Moon

Po District 9 se objevilo další zajímavý sci-fi, který nedisponuje výbušou akcí, ale čerpá zejména z tísnivý a zpočátku osamělý atmosféry a z příběhu, kterej, ač určitě originální neni, tak na diváka tak působí a nenechá si to vyvrátit, nicméně chyba trošku je,že pointa je bohužel vytušitelná už v první třetině filmu, což mi přijde jako docela škoda, ale v dalším průběhu naštěstí nesází film jen na pointu, ale spíš na příběh a na vynikajícího Sama Rockwellaa a daří se mu to skvěle (31.10.2009)

Zatímco Matrix, nebo do určité míry i 2001, jsou tradičním soubojem člověk vs. stroj, ve filmu Moon dochází k rafinovanému spolčení obou těchto složek a nepřítelem je nadnárodní korporace. Sam Bell je sice po všech stránkách člověkem, ale jeho velmi krátká expirační doba z něj fakticky dělá spotřební zboží, které se začne rozpadat, jakmile uplyne záruční lhůta. Robot Gerty je sice věčný, ale neschopný samostatného uvažování a po emocionální stránce pouze nedokonalou nápodobou člověka (omezené vyjádřovaní pomocí smajlíků). ____ Bellova existence je paralelou života postmoderního člověka, majícího nevýznamné a snadno nahraditelné zaměstnání v nějaké obří firmě, ve které je mu při každé příležitosti zdůrazňován jeho nesmírný přínos pro svět. V procesu ho rovněž udržuje falešná naděje na fiktivní, ideální život, který je mu promítán na obrazovkách (obdoba televizních reklam). ____ Clint Mansell se opět vytáhl, vynikající hudba tvoří dobrou polovinu atmosféry celého filmu. Škoda, že tohle nejde u nás do kin. (26.10.2009)

Obsahuje spoilery I když na těch spoilerech není nic zas tak zásadního, protože zásadní zjištění a tím i pochopení celého mechanismu práce pro Lunar Indrustries přijde během první půlhodiny a divák pak už jen vlastně čeká, až to celé docvakne i ústřední (dvou)postavě. Moon tak míří spíš do vod psychologického dramatu než thrilleru, v němž se oba Samové vyrovnávají s tím, že vzpomínky na minulost nejsou tak úplně jejich vlastní. Nejde tedy o šokující pointu nebo neprůstřelnou logiku příběhu (viz Renton), spíš o atmosféru osamělosti cizinců ve vlastním životě. Možná je to trochu alegorie osamělosti člověka moderní společnosti, nevím. Koukalo se na to docela příjemně, i když jsem po těch oslavných řečech čekal něco víc. Na druhou se rozhodně cení nemainstreamový styl čistého přemýšlivého sf, které míří na člověka. (15.11.2009)

Film bych popsala jako poměrně povedené studentské cvičení, ale (bohužel) mi určitě nijak nevypadávala čelist z pantů. Moon vůbec nedotahuje do konce linky, k jejichž dotažení do konce se svou sevřeností jakoby na začátku zavázal, a slovo "jakoby" je vůbec takové symptomatické pro počínání jeho tvůrců. Že je Sam Rockwell prezident vesmíru víme už nějakou dobu, ale tady mi vlastně přišel nevyužitý, hehe. Největší plus je tak ode mě ve výsledku za hudbu, i když je to taky trochu hlavně proto, že film mi nenabídl nic jiného. (09.04.2018)

Slušný debut. Volně plynoucí příjemná komorní pocitovka ve sci-fi kulisách s geniálně použitým songem od Chesney Hawkese. (02.01.2010)

SPOILER ALERT: reakce těch klonů mi přišly jako dost mírný - já zjistit že sem klon tak vyletim z kůže a vyseru čerta - a tady prostě týpek řiká robotovi: "hele je tam ňákej chlápek a vypadá uplně jako já, kdo to je?" a jakože v pohodě, žádnej stres. ale jinak je to dobrej snímek (03.11.2009)

Mansellova filmová hudba 21.století, robotický mlžič Gerty s hlasem Spaceyho a armáda Rockwellů v úsporném sci-fi, které si na chytré jen hraje, ale dělá to tak dobře, že si toho nevšimnete. Vše podstatné myslím vystihuje vzkaz mezi fotkami na ledničce: “Abstinence is a good thing, but it should always be practised in moderation.“ Tři roky jsou totiž dlouhá doba a to, co zpočátku vypadalo jako nechutná zaměstnanecká politika obří korporace, se nakonec stalo racionálním krokem šetřícím lidské zdroje a jestli nějaký životnost rychle ztrácející klon disponuje city, nebývá pro energetické giganty (a ani pro mě) zase až tak důležité. Ostatně, nepochybuji, že originál Sam Bell ze Země posvětil za tučnou částku projekt svého kopírování, takže nehledejme nějaké humánní poselství tam, kde šlo o peníze jako tradičně až v první řadě.. (20.09.2010)

