Já, Mattoni

Jsem Varák, rozený a hrdý. Ani to mě ale bohužel nepřiměje k lepšímu hodnocení tohoto nudného zdlouhavého seriálu. Nic moc herecké výkony, slabý scénář a jen málo propojení s mým milovaným městem. Doplňuji a měním hodnocení po druhé půlce. Docela se do tohoto seriálu nakonec dalo zakoukat, druhá půlka mi přijde i významěji lepší. Sláva. (16.10.2016)

Já, Mattoni, seriál drahý, na který jsem se těšil. Popisuje zajímavé období a navíc velmi známého průmyslníka, jehož produkty se prodávají dodnes. Asi by byl překvapen, ale i potěšen, jak se jeho firma vyvinula. Nicméně seriál těží především z kostýmů a celkově nákladné výpravy. Hlavní dějová linka, která okrajově popisuje Mattoniho život, je totiž celkově slabá. Ano, vidíme milníky v jeho životě. Především svatbu s milovanou, ale i nenáviděnou Mínou, rozšíření jeho podniku, expanze do zahraničí nebo pořízení lokomotivy. Souhlasím ale s kritiky, že první se především dozvídáme s kým se pelešil nebo kolikrát navštívil vykřičený dům. A to je ještě otázka, kolik z toho všeho je pravda. Na druhé straně nelze zatracovat, jak kvalitně seriál vznikl na poli dalších prací. Líbí se mi úvodní znělka i herecké výkony. Celkově je hudba velmi povedená s ohledem na dobu, ve které se seriál odehrává. Pravdou ale je, že velmi pravděpodobně si jej znovu nepustím. Zkrátka - nezískal si mě. Možná se mu to ani nemohlo podařit. Nesledujeme žádnou postavu, která by měla charakter či osud vyloženě nadchnout diváka. Pokud už nějaká postava je osudem zkoušená sama dokáže být pomstychtivá anebo zákeřná. Týká se to i samotného hlavního protagonisty. Serál Já, Mattoni má bohužel celou řadu slabších momentů a je zbytečně moc rozvláčný. A navíc je problém i s jednotlivými díly. Zde je uváděno, že jich seriál obsahuje dvanáct. Na stránkách ČT ale stojí čtrnáct a při nedávné repríze jich znovu odvysílali dvanáct. Seriál o slavném Heinrichu Mattonim podle mě promarnil šanci. Je sice výpravný, ale mohl se stát mnohem slavnějším a o dost lepším projektem. (02.12.2020)

Pokud pominu vkusně provedené kostýmy a pár ojedinělých výtečných hereckých výkonů (především Vladimír Javorský), musím konstatovat, že po prvním díle převládá veliké zklamání. Velký potencionál zničil absolutně neživotný scénář, kde se chodí od ničeho k ničemu, pak rovněž příšerná hudba - kde se autor jakoby nemůže rozhodnout mezi soudobou hudbou či rádoby moderními pazvuky. A role Vilhelmové? To si jako tvůrci seriálu opravdu myslí, že diváci jsou natolik stupidní, že jim sežerou skoro čtyřicetiletou Vilhelmovou v roli náctileté holky na vdávání? Ne, recyklace seriálu "První republika" do podoby "Já, Mattoni" se opravdu nepovedla (a recyklují se zde i herci - Medvecká povýšila a místo služky už hraje paní, Vlasák zase naopak ponížil, místo pána hraje lékaře). Potencionál bohužel nevyužitý. (07.09.2016)

Tento seriál je zvláštní - každý díl trochu jiný a to jak obsahem, tak kvalitou (nebo lépe řečeno "koukatelností"). Nicméně poslední epizoda Hra na štěstí je sentimentální příběh nejoblíbenější Mattoniho dospívající dcery Kamilky, u které se začínají stále častěji objevovat příznaky v té době smrtelného onemocnění - tuberkulózy. Zoufalý Mattoni je rozhodnutý splnit své umírající dceři cokoliv, přesto v něm v skrytu duše hlodá stín pochybností - stává se ve své podstatě kuplířem a hraje pouze o čas, neboť smrt penězi ani jiným způsobem ošálit nelze. Mladíkovi, do kterého se jeho dcera zakoukala, tak možná nevědomky (svým počínáním) zničil život, na rozdíl od otce se mladý houslista se smrtí Mattoniho dcery nikdy nevyrovnal... (05.11.2016)

Největší problém, který mě nadzvedával ze židle, je ono hudební podkreslení .. kdyby si i v těch hravějších momentech doprovázejících úsměvné pasáže zachovala onen melancholický nádech .. šlo by to ... takto z těchto situací dělají tvůrci lacinou grotesku, snižující vypovídající hodnotu celého příběhu ... nejsem moc spokojen. :-( (03.09.2016)