Řekni, kdo tě zabil

1. série Po první řadě musím s radostí říci, že Pushing Daisies mě skutečně zaujaly, a to se mi u většiny seriálů, zvlášť, když se tam ještě k tomu řeší vraždy, nestává... Zajímavá hlavní myšlenka, sympatické postavy a nebo nadprůměrná hudba. To vše vyzdvyhuje seriál poměrně vysoko. Menší výhrady bych měl k výpravě, která je sice skoro vždy opravdu kouzelná, ale podle mě by občas neuškodilo podívat se třeba na skutečnou noční oblohu či skutečnou louku... Tyto věci už jsou přece samy o sobě dost poetické, a není potřeba je ještě více přikrášlovat. Některé záběry tak působí nepříjemně počítačově, stejně jako triky. To ale není nic zas tak zásadního, důležitější je, že romantické linie jsou skutečně silné. Obejdou se bez dotyků, a přesto dokáží vyvolat rozmanité emoce. 80%. 2. série Vše se ještě zlepšilo, výprava už nevypadá tak uměle, hudba je ještě lepší, ale především, hlavní příběhová linie získala neuvěřitelný spád, a tak každá epizoda, kromě klasické detektivní zápletky ještě posouvá příběh mnohem dál. 90%. Celkem to vychází na 85%, a je veliká škoda, že takto neotřelý a kvalitní seriál byl po pouhých dvou sezonách ukončen. (03.02.2010)

Koláčník a jeho neobyčejné schopnosti přivézt zpět k životu vše mrtvé. Příjemné příběhy spojené s vyšetřováním, kdo nebo jak dotyčný vlastně již zemřelého zabil, minutka někdy stačí, aby napomohl objasnit zločin. Překvapivě koukatelný seriál plný záhad a napínavého vyšetřování. Fantasy kriminálka, trochu škoda jen dvou sérií, ale i tak se bylo na co dívat. / Viděné epizody z 1-2 série *22.dílů / Zhlédnuté vše ( Hodnocení: 8/10 ) (08.08.2013)

Smíchejte Carnivale a Wonkovu čokoládovnu a máte Pushing daisies. Divná kombinace, ale v tomhle provedení rozhodně půvabná. Uskakování od hlavního příběhu k jiným je sice otravné, ale v pozdějších dílech aspoň ne tak časté. Herci mají skvěle napsané postavy a Lee Pace ala Ned je se svými úšklebky perfektní. S Annou Friel jim to sluší a zákaz dotýkaní je opravdu originálni a velice vtipný, jako celý seriál. Škoda jen, že některé zápletky nedokážou zaujmout tak, jako jiné. I tak je to oproti všem těm vážným kriminálkám a všem tajemným seriálům, vítaná změna. (31.08.2008)

Je ještě brzy na nějaké objektivnější hodnocení, takže se ho prozatím zdržím, protože seriál může překvapit. Prozatím po několika dílech zhlédlých kostatuji pár poznatků: Když jsem viděl upoutávku, tak jsem si říkal: "Páni, to je ale skvělej námět na film!" Pak jsem se zklamáním zjistil, že jde o seriál. Víte ono takhle pojatý to nemůže mít dlouhou únosnost na seriál. Co jsem měl možnost vypozorovat, tak se jedná o jakousi kombinaci Zoufalých manželek, Amélie z Montmartru a jakéhosi nespecifikovatelného krimi seriálu. Bohužel ta část, která nesází na kecání a vztahy (krimi) je silně podceňována a degradována na minutový pokec s mrtvým a shrábnutí prachů. Taky mi přijde, že scénáristi se snaží tak intezivně až hystericky vyvolávat zdání pohodového seriálu, že tak nějak zapomínají vykreslit charakter dvou hlavních protagonistů - Neda a Chuck. Bohužel, ač se to snaží scénáristé před divákem zatajit, jedná se hlavně o rozvíjení tohoto vpravdě platonického a bezbudoucnostního vztahu těchto dvou, takže se opravdu nemůžu těšit, že by otravná Chuck zemřela nějakým náhodným dotykem, což je naprosto nereálná představa. A možná právě se divák může opravdu vcítit do těch dvou vedlejších hrdinů (detektiva a Olivie), s kterýma může svou nenávist vůči Chuck sdílet. Těmahle dvěma a ještě tím bezva chlápkem z márnice. (12.01.2010)

Nápadem je Pushing Daisies nepochybně originální a výrazně těží ze snových představ. Inspiraci vidím ve fantasy tvorbě Tima Burtona a často mi ji seriál připomíná. Všechny postavy a události sice jsou vymyšlené, ovšem každý hlavní charakter se do seriálu hodí a jeho absence by byla dosti znát. Duo Ned, Chucky a těžko se naplňující láska, mazaný deketiv Emerson, krásná a zvědavá Olive a další a další postavičky tvoří tento vymyšlený svět. Samotní protivníci jsou výplodem hravé fantazie tvůrců a jejich polapení není tak banální, jak se na první pohled může zdát. Rovněž se mi líbí, že se v seriálu vysvětlují slabosti každého z nich. Nejvíce mě však fascinuje pestrý a barevný svět, kdy si autoři vyhráli se scenérií a vizuálním zpracováním jako malé děti. Teď to nemyslím nějak negativně, ale lehce dětinsky seriál působí. Neubírá to na kvalitě, pokud seriál neodsoudíte během prvních pár desítek minut. Začnete-li akceptovat veškerá pravidla a bizarnosti světa Pushing Daisies dostane se vám úžasně komediální sarkastická pohádka pod kůži. Zrovna tak jako mě :-) (05.01.2012)