Jones nepřekvapuje zápletkou, ani myšlenkou, zato kutí lepší atmosféru než mistr Scott ve velenudném Vetřelci (nevím, prostě xenomorfům nemůžu přijít na chuť), nedopouští se podpásovek jako Boyle ve "wtfakózním" Sunshine a pomalejší tempo dostatečně vyvažuje umírněnou stopáží (umím si představit tvůrce, kteří by nad stejným tématem vznešeně mastrubovali nekonečné tři hodiny a řekli by přitom to samé), tradičně výtečným Mansellovým doprovodem a Rockwellem, který nikdy nezklame. (25.10.2009)

[imdb: 8.0/10] | me: Zaujímavý nápad a dobré herecké predstavenie. Jemné diery v celistvosti miznú pod výborným hereckým zobrazením samoty, vnútorných pocitov a zmien, ktorými človek za takýchto ťažkých okolností ďaleko od domova prechádza. Jednoduchý ale pútavý motív + výborné prevedenie (one man show), ktoré vôbec nenudí robí z tohto filmu pôsobivé sci-fi. (09.11.2009)

Další z minima kousků, které zdánlivě vyčerpané schéma podchycují svěžím a zaručeným postupem. Pomalé tempo, minimum slov, zdržování se doslovnosti a otázek/odpovědí na obvyklých místech v obvyklé podobě, působivá atmosféra, založená na divákově neskonalé zvídavosti, logický a přitom překvapivý scénář, herecký koncert famózního Sama Rockwella, skromná Jonesova režie, skvostný vizuál (triky, pořízené za babku i kamera) a jako vždy spolehlivě padnoucí hudba Clinta Mansella dohromady utvářejí takřka výtečný celek, při kterém se vám nejednou zatají dech. (17.11.2009)

O Moonu mě bavilo (a baví) přemýšlet, což je nejen fakt, který mnoha filmům přičíst nemůžu, ale i pozitivum, které vyváží většinu negativ. Vybraná společnost vynikajících sci-fi roku 2009 má dalšího člena, jedno místo však stále zůstává volné... Jamesi? 85% (06.11.2009)

Nač vychvalovat film, který už povznesli ostatní až k "měsíci"? Má to vůbec smysl? Ano má! Film dokonale čistý jak měsíční prach. Dokonale nerušící hudba, jak linoucí se zvukové vlny prázdným měsícem. Dokonalý herec, jako je samotná kulatost měsíce. To vše pod režií, zatím neznámého, Duncana Jonese. Nikdy jsem neočekával tak dlouho film, až se objeví v kině, od té doby co jsem viděl trailer. Pokud tedy nepočítám filmy Darrena Aronofskyho, které očekávám, i když není třeba napsán scénář. :) Nakonec jsem se dočkal jen projekce v televizi s vlastním stereem u mně doma, protože české distributory nějak tenhle druh filmu nejspíš neláká. A to je škoda, protože tenhle film bych v kině navštívil víckrát než jen jednou. Díky kameře Garyho Shawa máte doslova přesný dojem děsivého ticha na měsíci - pěkně dlouhé a pomalé jízdy kamery. K tomu pomáhá čistý střih Gastera, který svou prací zdůraznil pomalé tempo pracovních úkolů Sama Bella. Herecká "one man show" Rockwella Vás nebude nudit, ba naopak. Budete sdílet jeho samotu a emoce, které by se daly krájet. A pokud máte velké srdce, tak Vás rozpláče i robot Gerty smajlíkem se slzama, který je zcela opačným harakterem HALa z Kubrickovy 2001: Vesmérné oddysey.. Asi chrlím příliš mnoho slov o takovém filmu, ale nemůžu si pomoc. Byl a je to velký zážitek! (25.10.2009)

