28 týdnů poté

V mnoha ohledech se tento film vyrovná jedničce, žel v mnoha i zaostává.. Zápletka je opravdu banální a klasicky hororově blbá.. Hlavní "záporák" má neskutečnou výdrž, zabudované GPS a je téměř nesmrtelný, armáda dělá samozřejmě největší bordel. Vojáci se nudí a chtějí akci, a když příjde, nedokážou absolutně nic.. A tentokrát je to už určitě horor, jestli se o tom u jedničky trochu dalo pochybovat, tady jsem dostal někdy až přemrštěnou porci brutalit, a různých chuťovek (jedna jako odkaz na jedničku), opravdu skvělá byla ale jen jedna (víte která). Carlyle hraje lépe než Murphy, leč jeho charakter není dotažen a zase vyhořívá na logických dírách. Režisér Fresnadillo je určitě talent, kdyby dostal do rukou lepší scénař, byl by to jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl.. Znovu jako u Boylea, kamera skvěle zabírá prázdný Londýn, dočkáme se i skvělých pohledů přes zaměřovače nebo noční vidění (ke kterému se prý váže velmi strašidelná scéna... neviděl jsem film v noci, takže se nebojím :-)) Ostatní hlavní postavy nejsou otravné (děti), jsou sympatické (doktorka a skvělý Renner..) a druhá polovina filmu je jeden velký běh.. Nejlepší na tom je, že jsem absolutně netušil, kdo zemře a kdo ne.. A závěrečná scéna ve zvráceném slova smyslu potěšila.. Těším se na další díl.. SUMA: velice obstojný zombie running horor, se sympatickými hereckými výkony, skvělou kamerou a vynikající atmosférou podpořený gradující a depresivní Murphyho hudbou.. Dolů ho ale sráží špatný scénař.. O fousek horší než jednička, ale stále zůstanu na čtyřech.. Vždycky jsem měl rád zběsilejší, akčnější a dražší filmy ;-)) (17.05.2010)

Zajímalo by mě, jak pojmenují třetí díl, nejspíš Po všem. První část byla ne sice dokonalá, ale přesto docela napínává zombiárna. Jediným kladem druhého dílu je ale Robert Carlyle a to čistě jen herecky, protože jeho postava od půlky ději vyloženě škodí. Kdybych poznal Catherine McCormack, možná bych ji taky dal za klad, ale věru vypadá jaksi úplně jinak. Nejdřív z formální stránky. Nesnáším stroboskopickej střih. Přecházejí mi z něj oči a nedokážu se vyznat, co se na obrazovce děje. Nejmíň dvě třetiny jsou tady takhle stříhaný a to ještě snímáno ruční rozházenou a zrychlenou kamerou. Vidět to v kině, asi bych spolkl meč a hodil šavli. Další věc, je to jako obvyklé dvojky zbytečně krvavé a násilné. No, zbytek formy patří spíš jen tomu liduprázdnýmu Londýnu, kterej je čistej jako dětská prdýlka a auta jsou pečlivě seskládaný na kraj chodníku nebo zaparkovaný v podzemních garážích. No a k obsahu, který byl tedy o poznání horší. Nic než natahovaná stará žvejkačka, co se jí pořád nemůžete zbavit z prstů. Leitmotiv stále přítomného "milujícího" tatínka nebo zvláštně nelogické chování nakažených vůči mamině (nejdřív ji jen pokousali a utekla ze zavřenýho domu, ale pak ji roztrhali), naprosto nelogický chování armády jako jednotlivců i celku (já vím, říká se, že to jsou gumáci, ale takhle přeci jenom ne), nehledě už k tomu, že pokud by nějaká takováhle epidemie vypukla v Británii, těžko by se to nedostalo na kontinent už dávno předtím. Vsadil bych se, že v třetím pokračování budem sledovat osudy drsných pašeráků a zločinců (alá Alien 4), kteří se z nějakýho jinýho kontinentu (nejlíp Austrálie) vypraví do Evropy a pokusí se odvézt pár nakažených domů, aby si z nich udělali předložku ke krbu, hlídací psy, prodali je nějakým boháčům jako suvenýry nebo prostě jen je použili jako obyčejné biologické zbraně (i když v třetím dílu zbude už jenom ta Austrálie, tak proti komu?) Tenhle film je dalším ze zbytečných fláků, kterými nás toto desetiletí zásobuje doslova nehorázným stylem. A to i když vezmu v potaz, že některý starší zombiárny mám docela rád. Tady ale vlastně ani těch zombíků moc nebylo, a přesto to byly ty nejsympatičtější postavy vůbec. (10.09.2007)

