Komentáře uživatelů k filmu (852)

  • Skejpr
    *****

    Naprosto famózní. Zpívací scéna nemá v historii kinematografie obdoby..(7.4.2008)

  • brit84
    ***

    Nic až tak závratného jsem na filmu nenašel. Čekal jsem větší propojení os příběhů. Jistě, herecké výkony byly výborné, ovšem příběh se mi zdál celkem průměrný.(29.12.2010)

  • Psema
    *****

    Anderson a jeho pointy... k nezaplacení.(27.2.2009)

  • Brouk
    *****

    To je ale "divnej" a dlouhej film řekne si mnohý divák... ať už v kině nebo doma u "bedny"... Ale on vůbec ani trochu není divný, on je totiž naprosto nádherný... Ale proč si tohle kdekdo řekne, že je divnej... ne není divnej, je totiž pro lidi, co tohle říkaj (vl.zkušenost s doprovodem v kině) NEPŘÍJEMNEJ... A hodně! "On", to jako ten film donutí přemýšlet... A přemýšlet o minulosti... O vlastní minulosti... A to se hned tak někomu nemusí líbit... Ale ten film za to nemůže, on je prostě dokonalý a s exelentními hereckými výkony, které berou dech... Jo jo, traumata z dětství, znamenají zpravidla velkej průser v dospělostii... :-((1.4.2005)

  • Morien
    **

    (1001) "Tiše vás soudím." Právě, může si říkat co chce, ale ve skutečnosti myslet třeba na hotdog. A takový mi přišel celý film. Úvod vcelku dobrý, v průběhu nějaké momenty taky ušly, ale "myšlenka", kterou se mi ani nepodařilo moc identifikovat v záplavě tápajících policistů a ublížených dětí, byla rozmělněna v patosu a sentimentu a bůhvíčem ještě, časté opakování motivů mi také příliš nesedlo. Stačí jeden stařík dohnaný blízkostí exitu k alibistické upřímnosti. Jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Já bych si teda radši dala bramborák, než se prokousávat tímhle znova a snažit se luštit mezi řádky, že lidé jsou ze zásady zlí, ale měli by na sebe být místo toho radši hodní. Připomnělo mi to Donnieho Darka, který se mi ale zdál o několik (set) řádů lepší.(24.7.2009)

  • xxmartinxx
    *****

    Temné a atmosférické drama o smrti, beznaději (nebo spíš naději!) a odpuštění má i přes svou délku velmi málo vaty. Kdyby bylo vypointovanější finále, bylo by to snad dokonalé. Nesmím zapomenout skvělé herecké výkony (Tom Cruise je sice na hraně, ale má roli, která se k jeho herectví hodí). Skvělý film Paula Thomase Andersona, který zatím patří na vrchol jeho kariéry.(6.12.2009)

