury nacházím mnoho aspektů hodných ocenění. upřímná tematizace hluboké a ničím nezviklatelné úcty k hodnotě lidského života, i kdyby byl "jen" jediný, má univerzální platnost a jistě osloví řadu diváků filmu. i tak je to ovšem pravda svým způsobem "příliš" prostá a samozřejmá. každý lidský život je nedocenitelný. ano. abych plný význam těch slov pochopil a přijal, nepotřebuji sledovat přes dvě hodiny dlouhou "názornou ukázku" na příkladě jednoho ztroskotaného kosmonauta. /// a nemá-li film co víc nabídnout, pak nemá doopravdy co nabídnout. snad kromě hlášek (-), předvídatelných dějových zvratů (-), Damonova krajně nepřesvědčivého herectví (-), optimismu namísto střízlivosti (+/-?) a snah o extrémní zjednodušování, aby i ten nejhloupější divák všemu bez potíží rozuměl (obzvlášť velké mínus). dokonce i vlastní koncept založený na řetězci předkládaných problémů a vývoji jejich řešení - a to racionální vědeckou cestou, abych zdůraznil potěšující silně pro-vědeckou orientaci filmu - si Marťan ve svém, celkově spíše slabším závěru trapně podráží stupidním trikem "na způsob Iron Mana". kdo viděl, chápe. kdo neviděl, uvidí a zapláče. /// soudě z uvedeného výčtu je hodně co kritizovat i hodně co chválit. dočkal jsem se dobrého filmu. dokonce i dobrého sci-fi. nedosáhlo však uměleckých kvalit, a proto nedosáhlo ani kvalit Nolanova loňského předchůdce, a už vůbec ne Cuarónova předloňského. a i když nemám pochyb, že sklidí bohatou úrodu prestižních filmových cen, tohle sci-fi je "jen" dobré. (navštívena projekce 2D verze) (08.10.2015)

Spíš dobrodružné než sci-fi, spíš crowd-pleasure než survival, spíš feel-good než intelligent. Při překlopení těchto dichotomií bych šel na pětku, protože Ridley Scott sebral všechny své stařecké síly a natočil řemeslně bezchybný film, který poctivě šlape od začátku do konce, nenudí ani chvilku a v nejvypjatějších scénách dokáže spolehlivě strhnout. Jen je to prostě pro mě osobně příliš bezpečné a uživatelsky nekonfliktní. 85 % (18.10.2015)