Série(4) / Epizody(18)
Obsahy(1)
Detektiv Chandler dostává svůj první případ vraždy. Roku 2008, přesně sto let po sérii vražd, které spáchal Jack Rozparovač, je v londýnském okrsku Whitechapel nalezena mrtvá žena. Způsob vraždy přesně odpovídá sto let starým zločinům - přesto nikdo nechce věřit tomu, že vrah kopíruje zločiny Jacka Rozparovače. Zanedlouho je ale nalezena další oběť. (mahler)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
první dvě série jsou pro mě za solidní 4*, skvěle napsané, výborně zahrané s pomocí zajímavého scénáře, leč... Možná trochu rozvláčnější. Velká změna přišla s třetí sérií, to, že tvůrci místo jednoho děje na celou třídílnou sérii, dali jeden děj na dva díly při šesti v sérii (klatě, zní to zamotaně) a to podle mě zdvihlo kvalitu ještě o stupínek výš, samotnej závěrečnej případ byl prostě dechberoucí. Stejně tak jsem rád, že byl omezen prvek opakování a nápodoby a jeho transformace v "pouhé" braní historických příkladů. _)) viděny tři série ((_ ()
Ponurý a nepřikrášlený Londýn je velkým plusem tohoto seriálu. Zvlášť první série má výbornou atmosféru, přesto ta třetí se mi líbila víc. DI Chandler se svým obsesivně kompulzivním chováním je sice zajímavý, ale chybí mu určité charisma, které by člověka donutilo si toho chlápka na první pohled zamilovat, Ze začátku je prostě nijaký, postupem času mu ale příjdete na chuť. Zato Philip Davis jako DS Miles je už od počátku ta správná postava na správném místě. A mám pocit, že teprve ve třetí sérii to těm dvěma sedne nejvíc. Zato nadšený detektiv amatér se zálibou v historii mi svým teatrálním přístupem vyloženě leze na nervy. On celý ten nápad s kopírováním vražd anebo jen hledáním nápověd ve starých případech je šikovně vymyšlený, občas to ale tvůrci trochu přehánějí. Hned několikrát jsem měla pocit, že z naprosto obecných informací vyvozují příliš konkrétní závěry (a nějakým zázrakem jim to vychází) a detaily jsou až nepochopitelně shodné. Každopádně, pokud se rozhodnete dát Whitechapel šanci, nebude to špatná volba. ()
Výborná a velmi napínavá detektivka ze současnosti v klasickém stylu, v temných, ponurých ulicích Londýnského East Endu. První (mini)série (2009) (3x45min) o vraždách podle předlohy, podle Jacka Rozparovače: 95% # Ve druhé, znovu třídílné sérii (3x46min), řeší inspektor Chandler, seržant Miles a "bloody amateur" Ed další zločiny věrně kopírující gangstery ze šedesátých let. Opět napínavé, rafinované jak konspirace v Aktech X, až jsem se místy v záplavě informací při rychlých konverzacích trochu ztrácel (rozuměj, nestíhal jsem číst titulky :). 2.série (2010): 70% # 3.série je tentokrát šestidílná (6x cca46min) a čítá tři dvojdílné případy záhadných a děsivých mordů (1-vraždy v uzamčených domech / 2-rozčtvrcené oběti / 3-honba za psychopatickým vrahem). 3.série (2012): 80%, 90%, 95% #################### Doporučení pro milovníky strašidelných detektivek na pozdní večery! ()
První sezóna kolem novodobého Jacka Rozparovače je dokonalá. Pro mě asi nejlepší britská detektivní minisérie tohoto století. O to smutnější je průměrnost druhé sezóny s "rocknrolla" gangstery Krayi. Ovšem přibyla už třetí a čtvrtá série a je se stále na co koukat - velmi slušné! (1. sezóna - 100 %, 2. sezóna - 60 %, 3. sezóna - 80 %, 4. sezóna - 70 %). ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Většinou se točilo na místech, kde Jack Rozparovač vraždil a většinou se točilo v noci. (Kulmon)
- V seriálovém obsazení figuroval i britský herec Dave Atkins nám známý díky filmu Nemocnice Britannia (1982). Ten naneštěstí zemřel krátce před první klapkou ve věku 67 let na selhání srdce. (Conspi)
- Mnoho jmen postav je založeno na skutečných podezřelých a obětech v případu Jacka Rozparovače. (Kulmon)