Tento film jsem viděla v době, kdy tady na CSFD měl snad 90%, a i komentáře ve mně vzbudily vysoká očekávání. Tedy snad až příliš vysoká. Film to není špatný, ale žádná nová Vesmírná odyssea se také nekoná... (15.07.2010)

skoro by me tenhle filmecek minul.. ale nastesti sem se do tohoto profilu nejak dostal, precetl velice tajemny obsah, a jelikoz sem zrovna byl nazhaven na vypointovane filmy a hodnoceni vypadalo docela obstojne, vrhl sem se na to.. A nestacil sem zirat, co vsechno jde vytahnout z minimalniho obsazeni, docela pruhledne pointy (to bylo nakonec to jedine zel, vlastne ani ne tak pruhledne, ale spise rychle vyzrazene) a rozpoctu, s kterym dokazou u nas vyrabet pekelne pociny (doslova).. Duncan Jones (nikdy sem o nem neslysel a stale si jeho jmeno nevim zapamatovat) natocil perfektni one-man-show, pracujici s prostredim ala Sunshine ci dalsi komorne vystavene filmy. i pres docela jednoduchou zapletku, nijak se nesnazici vysvetlit dopodrobna, o co opravdu spolecnosti jde (na cem se pak uzivatele mohou vyzivat a hledat ruzne logicke chyby, ci konspiracni teorie..), je atmosfera mesicni temer opustene zakladny s posadkou citajici jednoho muze (opravdu jen jednoho), kteremu se nahle vse v co veril rozpusti pred ocima a robota s hlasem Johna Doea s velice peknou metodou vyjadrovani (ovsem chlad je z ni citit poradne a Jones nas tak napina az do konce - v cem nebudu rikat) tak temna a husta, ze nemuzu mit zadne vytky. Hlavne, kdyz Sam zahral svoji postavu perfektne a procitene (opravdu jsem mu to, co chtel pral), vizual mesice dokresloval dusevni rozpolozeni zminovaneho nanejvys schopne (za tech 5 mil. dolarů je to vykon) a mansell se zase jednou prekonal a prekvapive slozil genialni hudbu, ktera je takove meritko nalady... Proste skvele old school (22.02.2010)

2009: The New Space Odyssey - Moon. Myslím, že spoustě diváků se již v úvodu filmu vybaví vzpomínky na kultovní Kubrickovo dílo. Moon na něj úspěšně odkazuje. A činí tak vydařeně a zcela nenásilně. Snímek má skvěle budovanou tísnivou atmosféru, excelentní vizuál a příběh...? Please, can someone tell me what is really going on?:) Z počátku to vypadalo na kompletní "One Man Show" ze strany parádního Sama Rockwella (který mi zde z nějakého důvodu svými výrazy, pohyby a vůbec celkově připomínal mix Christiana Balea a Eda Nortona, ale poté se příběh zasekl a vydal se zcela odlišnými směry. Měla jsem dojem, že sleduji nějaký nový, brilantně nepochopitelný, ultra dimenzionální kousek Christophera Nolana. To mě přivedlo k myšlence, že jestli by tento muž začal točit výhradně sci-fi, lidstvo by bylo odsouzeno bloudit v nekonečném universu Nolanovy mysli. Přestala by existovat logika a rozum. Byly by jen neskutečné rozměry geniality, která by popírala naprosto vše:). Takže, v podstatě to byla stále "One Man Show", jen k sobě postupem děje začala přibírat pár "nových" členů:) Pak je zde jeden prvek, díky jehož zásluze je Moon vynášen do nadpozemských výšin. Je to Clint Mansell. Ta jeho zdánlivě nenápadná, minimalisticky důrazná, zneklidňující hudba, která postupně nabírá na síle, aby na vrcholu stejně minimalisticky explodovala. Začíná to jemným mrazením po těle, pak přijde "ten" tón a... je to:) Fontána, Sunshine, Moon. To je trojice specifických sci-fi kousků, jež jsou obdařeny "božskou" hudbou, která je povznáší do vyšších dimenzí. (21.09.2012)

Podobne, ako by sa mali súčasní vedeckí odborníci inšpirovať banálnymi riešeniami hroziacej energetickej krízy, tak by si mali aj filmári brať príklad z tohto filmu. Jednoduché, no brutálne úderné sci-fičko s množstvom originálnych nápadov a krásnym vizuálom. Výber hudby bol vskutku luxusný, od jednoduchých tónov až po veľkolepé inštrumentálne pasáže. Jedinou chybičkou krásy je iba trošku prikrášlený záver. Sam Rockwell konečne v hlavnej úlohe, predvádza doslovnú 'one -man on the moon- show', a ťahá tento film ako záprahový kôň. Naozaj klobúk dole pred jeho hereckou zodpovednosťou k tejto úlohe, dvojrola je podľa môjho názoru jeden z najťažších hereckých testov, obzvlášť, keď sa jedná o charakterovo tak diametrálne odlišné postavy. Sam ten test zvládol a zaslúžil by si do hereckej knižky včeličku. Jednou z hlavných osobnostných čŕt, ktorej venuje film pozornosť, podobne ako v 'Cast Away', je rozpoloženie a zmena chovania človeka počas dlhej dobe samoty. A trúfnem si povedať, že Jonesovi sa to podarilo ešte o čosi lepšie. Ten dnes už pracuje na svojom ďalšom science fiction projekte a po tomto zážitku ho určite privítam s nadšením a s očakávaním. 90%. (30.11.2009)