  • Kryšpín
    *****

    (Můj školní rozbor filmu, který si chtělo přečíst pár lidí, tak jsem ho dal sem. Je to jen část. Obsahuje spoilery!)___Tématem Andersonova filmu Magnolia může být mnoho věcí, protože film je přes tři hodiny dlouhý. A kdyby se Paul věnoval jen jednomu tématu, tak by to bylo neúnosně nudný. Z těch mnoha malých témat, by se dalo složit jedno velké. Je to jako rozebrané puzzle, které po složení dá jeden velký a hlavně znatelný obrázek. Nejspíše proto se rozhodl režisér dát film název Magnolie, což je strom s velice krásními květy na kterých je spoustu okvětních lístků. Stejně jako květ, má film spoustu hlavních postav a spoustu různých, a přece tolik si podobných lidských osudů. Které se odehrávají v jednom městě a během jednoho dne, konkrétně . Na konci dokonce režísér ústy policejního strážníka Jima Kurringa (John C. Reilly) vysloví téma filmu: jak moc těžké je odpustit druhému člověku? Jedním slovem se téma dá nazvat „odpuštění“. Všechny postavy se musí vyrovnat s překotnými událostmi jednoho mimořádně nepovedeného dne, a pokud se zítřejšího rána nad nimi rozklene dočasné příměří, neznamená to, že je dobojováno. Odnášejí si však možná to nejcennější - další šanci. Aby bylo odpuštěno všem, musí se během filmu stát několik náhod. K tomu vzniklo na začátku filmu i předtitulková sekvence, v níž nás vypravěč prostřednictvím groteskních příhod ujistí, že neexistují "obyčejné" náhody. Ty náhody se táhnou celým filmem - samotářský policista Jim se během výkonu služby seznámí s dívkou, na niž se už ani neodvažoval myslet, neodbytná televizní redaktorka odhalí v rozhovoru s úspěšnou mediální hvězdou jeho tajené rodinné rozpory právě ve chvíli, kdy se s ním na smrt nemocný otec, se kterým se neviděli deset let, snaží přes svého ošetřovatele spojit, malý Stanley Spector se v závěru slavné televizní soutěže vzepře estrádnímu zneužívání rozumově nadaných dětí; ve stejném okamžiku Donnie Smith - bývalé zázračné dítě téhož televizního pořadu ze šedesátých let - v sobě najde odvahu a veřejně vyzná lásku milovanému barmanovi. Rodiče se snaží udobřit se svými potomky, dvojice se potkávají a míjejí, tváří v tvář blížící se smrti vycházejí najevo kruté pravdy minulosti a aby všichni odpustili všem, musí z nebe spadnout něco daleko neobvyklejšího, než jen obyčejné dešťové kapky.____Téměř každý z protagonistů Magnolie prožívá jedny z nejtěžších chvil svého života a snaží se porvat s minulostí. Každý, jak nejlépe umí. Otcové by rádi napravili své prohřešky a chyby a usilují o usmíření se svými ukřivděnými a zatrpklými potomky. Ti jsou však již natolik zklamaní životem i rodiči, že přijmout jejich napřaženou pravici pro ně není zase tak samozřejmé a jednoduché. Někteří se snaží dávné křivdy ignorovat, vymazat ze svého života jak je, tak i osoby, které je způsobily (Frank), jiní zase odmítají na veškeré zlo zapomenout a vláčí je sebou jako těžký kámen, jenž je táhne ke dnu (Claudia). Všichni se zmítají v pochybnostech, hledají lásku a odpuštění. Emoce vyplouvají napovrch. Mo těchto slovech je jednoznačné, jaký žánr tento film obsahuje. Magnolia je hlavně melodramatem v nichž jsou opravdu malé střípky, kde se zasmějeme nebo něco parodují.___Než začneme mluvit o filmové řeči z technické strany, zmínil bych se nejdříve o skvělém scénáři, který je skvěle napsaný. Autorovi a zároveň režisérovi se podařilo zvládnout i v takové šíři filmového materiálu nezakopnout. Je vidět, že film je postaven na silném scénáři a tak to má být. Světová kinematografie potřebuje víc a víc autorských režisérů, protože když se to tak vezme, film režíruje režisér nejlépe právě podle svého textu. Jak už jsem se zminil o použité hudbě zpěvačky Aimée Mann, tak nejlépe byla použita ve scéně (dá se říci muzikálové), kdy všechny postavy (včetně téměř nemluvícího Earla Partridge na smrtelné lóži) zpívají její smutnou píseň Wise Up o kříži, který si nese každý z nás. K tomu se střihově po nich střídají záběry. Toto živé propojení filmové hudby s dějem funguje už od dob Stanleyho Kubricka. V poslední scéně policejní strážník Jim promlouvá ke Claudii, která má slzy v očích a sleduje ho. Pak najednou pohlédne přímo do kamery na dívaka, usměje se, začne hrát hudba, zatmívačka, titulky a konec. Kupodivu mě překvapili téměř experimentální střihy s hudbou. Jeden obraz končí a druhý začíná. Přesně tak i s hudbou. Žádná hudební prolínačka, prostě rázně jedna skončí a druhá začne. Zajímavé bylo vtipné využití hudebních motivů - nástup Franka T.J. Mackeyho na scénu za doprovodu Straussovy symfonie „Tak pravil Zarathustra“. Schéma skládání střípků z příběhů jednotlivých protagonistů si Anderson tak trochu "vypůjčil" ze slavných Prostřihů Roberta Altmana, spojuje je však s dech beroucí filmařskou virtuozitou, na kterou v kinech hned tak nenarazíte. S kamerou provádí přímo divy. Opravdu minimálně používá statické záběry, prakticky vůbec. Neustále střídá nejrůznější úhly, prudké nájezdy, krásné a klidně pomalé záběry a hlavně ruční kameru. Díky střihu má každá postava stejně velký prostor a čas. Tím hlavní role v podstatě neexistuje. Díky režisérem zvolené filmové řeči se po celé tři hodiny filmu udržuje divákova pozornost a pokud po druhé hodině film ze svého rychlého tempa přece jen trochu poleví, pak to lze brát jako pouhé nadechnutí před jedinečnou závěrečnou scénou se žábami.___Začátek snímku se dá nazvat dokumentem nebo spíše rekonstrukcí. Rekonstrukce případů, které se staly (jen jsou poupraveny na náhody – to s potápěčem se skutečně stalo, ale s řidičem s letadla se vůbec neznali a ani se v žádném casinu nesetkali. Skok ze střechy a jeho náhodné postřelení se také skutečně stalo, jenže střílející nebyl rodič.), kdy v tomto případě hrála hlavní roli náhoda, podivná shoda okolností, jež "nemohla být pouhou náhodou", že to přeci muselo mít nějaký význam a hned potom... Devět různých lidí, devět různých a přece tolik si podobných osudů. Režisér se nijak nerozpakuje a ve zběsilém tempu nám servíruje všechny ústřední postavy hned po rekonstrukcí náhod. V podobných případech se často stává, že méně pozorný divák se brzy ztratí ve změti postav, Andersonovi se podařilo prostřednictvím dokonale pravidelného střihu a stejně velkého prostoru, který všem hrdinům věnuje, tomuto riziku vyhnout a orientaci maximálně usnadnit....(16.2.2004)

