Reklama

Reklama

Klíče od pevnosti Boyard

(pořad)
  • Česko Pevnost Boyard (více)
Soutěžní / Dobrodružný / Komedie / Rodinný
Francie, 1990, 370x57-136 min

Scénář:

Claire Barré

Hudba:

Paul Koulak

Účinkují:

Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)

(více)

Recenze (409)

kkarx

všechny recenze uživatele

V 90. letech to byla pecka, všichni to znali a sledovali. Největší kouzlo tkvělo v jisté pohádkovosti osazenstva pevnosti, kterou tvořili trpaslíci, zle vyhlížející strážci, různá zvířata a v neposlední řadě prastarý mudrc ve věži. Ten dával otázku k rozřešení. Ta byla nejednou úzce spjata s cizím jazykem a proto byla pro Čecha těžko pochopitelná nebo neřešitelná. ()

Evander 

všechny recenze uživatele

Klíče od pevnosti Boyard jsou jedním z nejoblíbenějších soutěžních pořadů mého mládí. Na to se nezapomíná... ()

raelz 

všechny recenze uživatele

Nejednou jsem si na tohle show vzpomenul.. tohle byla snad jediná televizní soutěž (možná eště Chcete být milionářem), na kterou jsem se pravidelně a rád koukal. Doteď jsem nezapomněl na disciplínu, kde museli proplavat překážky pod vodou :-) ()

Dimo 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších televizních soutěží, kterou jsem viděl. Originální, krásné prostředí, mimořádně napínavé. ()

Laca1313 

všechny recenze uživatele

Soutěž mého dětství. Sledoval jsem ji pravidelně, jak jen to šlo. To byla šoutěž, která měla úroveň a ne jako ty dnešní sračky typu Big Brother, Vyvolení a podobně. ()

papaguy 

všechny recenze uživatele

V porovnání s dnešními soutěžemi absolutní špička. Dramaturgie byla vymyšlená dobře. Ta adrelinová houpačka na lanech nad nádvořím, na které se účastník musel zhoupnout pro klíč... kolikrát jsem si říkal, jestli bych měl odvahu si pro klíč skočit také..:-) Nejvíc mě ale stejně bavil Otec Fura. - I když některá jeho "moudra na dnešní den" ve stylu "Kolik třešní tolik višní" nechápu dodnes :-) Jediný zjevný nedostatek byl nereálně odečítaný čas. Což na uvěřitelnosti dost ubíralo. Přitom to mohli ve střižně zakamuflovat lépe... Tolik vyzdvihované dívčí souboje v blátě mě tehdy ještě nebraly, byl jsem základkový zastydlín, budu si to muset pustit ještě jednou:-) Po jistém x.tém díle prošla dramaturgie výraznější inovací, která podle mého dojmu soutěži moc neprospěla, ale i tak si pořad zachoval velmi dobrou úroveň v průběhu další série. ()

cure 

všechny recenze uživatele

Takto má vyzerať zábava, relax a zručný mix vecí, ktoré ľudí priťahujú. Tajomná pevnosť, tigre, čarodejník, súťaže, hádanky, súboje, napätie, vtip, dobrodružstvo a taký obyčajný súťažiaci. To všetko vo svižnom tempe, pretože čas vám beží. ()

Poker_Face 

všechny recenze uživatele

Spolu s Hrami bez hranic měla tato soutež naprosto nejlépe vymyšlené jednotlivé úkoly. Vzpomínáte na souboje v blátě, na přesípací hodiny s modrou tekutinou u každých dveří, na vychytralého dědu a na nervy drásající závěr v podobě sbírání co nejvíce mincí na čas? Je suis Passe-partout du Fort Boyard Je guide les casse-cou dans les traquenards Qui rêvent de sous et de boyards ()

Shizuru 

všechny recenze uživatele

Podle mě je zajímavější pohled na člověka v extrémní situaci při které překonává strach, než když je zavřený na pár týdnů v domě a překonává nudu... ()

SHA 

všechny recenze uživatele

Pravda, už si to moc nepamatuju, ale zůstaly z toho jen ty ošklivé vzpomínky... Třeba, že tam sahali na obří pavouky, čili nic... ;-) ()

Reklama

Reklama