Režie:
Francis Ford CoppolaKamera:
Gordon WillisHudba:
Nino RotaHrají:
Al Pacino, Robert Duvall, Diane Keaton, Robert De Niro, John Cazale, Talia Shire, Lee Strasberg, Michael V. Gazzo, G. D. Spradlin, Richard Bright (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary... Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla... Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 020)
Prvním dílem vydělal Coppola těžký prachy a na "dvojce" je to znát. Rozmáchlá výprava, stovky stovky komparzistů, ale někam se vytratily emoce. Zejména v první půli je dějová linie s Michaelem Corleonem poměrně nezajímavá. Naopak vzpomínky na Vita Corleona jsou působivé, je požitek sledovat tehdy ještě málo známého De Nira. Všechny mé výčitky vzaly za své závěrečnou třetinou a emočně vypjatým koncem. Nezapomenutelný je poslední záběr na tvář Michaela Corleoneho, na muže obtěžkaného tíživým svědomím s vráskami pod očima a šedivějícími vlasy, na muže, který získal moc, ale ztratil lásku. ()
Neskutečné. Ty tři a půl hodiny utečou jako nic, když člověk může sledovat takový skvost! Kde jenom začít... Tak hlavně Al Pacino je tu tak dokonalý, že slovo dokonalost vedle něj bledne. Co ten dokáže zahrát jedním pohledem, jedním pohybem, jedním krátkým výrazem, to se opravdu nevidí. Kreace ostatních ale nijak nezapadají. Například fenomenální Tom Hagen Roberta Duvalla, utrápená Diane Keaton, perfektní frajer Robert de Niro, který se dokonce naučil mluvit stejně jako MB, využitější a výraznější Talia Shire a mě osobně nejvíc zaujal John Cazale a jeho problematický Fredo, se kterým i přes nedostatky musíte soucítit. Výborně propracovaná a zvládnutá psychologie postav, díky čemuž postavám věříte a vžijete se do nich. Síle příběhu napomáhá hlavně skvělý tah kombinovat dění přítomnosti v čele s Pacinem a minulosti v čele s Nirem. Režie a režisérské nápady doslova a do písmene dokonalé a hudba nepřekvapivě nádherná. Minimálně stejně dobré, jako první Kmotr a nejlepší role Al Pacina a zřejmě mnoha ostatních zúčastněných. A ta konečná scéna mi skoro vehnala slzy do očí. Čistých 5* ()
Kult, ktorý ide úplne mimo mňa. Derivátne pokračovanie, ktoré si musí vypomáhať flashbackmi s mladým Vitom, zakrývajúcimi riedky dej. Herci s výnimkou Al Pacina nič moc (a i ten má ďaleko od strhujúceho Marlona Branda), vizuál o tri triedy horší, kultová scéna žiadna, naopak je tu zbytočný humor (najmä vo flashbackoch) a kľúčové momenty často stoja na replikovaní jednotky (predvídateľný záver). Tých 200 minút celkom zbehne, ale na majstrovskú jednotku to ani zďaleka nemá. ()
Druhá návštěva u Corleonů dopadla nad má očekávání, že se bude jednat jen o umělé prodloužení mafiánské ságy. Patrně díky fenomenálnímu šeptání Vita juniora jsem dospěl ke kacířské myšlence, že tohle je ještě o kousek lepší než jednička. Přesto jsou ty tři hoďky dostatečně dlouhé na to, abych stihl několikrát zazívat a nenápadně zatlačit ručičky na hodinkách směrem k závěrečným titulkům. ()
Nevadily mi vsuvky do minulosti ani velké party v italštině. Četla jsem román, věděla jsem o čem to je. Nesednul mi De Niro jako charismatický Vita Corleone - i když za to dostal Oskara. Sice fešák, ale velká rozporuplná osobnost ne. Nevadily mi rozdíly mezi románem a filmem, na to má autor právo a na scénáři se Puzo podílel. Dokonce jsem se ani nenudila. Přesto jde pro mne o velice přeceňovaný film. Je sice dobrý, ale není vynikající. Když k tomu přiberu i jedičku, chyběly mi osobní příběhy Sonnyho, Lucy, Connie, dokonce i samotného Vita - všechno to šlo jak na běžícím pásu, hodně děje, málo vykresené charaktery. Pro mě to nešlo dost do hloubky. ()
Galerie (175)
Zajímavosti (77)
- Pôvodne mala mať Kay (Diane Keaton) spontánny potrat. Talia Shire (Connie Corleone) ale navrhla, aby to bol úmyselný potrat, čím by Kay viac ranila Michaela (Al Pacino). F. F. Coppola tento návrh akceptoval. A ako poďakovanie Talii pre ňu napísal a do filmu pridal novú scénu; je to tá, v ktorej Connie plače a prosí Michaela, aby odpustil Fredovi (John Cazale). (Stefan_M)
- Podľa Francisa Forda Coppolu v komentári na DVD, si G.D. Spradlin (Senator Pat Geary) napísal väčšinu svojich textov sám, vrátane protitalianskeho rozhovoru s Michaelom (Al Pacino). (Stefan_M)
- Tržby v USA za první víkend: 244 tisíc amerických dolarů. Náklady na výrobu: 13 milionů amerických dolarů. (Steew)
Reklama