  • mysicka
    *****

    tolik žab a tolik lidí s depkou pohromadě jsem snad jestě v žádném filmu neviděla..(4.12.2003)

  • Madison
    ***

    70%. Magnolia je ťažký oriešok. Anderson si povolal hŕstku hereckých hviezd, vložil im do duše rany z minulosti, utrpenie, bolesť, výčitky, osudové udalosti a rozplietol s nimi trojhodinovú drámičku, v ktorej ani jedna postava nie je taká, ako sa navonok javí. Ironický, vtipný začiatok. Búrlivý stred odhaľujúci nezmierené povahy, diskutabilný nálet zelených príšeriek, ktorý ale pôsobil až neprirodzene upokojujúco a záverečné vyostrenie, predostieranie citov, hlavne Tom Cruise a jeho postava ma vyslovene posadili na zadok. Obľúbená Julianne ako nevyrovnaná troska, či úbohá feťáčka obkolesená tieňmi... Magnolia zabrala, herci frčali, ale stále to nebolo to pravé orechové a ani neviem logicky vysvetliť prečo. Vari tá neznesiteľná dĺžka, ktorá podporená samými depresívami, bola jednoducho na nevydržanie? :)(4.3.2010)

  • molotov
    *****

    Úchvatný propletenec o tom, že "divné věci se prostě dějí".(22.1.2005)

  • Aluska88
    ****

    A půl. Nebo rovných pět? Já vlastně nevím. Po zhlédnutí jsem přemýšlela nad tím, že kdyby byly jednotlivé příběhy postav představeny v samostatných filmech, tak by z nich i tak bylo výborné drama. A možná právě proto, že je v Magnolii prolínáno množství osudů a charakterů, od každého příběhu jsou nám představovány vlastně jakoby dílky puzzle, které do sebe s postupem děje úžasně zapadají, jsem měla pocit, že si tento film rozhodně zaslouží plný počet. Ačkoliv je stopáž velmi rozsáhlá, tak pro mě byla sotva postřehnutelná a obdivuji umění, s jakým do ní Paul Thomas Anderson dokázal seskládat mozaiky jednotlivých životů. Postupně nám začne představovat jednotlivé postavy, jejich souvislosti, jejich tajemství, touhy, chyby a skryté bolesti. Jeden příběh z této mozaiky v jednom filmu by byl dost silný. A spojení jich všech v jeden ohromující celek bylo velmi působivé. Ve spolupráci s úchvatným scénářem a dialogy na mě celý film zapůsobil jako exkurze do lidského trápení. Depresivní, smutné, pravdivé. Tolik bolesti a slz. Herecká excelence především Toma Cruise a Julianne Moore. Scéna, kdy Tom navštíví svého otce je zničující. Ačkoliv si mě tento snímek podmanil, tak jsem z něj měla pocit, jako by ve mně nezanechal žádné větší emoce. Během sledování jsem se do postav vcítila, sledovala je, přemýšlela o nich, ale ve finále na mě vše zapůsobilo jakoby chladně. Nebrečela jsem, neměla jsem strach, necítila jsem mrazení po těle. Není to podivné? Ale vždyť divné věci se dějí pořád...(8.11.2010)

