Ako sa budia princezné
Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Bohumila ZelenkováKamera:
František UldrichHudba:
Karel SvobodaHrají:
Jiří Sovák, Milena Dvorská, Marie Horáková, Jan Hrušínský, Jan Kraus, Vladimír Menšík, František Filipovský, Stella Zázvorková, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška, která dostane jméno Růženka, je to sláva převeliká, protože rozhodně není obyčejná. Je to princezna Růžového království, v němž je Eliška královnou a Dalimil spravedlivým vládcem. Jediný, kdo nejásá, je královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem ve zchátralé věži, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melánie o vytouženou korunu přišla. Naplněná zlobou Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Král nechá princeznu střežit, snaží se odstranit všechny ostré předměty z dosahu, a když se její sedmnáctiny nebezpečně přiblíží, rozhodne se provdat ji a tak ji zbavit prokletí. Za ženicha jí vybere prince Jiřího z Půlnočního království, jenže Růženka se zamiluje do princova mladšího bratra Jaroslava. Ten sice namyšlenému, hloupému bratrovi vždy ustupuje, ale tentokrát se rozhodne, že ho vyhrát nenechá. Nečekaná nehoda mu sice prohraje sázku o princeznin polibek, chytrá Růženka však brzy odhalí, jak je to s hrdinskými kousky prince Jiřího, a ke zděšení rodičů si ho odmítne vzít. Nastává den narozenin, a když se kletba naplní, může ji zlomit jen jediný člověk. A tak se princ Jaroslav vydává přes zákaz rodičů do zakletého království, aby ji zachránil. (TV Nova)
(více)Recenze (383)
Jedna z těch nej pohádek. Dva princové jeden starší trouba J.Kraus a druhý pohledný J.Hrušínský.Jedou na námluvy do sousedního království ,kde je kletbou postižená princezna a musí se nejdřív provdat ,ale jak už to bývá ,kterého ho jí dávají toho nechce J.Kraus (ani se jí nedivím). Nakonec se kletba naplní ,ale ještě je tu druhý princ ,který je sice bojácný ,ale přesto má dobré srdce a s pomocí věčně hladového sluhy a příležitostného medvěda v podání výtečného V.Menšíka vše dobře dopadne. ps:"Princi vy nemáte srdce" "ale mám" " Tak nemáte žaludek" ()
Dříve jsme rozhodně měli v pohádkách krásnější princezny a pamětihodnější písničky, také jsme ale se ale napříč desetiletími dočkali množství tuctových témat, která se buďto zpracovala pořádně vtipně (S čerty nejsou žerty) nebo alespoň mile (Šíleně smutná princezna). Pak se ale objevila spousta pohádek, jež se staly kultovními zejména proto, že neměly ve své době téměř žádnou konkurenci. Nikoli díky tomu, jak si na nich dali tvůrci záležet. Česká variace na Šípkovou Růženku se bohužel ubrala právě tímto směrem. ()
Bývaly doby, kdy se mi tato pohádka zase tak moc nelíbila a trochu jsem se u ní nudil. Ale s přibývajícími roky ji mám čím dál raději. Kromě hezky zpracovaného příběhu o Šípkové Růžence musím zmínit také nádhernou Svobodovu hudbu, jemný humor (i krapet nechtěný v případě hry na loutnu) a komické postavy jako sluhu Matěje, který se chudák nikdy pořádně nenajedl, "udatného" prince Jiřího (skvělý Kraus!), který v mládí prožil snad všechny těžké nemoci včetně kašle a rýmy, a nesmím samozřejmě opomenout jeho bratra Jaroslava, který mi dříve připomínal zvadlou blumu, ale stále víc oceňuju, že je to lidský princ, který má strach! (boření klišé, že musí jít takřka vždy o neohroženého hrdinu) a přitom poháněný láskou překonává všechny obtíže. Slabší, avšak plný počet hvězd. „Práce? To je možná víc než odvaha!“ ()
Jaké bylo moje překvapení, když jsem v osmdesátých letech na koncertě kapely Dybbuk uviděla za baskytarou Šípkovou Růženku. Jak se budí princezny je dodnes svěží, milá, příjemná pohádka na kterou se i po těch letech občas ráda podívám. A taky jedna z mála, u které si neřeknu: "Ježkovy voči, to už ZASE dávají tohle?", jako si to říkám, díky stereotypu vánočního programu, u mnoha jiných pohádek. ()
Moc pěkná pohádka s půvabnou Marií Horákovou v roli Růženky a nádhernou hudbou Karla Svobody, dala jsem si s velkým časovým odstupem opáčko a užila jsem si to.. Vladimír Menšík jako princův sluha úžasný, krásná role, skvělé hlášky.. Celkově se jedná o příjemnou, milou a místy i velmi vtipnou záležitost.. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (29)
-
Filmová ocenění:
1979 Čestný diplom CIDALC na XX. MFF Avellino
1979 Cena CIFEJ na III. MF filmů pro děti a mládež Strasburk
1978 Cena za hudbu na XVI. Československých filmů České Budějovice
1978 Cena redakce časopisu Sedmička pionýrů na XVIII. Filmů pro děti Gottwaldov. (hippyman)
- V 58. minutě filmu, kdy Jakub (Václav Postránecký) smeká klobouk před Matějem (Vladimír Menšík), "problesknou" mu na zápěstí hodinky. (007hanka)
- Na úplném začátku úvodních titulků vidíme pohled na hrad Pernštejn. Ikonická hranolová „věž čtyř ročních období“ je v tomto záběru „dostavěna“ do očí bijící růžovou filmařskou kulisou. V žádném jiném záběru v celém filmu již tuto kulisu ale nespatříme, naopak je zmíněná hranolová věž ukazována tak, jak je. (jlumos)
Reklama