Kmotr II

Prvním dílem vydělal Coppola těžký prachy a na "dvojce" je to znát. Rozmáchlá výprava, stovky stovky komparzistů, ale někam se vytratily emoce. Zejména v první půli je dějová linie s Michaelem Corleonem poměrně nezajímavá. Naopak vzpomínky na Vita Corleona jsou působivé, je požitek sledovat tehdy ještě málo známého De Nira. Všechny mé výčitky vzaly za své závěrečnou třetinou a emočně vypjatým koncem. Nezapomenutelný je poslední záběr na tvář Michaela Corleoneho, na muže obtěžkaného tíživým svědomím s vráskami pod očima a šedivějícími vlasy, na muže, který získal moc, ale ztratil lásku. (19.10.2003)

Neskutečné. Ty tři a půl hodiny utečou jako nic, když člověk může sledovat takový skvost! Kde jenom začít... Tak hlavně Al Pacino je tu tak dokonalý, že slovo dokonalost vedle něj bledne. Co ten dokáže zahrát jedním pohledem, jedním pohybem, jedním krátkým výrazem, to se opravdu nevidí. Kreace ostatních ale nijak nezapadají. Například fenomenální Tom Hagen Roberta Duvalla, utrápená Diane Keaton, perfektní frajer Robert de Niro, který se dokonce naučil mluvit stejně jako MB, využitější a výraznější Talia Shire a mě osobně nejvíc zaujal John Cazale a jeho problematický Fredo, se kterým i přes nedostatky musíte soucítit. Výborně propracovaná a zvládnutá psychologie postav, díky čemuž postavám věříte a vžijete se do nich. Síle příběhu napomáhá hlavně skvělý tah kombinovat dění přítomnosti v čele s Pacinem a minulosti v čele s Nirem. Režie a režisérské nápady doslova a do písmene dokonalé a hudba nepřekvapivě nádherná. Minimálně stejně dobré, jako první Kmotr a nejlepší role Al Pacina a zřejmě mnoha ostatních zúčastněných. A ta konečná scéna mi skoro vehnala slzy do očí. Čistých 5* (21.09.2011)

Kult, ktorý ide úplne mimo mňa. Derivátne pokračovanie, ktoré si musí vypomáhať flashbackmi s mladým Vitom, zakrývajúcimi riedky dej. Herci s výnimkou Al Pacina nič moc (a i ten má ďaleko od strhujúceho Marlona Branda), vizuál o tri triedy horší, kultová scéna žiadna, naopak je tu zbytočný humor (najmä vo flashbackoch) a kľúčové momenty často stoja na replikovaní jednotky (predvídateľný záver). Tých 200 minút celkom zbehne, ale na majstrovskú jednotku to ani zďaleka nemá. (27.02.2018)

Druhá návštěva u Corleonů dopadla nad má očekávání, že se bude jednat jen o umělé prodloužení mafiánské ságy. Patrně díky fenomenálnímu šeptání Vita juniora jsem dospěl ke kacířské myšlence, že tohle je ještě o kousek lepší než jednička. Přesto jsou ty tři hoďky dostatečně dlouhé na to, abych stihl několikrát zazívat a nenápadně zatlačit ručičky na hodinkách směrem k závěrečným titulkům. (21.07.2011)

Nevadily mi vsuvky do minulosti ani velké party v italštině. Četla jsem román, věděla jsem o čem to je. Nesednul mi De Niro jako charismatický Vita Corleone - i když za to dostal Oskara. Sice fešák, ale velká rozporuplná osobnost ne. Nevadily mi rozdíly mezi románem a filmem, na to má autor právo a na scénáři se Puzo podílel. Dokonce jsem se ani nenudila. Přesto jde pro mne o velice přeceňovaný film. Je sice dobrý, ale není vynikající. Když k tomu přiberu i jedičku, chyběly mi osobní příběhy Sonnyho, Lucy, Connie, dokonce i samotného Vita - všechno to šlo jak na běžícím pásu, hodně děje, málo vykresené charaktery. Pro mě to nešlo dost do hloubky. (15.07.2014)