  • genetique
    *****

    Musím sa priznať, že toto ťažké trojhodinové sústo ma dostalo. Počas celého filmu som čakal, kedy sa jednotlivé časti filmu, jednotlivé príbehy spoja do jedného veľkého celku, no nedočkal som sa. To však neznamená, že som bol s finálnym výsledkom nespokojný. Naopak. Veľmi ma prekvapil, a tiež skvelé herecké výkony, v ktorých takmer nikto nezaostával. To isté o réžii, dokonalé načasovanie, strih a záver bol azda najprekvapujúcejší. 95%.(12.7.2006)

  • StarsFan
    **

    Přiznávám to narovinu: Tomu, proč je Magnolie tak opěvovaná, nerozumím. V úvodních třech povídkách je divákovi předloženo, že bude sledovat film plný náhod, které protknou životy jednotlivých postav a navždy změní jejich trajektorii, jenže ony osudové momenty jsou prakticky bezvýznamné (bavič lže moderátorce o své rodině v momentu, kdy se s ním člen rodiny chce spojit) a jediným vyvrcholením je biblická pohroma, která v rámci děje působí jako deus ex machina. Andersonovy filmy jsou pro mě "hit or miss" – Až na krev zbožňuji, Mistr mě minul. Magnolie se bohužel řadí do druhé kategorie. Svou stopáží, množstvím postav, prostřihy mezi příběhy a narážkami na knihu Exodus jako by se divákovi snažila vnutit, že je mistrovským dílem nezměrné intelektuální kvality, jenže když osekáte pozlátko, zjistíte, že jednotlivé postavy nejsou zdaleka tak komplikované, jak se nám PTA snaží vnutit, dialogy jsou průměrné a příběhová linka není ničím výjimečná. Kdybych neměla pocit, že je Magnolie tak sebestředná, falešně okázalá a domýšlivá, dala bych jí asi průměrné hodnocení, svou neoprávněnou onanií nad vlastní genialitou mě ale vytáčí tak, že navzdory hereckým výkonům a slušnému zpracování nad dvě hvězdy nejdu.(2.4.2017)

  • dwi
    *****

    Bez nadsázky jeden z nejlepších filmů minulého desetiletí. Paul Thomas Anderson je neobyčejně dobrý režisér se smyslem pro naprosto dokonalé vykreslení charakterů. Jeho příběh, jehož stopáž rozhodně nepřekáží ani nenudí, je brilantně rozehraným koncertem hereckých výkonů. Hudba Aimee Mann jen přidušuje atmosféru, která každou minutou houstne. A závěr? Očisťující katarze.(7.6.2003)

  • Jeanne
    *****

    Docela zvláštní film jehož průvodní popiska "ten den nestál za nic, ale pro mnohé měl osudový význam" je nic neříkající dokud ho neuvidíte až do konce. A když se o tři hodiny později rozhodnete vyjádřit o čem ten film byl, pravděpodobně se zmůžete jen na "ten den nestál za nic, ale pro mnohé měl osudový význam" což je opravdu nejvýstižnější (a navíc jste za ty tři hodiny poměrně vyřízení). Tenhle kousek opravdu není ztráta času, jak by se mohlo zdát po první strávené hodině, která je popisná a krásně seskládaná z rychlého sledu zdánlivě nesouvisejících scén. Ke konci té první hodiny si začnete uvědomovat podobnosti mezi postavami a událostmi a druhá hodina filmu je dost napínavá. Odehraje se v ní jakýsi "děj" a díky tomu, že všechna tajemství dosud nebyla odhalena litujete charaktery, které si vlastně soucit nezaslouží atd. prostě je povrchně hodnotíte tak jako postavy filmu na základě útržkovitých informací z první hodinky. V tu chvíli si člověk asi říká, teď je to tak načasované, že děj už přece vyrcholí a film musí skončit. A jaká bude ta třetí hodina nebude prázdná? Ne! Teprve v ní dostanou prostor všechny ty silné emoce s oběma protipóly, aby se pořádně rozvinuly. Scéna Toma Cruise je v tomto ohledu přesná, když se u umírajícího otce zmítá v pocitech nenávisti s přirozeným lidským chováním... Ostatně Tom Cruise je tady skutečně výborný, jeho postava se během toho jednoho večera, kdy se děj příběhu odehraje, výrazně změní. Co se Julianne Moore týče, jevila by se ještě mnohem lepší, nebýt dabingu Ivany Andrlové, která je sama o sobě taky dobrá, ale proboha, ať nedabuje Julianne Moore! K tomu netradičnímu deštíku na konci, asi by mohl být a asi je dost šok pro toho, kdo vzal příběh příliš realisticky, ale v pravou chvíli se "pro jistotu" objeví hlas "vypravěče" a "vysvětlí" podstatu filmu... A optimistická hudba (ačkoli hudba k celému filmu je dobře použitá) na závěr dá pocit jakéhosi "šťastného konce".(18.2.2004)

