I tre volti della paura
-
Les Trois visages de la peur
-
Black Sabbath
Horor / Povídkový
Itálie / Francie / USA, 1963, 99 min
Režie:
Mario BavaScénář:
Mario BavaKamera:
Mario BavaHudba:
Roberto NicolosiHrají:
Michèle Mercier, Boris Karloff, Mark Damon, Susy Andersen, Harriet Medin, Jacqueline Pierreux, Lidia Alfonsi, Glauco Onorato, Rika Dialina, Gustavo De Nardo, Alessandro Tedeschi, Massimo Righi73%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
06.05.1964 American International Pictures |
|---|
Seabeast
Tři povídky. První je něco na způsob gialla, kde se pohybujeme na pomezí thrilleru a detektivky. Následující je ze starších dob s upírskou tématikou a konečně závěrečná je duchařsky laděná, kde se hlavní postavě nevinná loupež prstenu nebohé stařenky pěkně vymstí. Ta poslední byla asi nejvíc groteskní, protože pohled na figurínu s grimasou, která jakoby měla v sobě anální kolík, ve mě vyvolávala plno veselých úsměvů. Vše se vleklo na vlně podprůměrnosti a atmosféra, kterou u těchto starších kousků obdivuji, byla nevalná, neřkuli ten nedotažený scénář a unylá režie. Kdepak, tento hororový guláš se moc nevyvedl, ale abych Black Sabbath nekřivdil, tak závěrečná tečka na koníčku, mě velmi potěšila.(13.4.2014)
darkrobyk
Velmi nevyrovnaný film, což u povídkových snímků není vzácné. Povídka ,,Telefon" má sice zajímavý námět, leč v literatuře ( odkud čerpá) i filmu je pro dnešní dobu nijak výjimečný. Krásná M.Mercierová (Angelika) za podívání rozhodně stojí! Nejlepší je určitě ,,Kapka vody", která je po výtvarné stránce naprosto bezchybná - barokní obrazy interiérů, šerosvit a hra barev a tónů od zlaté přes okrovou, purpurovou, hnědou, bílou, šedou až k černé s tisíci (možná miliony) odstínů a přechodů. Kapka vody je tíživě dusivá, s minimálními prostředky vytváří slušnou atmosféru ( kapání vody, vytřeštěné oči, ruka, moucha...). Horror s monstry je zastoupen ,,Wurdulakem", povídkou typicky romantickou, kde den a noc, stíny a tma, rozvaliny a starý klášter hrají opět důležitou roli. Ostatně i interiér stavení je pln detailů a divák je v úvodních záběrech pomalé kamery nedokáže ani vstřebat. Boris Karloff je zde spíše ikonickým doplňkem, než výraznou hereckou hvězdou. Natočeno dle tria spisovatelů - A.P.Čechov, A.K.Tolstoj, G.de Maupassant. Celkově mezi 3-4*.(21.1.2012)
Karamanlis
Poviedkové horory síce nie sú moja priorita, no Black Sabbath patrí k tomu najlepšiemu, čo som mal v rámci tejto kategórie možnosť vidieť a určite stojí za pozornosť, rovnako ako zvyšok hororovej filmografie Maria Bavu, ktorý dokázal aj so skromným rozpočtom veľké veci a asi by sa neveriacky chytal za hlavu, keby videl, aké negatívne meno urobili talianskemu hororu najmä po roku 1980 niektorí jeho netalentovaní nasledovníci...(27.5.2010)
Bloody13
Tři příběhy, které spojuje vynikající Boris Karloff. První je překvapivě pouze průměrný thriller, zbylé dva jsou na to už mnohem lépe. Druhá povídka má skvělou gotickou atmosféru a překvapilo mě, co se myslelo pod pojmem Wurdulak, protože jsem čekal vlkodlaka :) Poslední je nejkratší, za to nejděsivější. Maska hraběnky se docela vyvedla, takovou dámu bych uprostřed noci potkat vážně nechtěl. Navíc se mi líbilo, že režisér na samém konci jasně ukázal, že má i smysl pro humor. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že tenhle Bavův snímek je malinko slabší, než ty, co jsem v poslední době od něj viděl. 7/10(20.7.2010)
Vishnar
Je několik verzí tohohle povídkového filmu. Různě seřazené povídky, různá hudba či zkrácené a prodloužené scény. Já viděl americkou verzi, kde hudba je Les Baxter a Karloff vlastním hlasem uvádí jako první duchařskou povídku, která nás varuje, že než mrtvému něco vezmeme, měli bychom si to pořádně rozmyslet. Druhá povídka Telefon byla nejslabší, pouze hlavní hrdinka má během jedné noci podivné telefonáty od mrtvého muže. Poslední skvělá povídka Wurdulak se točí kolem vampyrismu. Zde se Bava opravdu vyblbnul a navodil takovou atmosféru, že mu museli Kladiváři závidět. Škoda jen, že Telefon to trochu sráží dolů, ale jinak dvě zbývající povídky jsou povinností pro každého horrorového fandu.(2.12.2008)