Je to celkom dobrá sci-fi dráma. Má pomerne dobrý príbeh o mužovi, ktorý žije a pracuje na mesačnej základni, kde dohliada na ťažbu dôležitej suroviny, ktorá sa používa ako palivo na Zemi a už sa nevie dočkať, kedy sa skončí jeho tunajší trojročný pobyt a konečne sa znovu uvidí so svojou rodinou, keďže tu mu spoločnosť robí len inteligentný počítač. No nanešťastie dôjde k nehode a po nej zisťuje zaujímavé skutočnosti a uvedomuje si, že nie je všetko tak, ako si po celý čas myslel. Spracovanie je celkom slušné, síce o nejakej dynamike sa tu očakávane moc hovoriť nedá, po celý čas sa to nesie v pomalšom tempe a mohlo tu byť aj viac výraznejších sekvencií, ale v konečnom dôsledku s tým nemám väčší problém. Hlavne, že úvodná fáza ideálne zoznámi so všetkým dôležitým, či už s hlavnou postavou, jeho prácou alebo aj prostredím a po tej rozbehovej tretine už nastane zaujímavý zvrat a dej sa pohne celkom nečakaným smerom. Chýba mi tu výraznejší pocit naliehavosti, o hlavného hrdinu som sa takmer vôbec neobával, ale hlavne, že dej je po celý čas dosť zaujímavý a ideálne dávkuje nové informácie, z ktorých sa dá vytvoriť celkový obraz, pričom nesklame ani záver. A jedná sa o čistokrvnú žánrovku, takže o akciu tu nejde vôbec a napätie alebo emócie som tiež nepocítil. Čo sa týka hereckého obsadenia, tvorí ho len Sam Rockwell a túto celkom náročnú úlohu zvládol bezchybne, stvárňuje tu ideálnu postavu, ktorej sa dá fandiť a zahral to veľmi dobre, takže mu nemám čo vytknúť. S réžiou a technickou stránkou som dosť spokojný, síce by som uvítal ešte niečo navyše, ale tvorcovia si zvolili tento spôsob a ten zvládli výborne, navyše to pôsobí aj dosť realisticky a seriózne a to mám rád. A rozhodne musím pochváliť aj hudbu, tá to príjemne oživuje. Takže Moon nie je práve film, ktorý by som chcel pozerávať opakovane, ale aj tak je to stále dosť zaujímavý film a v rámci žánru je to rozhodne príjemné oživenie. 70% (18.12.2013)

Rockwellův koncert. Klobouk dolů. (29.11.2009)

Z určitého hlediska je komorní Moon takovým protipólem epické Vesmírné odyssey, se kterou má film několik styčných bodů - například jsou to oba perfektní filmy:D A ačkoliv je tenhle přímočařejší, tak rozhodně není jednoduchý. Je ale pravda, že pokud někdo nemá rád sci-fi, tak mu Moon asi nesedne. U mě nastal opačný případ - do bílého interiéru Sarangy jsem se okamžitě zamiloval, stejně jako do kombajnů, které sklízejí helium. Příběh byl náležitě propracovanej, námět skoro jak od Philipa K. Dicka. Teda nebylo to tak paranoidní, jako většina jeho děl, ale atmosféra byla perfektní. Vesmír a příběhy osamocených astronautů mám prostě rád a v tomhle filmu toho všeho bylo dost. ____ Sama Rockwella mám rád od Milujte svého zabijáka (2002), ale ačkoliv i tam měl hlavní roli, tady je jeho výkon ještě pozoruhodnější. Mansellovu hudbu zmiňovat nemusím no a tak už zbývá jen Zowie Bowie, který má stejně jako otec zjevně talent. (25.10.2009)

To ticho, které nastalo po skončení filmu a němý úžas se těžko zprostředkovává dál. Pravdou je, že Moon je omračující a hypnotizující měsíční meditací o mechanické činnosti člověka, o jeho touhách, snech a plánech přiživovaných videonahrávkami z jeho domova. Kam až je člověk schopný zajít? Tříleté pokání absolvované na palubě měsíční stanice obklopené smrtícím tichem. Tříletá záruční doba, tři roky absolutní samoty v zemi nikoho. Duncan Jones natočil hezky postaru vypadající sci-fi a one-man-show Sama Rockwella, kde se z not Clinta Mansella opět stává tahoun příběhu dodávající mu tu správnou atmosféru bezvýchodnosti a samoty. Zamiloval jsem se do Gerty, robota vyjadřujícího své emoce pomocí emotikon. (26.10.2009)