1. série - 55% - Britská odměřenost, výborná hodnocení a v první řadě tematická podobnost až sesterskost s mojí milovanou Ripper Street mi velely zavzpomínat na smutná výročí. Jenže tenhle přestup do současnosti se nevydařil, protože v něm onu anglickou suchost ani eleganci nevidím. Průměrně a televizně vypadající případ nezachraňují ani hlavní hrdinové (kteří jsou popravdě většinu času nesympatičtí až běda), ani zvraty, ke kterým by přitom nervy drásající případ vybízel. Napětí se šponuje až v poslední chvíli a na konci zbyde jen pachuť nad množstvím promarněného potenciálu. 2. série - 60% - Chápu tvůrčí snahu zopakovat formuli, která na diváky fungovala, ale tohle je stejné až moc. Opět stíny minulosti, opět příhodné znalosti vševědoucího pomocníka a opět obyčejně podaná historka, která by přitom mohla fungovat tak dobře. Seriál navíc v době nepřeberného množství nejen severských detektivek rychle stárne, protože podobnou sbírku klišé (OCD i alkoholismus najednou?) nebylo možné brát vážně snad ani tehdy. Jazýčkem vah, který pouhou kopii paradoxně posouvá nad první případ, je Ray v podání jako vždy nepříjemného a zmuchlaného Phila Davise. Jeho linka největšího protivy, který může nejvíce ztratit, je alespoň odleskem toho, co si od mysteriózního seriálu ze země Jejího Veličenstva očekávám. 3. série - The Murder in Darkness - 40% - Zrychlující jízda z kopce. Rutinní případ, nevěrohodné roubování na minulost, zbytečné epileptické prostřihy s úkolem navodit pocit strachu a v protikladu k tomu i absence napětí. Nebýt příjemných chvil, kdy si dva hlavní hrdinové vylévají srdce a dají tak vyniknout slušné vzájemné chemii, šel by tento výjezd už do úplné tmy. The Hunger for Mercy - 40% - Čím dál směšnější pokusy polidštit hlavní postavy mají za následek příchody a melodramatické odchody zdánlivě důležitých charakterů v řádu vteřin. Je velká škoda, že seriál vykrádá sám sebe a při už nyní ohraném vzorci porovnávání historie se současností jen kroutím očima. The Sins of Betrayal - 75% - I přes přehnanou dramatičnost až melodramatičnost ten jednoznačně nejlepší případ celého seriálu. Slušná porce napětí místo obvyklého laciného bafání, prokreslené vedlejší postavy, psychologicky hutný podklad pro všechny tři hlavní protagonisty a hádání, která ze dvou očividných (ale rovnocenných) point bude ta správná. 4. série - The Real Enemy - 50% - Návrat k rutinnímu vyšetřování, neobjasněným otazníkům a přepáleným pokusům o nadpřirozený nádech, kdy jen odpočítávám laciné lekačky vedoucí k nevyhnutelnému odhalení průzračné reality. Tohle duchařské oťukávání má připomínat klasiky Sherlocka Holmese, ale podobnější je mu i Scooby-Doo. Škoda, Rupert Penry-Jones je v hlavní roli čím dál pevnější. The Force of Injustice - 50% - Snaha o vztahové dějové zpestření vedlejších vyšetřovatelů se míjí účinkem, protože byli do děje dosud zapojení jen aby se neřeklo. Proto se teď nedokážu rozohnit pro nic, co se v jejich životech nyní děje. Tísnivá a nepříjemná vyšetřovací linie si podtrhne nohy ve chvíli, kdy přijde s největším klišé. Pokus o dlouhodobou linku, kdy Ed ve sklepě jen listuje plesnivými knihami v plesnivých skříních a diví se, že se plíseň šíří dál, je k smíchu a za ten metaforický nádech zla v samotných útrobách policie je mi i trochu stydno. To This End - 50% - Nikdy bych nečekal, že seriál o pouhých osmnácti epizodách budu sledovat téměř dva roky, ale stalo se. V samém závěru už jsem nečekal žádné zázraky, tvůrci se ale vytasili s jedním finálním zvratem, který spoustě diváků přišel překvapivý, mrazivý, ale mně jen dokázal, že scénář delší dobu nevěděl kudy kam. Překročit hranici mezi tajemnem a opravdovým mysteriózním zážitkem byla chyba a pointy jsou tentokrát bohužel k smíchu (viz jméno tajemné stařeny). A upřímně, nehledám u britské krimi extra realistickou podívanou, ale nechápu, že většina zúčastněných ještě vůbec u policie pracuje. Těch neprofesionalit, prohřešků nebo rovnou nezpůsobilostí k práci bylo na jeden soubor až příliš. Loučím se milerád, ze seriálu, který měl být novodobou klasikou, zůstala jen hromada nenaplněného potenciálu. () (méně) (více)