Nemůžu uvěřit tomu, že tenhle snímek opravdu trval déle než populárních 90 minut. Dynamická režie Juana Carlose Fresnadilliho a scénář, ve kterém se pořád něco děje, tlačí děj neúprosně v před a divák nemá ani šanci nadechnout se a vyčkat co se bude dít dál. Rychlý začátek nás zavede rovnou do rozehraného děje, dočkáme se prvního setkání s nakaženými a pochopíme, že ani tentokrát s nimi nebude žádná legrace. Poslední přeživší se však pochlapí a podaří se jim část Londýna oddělit od nakažéné časti. Jenže chytrou scénáristickou kličkou a rozhodně originálním nápadem se virus dostane zpět do oběhu. Jediným nepřítelem tentokrát nebudou šílenci v ulicích, ale také armáda, která má za úkol pozabíjet úplně všechny bez jediné výjimky. Přestože že se jedná o mnohem nabušenější pokračování, stále film zůstává jakýmsi komorním horůrkem, který se odehrává v celém velkém Londýně. Děj se zaobírá zejména skupinkou hrdinů, kteří jsou velmi dobře vykreslení a scénář si opravdu dal záležet na jejich chování, které působí velmi přirozeně. Film též dokáže překvapit zajímavou rolí Roberta Carlyleho, který se nestává pouze jedním z většiny, ale nebudu více naznačovat. Největší problém jsem měl se samotnými nakaženými, neboť scény s nimi se bohužel nesou dnes již v oblíbeném hávu šíleného stříhu, švenkování a blikání světel, což není zrovna přehledné, ale ani příjemné. O to více režisér překvapil svým citem v dramatickým fázích, které fungují na jedničku a jen mlhavá přítomnost nebezpečí nás dokáže bohatě udržet v sedačce. 28 Weeks Later je jeden z mála snímků nemající slepého místa, kterému se daří diváka příjemně překvapovat a uteče mnohem rychleji než bychom si sami přáli. Příjemný závěr je možnou předzvěstí dalšího pokračování, ale zároveň efektivní tečkou za jedním příběhem. A jako bonus je zde ponechána výtečná sklatba In The House - In A Heartbeat z prvního dílu, které si podobně jako procházky opuštěným městem užijeme opravdu dosyta. (04.11.2007)

„O 28 týždňov neskôr. V Británii pokoj.“ A nevydrží dlho, dodal by som. Danny Boyle, skvelý režisér výborného originálu (ktorý v roku 2002 s RESIDENT EVILOM nanovo nakopol divácky záujem o zombies krváky), síce réžiu pokračovania odmietol, ale zostal aspoň ako producent a do jednej z hlavných rolí obsadil svojho dvorného herca, impulzívneho Roberta Carlyleho. Po intenzívnom úvode atmosféra načas spomalí a čaká nás krásna post-apokalyptická atmosféra s vyľudnenou krajinou, ktorá je s pomocou NATO postupne znova zaľudňovaná. Nervózna atmosféra je však prítomná stále a všade a tušíme, že pokoj nepotrvá dlho.Je zničené skoro všetko, čo sa zničiť dalo. Hoci sa zdá, že krvilační nakazení uhynuli a nákaza sa prestala šíriť, svet pozorne sleduje britskú labilnú situáciu a všetci sú pre istotu v neustálej pohotovosti. V bývalom epicentre nákazy sa ocitnú skúsení vedci. Snažia sa zistiť, či je peklo naozaj zažehnané. Chrbát im kryje armáda, hliadkujúca, kde sa dá (od mrazivo tichých ulíc až po strechy so snajpermi). Má to množstvo logických dier, ale dej je taký svižný, rýchly, krvavý, brutálny a nekompromisný voči väčšine postáv, že mi to neprekážalo. Atmosférická jednotka ma bavila viac, ale ani tomuto hororovému peklu nedokážem dať menej, ako 80%. (26.12.2007)

Zombíci ruku v ruce z US Army rozpoutali v Londýně luxusní jatka. Ve filmu se nám vyskytuje mnoho žánrů. Třeba žánr akční je povedenej, ale děsně mě srala ta třaslavá kamera. Ona se naštěstí netřese pořád, jenže pokaždý když je nějaká slušná akce se zombíkama, tak s tou kamerou začnou třást jak mentálové a já se pak v tom hovno vyznal. Naprosto dokonale vypadal Londýn "poté", deprese z něj šla až ke mě do postele. Vydařené lekačky prověřily nejedno pérko mého gauče při mém vylekaném nadskakování . Střelba do civilistů v případě ohrožení je docela solidní téma k zamyšlení a US Army v Londýnských ulicích se také nevidí každej den. Do toho připočtu super rychlé a drsné zombíky, brutální scény, třeba hlazení zombíků vrtulí je frajeřina největší, to vše proložené hutnou muzikou a docházím k jasnýmu názoru, že jsem viděl nejlepší zombie film. Ještě uklidnění nakonec. My se v Čechách moc bát nemusíme, my tady totiž budeme mít americký radar a ten nás před zombie jistě ochrání. K něčemu přece bejt musí. Takže u nás žadný dny, týdny či měsíce poté nehrozí. (03.12.2007)