Oni 2: Noční kořist

Oo jak strašně pobuřující, děsivé a na rok 2018 strašně originalní, že si to i z nějakého důvodu zaslouží být v kině..ještě do toho všeho postavy, který jsou na přes držku hlavně ta emo píča a pak ještě ty trapný kundy s maskama a nožem z těch šel strach asi jako z květináče.. tohle prostě muselo jít do kin..takových filmů je strašně málo..jo a nezapomínat, že to podle skutečný události! Stalo se to v chánově minulej pátek a zrovna tak to bylo! Jenomže né tak odlehčený, ve skutečnosti šlo fakt o kejhák a né o nějakou hajd end sýk ubrečenou sračkoidní hovadinu měkčí než puding. To i z Regíny z vyvolených šel větší strach a to nemusela mít ani masku, měla botox a ten děsil i bez strašidelný hudby. (17.03.2020)

Nostalgie po 80. letech je dneska cítit z kdejakého filmu, ale způsob, jakým k ní přistupují The Strangers: Prey at Night se hned tak nevidí. Po povinné rutinní expozici a po vyčerpání všech možných slasherových klišé se film nečekaně přetaví do úžasně abstraktního, vizuálně nadupaného skoro-muzikálu, který ironickým způsobem kombinuje osmdesátkový pop s násilnými scénami. Celé to navíc začne působit dojmem, jako by režisér v průběhu natáčení zahodil scénář a rozhodl se místo pokračování The Stragenrs raději zremakovat Carpenterovu Christine. Z autorádia pickupu trojice maskovaných zabijáků, pomalu projíždějícího uvnitř opuštěného karavanového parku, neustále vyhrává osmdesátkový pop, z kterého vám tu poleze mráz po zádech. Děj se sice odehrává v současnosti, ale titulní psychopati jako by se stylizovali do podoby zabijáků z osmdesátkových slasherů, kteří se bez osmdesátkových hudebních hitů neobejdou, ani když vylezou z auta. K vrcholným číslům filmu pak patří scéna rvačky v neonově nasvíceném bazénu, při níž hraje Total Eclipse of the Heart, nebo pronásledování hrdinky hořícím autem za doprovodu Making Love Out Of Nothing At All. (26.06.2018)

Rodina v problémoch sa vyberie na výlet do kempu. Dúfajú, že tento trip im pomôže vyriešiť ich starosti, ale v skutočnosti ich čakajú omnoho vážnejšie komplikácie. Rodina bude nútená spojiť sa, pretože inak je šanca, že sa dožijú ďalšieho rána, úplne nulová. - The Strangers je pre mňa jedným z top Home Invasion hororov. Bol som zvedavý, ako toto dopadne, keďže pán Bryan Bertino zveril svoj výnimočný námet z prvého filmu novému režisérovi, ktorý sa vo svojej štyridsiatke stáva jedným z momentálne najaktívnejších hororových tvorcov. Mierne som sa obával hereckých výkonov, pretože podla biografií ide skôr o televíznych hercov. Na začiatku ma velmi príjemne prekvapila hudba a tiež ma potešil sympatický casting, takže moje obavy z ich výkonov zmizli. Napätie sa miestami tiež objaví, takže ako subžánrový počin tento horor funguje. Chýba tu snáď len trochu intenzívnejšia miera brutality a krvi. Scéna v bazéne je pre mňa zatial top hororovou scénou roka, hlavne vďaka použitej hudbe. Inak už roky rozmýšlam nad tým, čo by sa stalo, keby títo vrahovia zaklopú na dvere domu, v ktorom býva nejaká Tamara. A zrovna kvôli tejto otázke a všetkým ďalším, ktoré sa po zhliadnutí vynárajú, túto už teraz sériu oceňujem, pretože divákovi neservíruje všetko až do posledného detailu. Tento dlho očakávaný sequel ma tento rok v oblasti hororu zatial uspokojil najviac, čo je zrejme spôsobené tým, že už tu dlho nebol poriadny snímok z tohto subžánru. + herečka z The Neon Demon + herečka z Don't Be Afraid of the Dark + herec z The Ring + herečka z Split (22.05.2018)

Nechápem. Obete mali takmer nulový pud sebazáchovy. Útočníci mali mínusový pud sebazáchovy. A v tomto duchu splašene pobehujú z prívesu do prívesu, z bazénu do auta, z auta do druhého auta. Pravé prso Christiny Hendricks si zrejme vypýtalo dosť vysoký honorár. Keď sa o tom dozvedelo jej ľavé prso, tak si vypýtalo ešte vyšší. Samozrejme sa šuškanda dostala k tomu pravému, to si buchlo do stola...a tieto kozorokovačky zožrali väčšinu rozpočtu. Preto scenár nikto nenapísal. Preto hercov hľadali cez inzerát v novinách. A viete čo je na tom všetkom úplne najhoršie? Tie kozy sme nakoniec vôbec nevideli! (06.05.2020)

Poprvé jsem byl na hororu v kině. Bohužel jsem si vybral jeden ze zástupu levných a ničím nevyčnívajících polohororů z produkce Jasona Blooma, který má teď prsty snad ve všem. Výsledek odpovídá předpokladům, ačkoliv jsem po velmi slibném začátku doufal v podobné stylové řádění, po úvodu, který tak nějak nastiňuje (asi) premisu stařičkého prvního dílu ale už vše zajede do starých a bezpečných kolejí, sledujeme rodinku s více či méně vyrovnanými vztahy, která putuje na odlehlé místo a zde si na ně počíhá parta divnolidí s maskou nebo pytlem na hlavě a zbraní v ruce, kteří mají velmi opodstatněný důvod (haha), proč tohle všechno dělají. Jakmile se film konečně promění ve slasher a začnou se dít všechny ty věci, které běžný divák u podobných slasherových hororů hledá a očekává a začne při tom znít poměrně stylová popová hudba, napětí a pocit nějakého zadostiučinění stoupá vzhůru, první půlka filmu je však (dle očekávání) pouze výplňková vata, která tu je jen proto, abychom naštvaní nevycházeli z kina po půl hodině. A na rozdíl od jiných filmů ta vata není zrovna cukrová. (25.03.2018)