  • berg.12
    ****

    Poutavější byla pro mě paradoxně část, na jejímž konci se hlasy spojily v unisono. K té patří dokonale hypnotické využití hudby, která se jako nit osudu zdánlivě bez souvislosti vine nad celou tou mozaikou. Když Anderson začne dávat rozhřešení, film získává sice jasnější poselství, linearitu, ale ztrácí svou magii. Jestli je Anderson dobrý kněz, nebo jen tahá králíky z klobouku, ať posoudí každý sám, mě zůstává hlavně to uhrančivé Bolero. PS: Úplně jiný Andersson, a sice Roy, natočil o rok později film, ve kterém se v jednom momentu rovněž život zastaví a hlasy se spojí do jedné melodie. Co myslíte, je to jen náhoda?(4.11.2006)

  • Tyler
    **

    Hned na začátek musím přiznat, že jsem původně chtěl dát hvězdičku jen jednu! Každý člověk má trochu, někdy hodně jiný vkus, ale po tolika obdivných komentářích a recenzích jsem možná od "Magnolie" čekal až moc...Většina z uživatelů se rozplývá nad úžasnou hloubkou, vynikajícím scénářem, režisérskou zručností se kterou je tohle geniální dílo vyprávěno a vynikajícími hereckými výkony. S tím posledním musím z části souhlasit, ale se zbytkem absolutně ne. To, co na první pohled vypadá jako filozofování a odkrývání skutečných životních pravd, bylo pro mě neskutečně nudnou, plytkou povídačkou o ničem. Asi to píšu hodně tvrdě, ale je to tak...Klidně mě obviňte z toho, že jsem zastydlý a povrchní, a že jsem patrně zatím nic hlubokého nezažil, ale nebude to pravda...V tomhle chyba není - snažil jsem se maximálně vstřebat co mi chce P.T.Anderson říci, pochopit smysl jeho vyprávění, ale jediné co mi vyplynulo je tohle - "Magnolie" je o ničem a hraje si na něco vyššího, není hluboká, nezasahuje člověka svými emocemi a pravdami, je povrchní a jen se snaží být něčím, čím není...A proč vlastně nakonec dávám hvězdy dvě? První je za herecké výkony, kvůli kterým jsem film vůbec dokoukal do konce a druhá je za jediný moment, který se mě opravdu dotknul - Tom Cruise a jeho odpověď na jednu z otázek během rozhovoru - "Tiše vás soudím!" Stejně jsou dvě hvězdy moc...(26.1.2005)

  • Eddard
    *****

    O některých filmech se holt píše hůř než o jiných. Napsat něco pořádného o Magnolii vyžaduje buď spoustu místa a spostu přípravy a času na utřídění myšlenek, nebo pouhý emocionálně vyseknutý výkřik. Zvolím to druhé. Magnolia je pro mě jedním z nejsilnějších a nejlepšíh kusů devadesátých let a krásným příkladem mixu chytré narativní techniky, říznuté postmodernou, dospělé, smyslné režie a konceptu, v rukou kompaktního, talentovaného autora a základními i komplikovanějšími emocemi nabitého příběhu s přesahem, skvěle odehraného a doprovozeného písničkovým soundtrackem, definující slovo atmosferický. 90%(13.1.2008)

  • Kaka
    ****

    Je to v první řadě ne až tak složitý a těžký film, jak na první pohled vypadá. Přesto má něco do sebe a rozhodně nepostrádá originalitu, nápaditost (spoustu nezapomenutelných scén, situací) a v neposlední řadě také skvělé herecké výkony téměř všech hlavních představitelů.(16.2.2005)

  • psy.cho
    *****

    Tak sa mi nechcelo ísť do pozerania tohto filmu a to z jedného prostého dôvodu. Odrádzala ma dĺžka. Ale pri pozeráni som nechcel aby to skončilo ani po troch hodinách a nehneval by som sa, keby to malo ešte o hodinu naviac. Pre mňa až odpudzujúci herec Tom Cruise ma teraz šokoval! Neskutočný výkon a samozrejme aj Julianna Moore ale tá ma nikdy nesklame. Život je o náhode a v tomto filme to bolo zdôrazňované, a niektoré scény boli nezapomenuteľné. No a posledná polhodina...No comment...úžasné.(22.4.2011)

1 2 3 4 5 6 12 22 33 43
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace