Sněhurka a lovec

// Zrcadlo, zrcadlo, copak jsi úplně blbé ?! Charlize Theron je ta nejkrásnější, Bel-chci říct Sněhurka, je prkno, mysliv-chci říct Lovec, je bezdomovecká verze Thora se sekerou a trpaslíc-chci říct.. oni to jsou vlastně trpaslící, tak nic. Trpaslíci tu jsou tak 5 minut a na jejich casting bych řekl, že tu někdo dost promrhal talentem. Přesto to je ve spoustě momentů dost cool na to, abych si to někdy pustil znova. A především, Charlize Theron je ta nejkrásnější ! (14.09.2012)

Je dobře, že Snow White and the Huntsman není dětinskou báchorkou o tom, kdo je na světě nejkrásnější. Přesto se tvůrci měli odhodlat pro výrazně údernější podání. Neměli osekávat v rámci možností PG-13, ale vzít to pořádně od podlahy. Vizuální pochutiny sice nabízí ve velkém množství, ale divák kroutí hlavou nad plochostí postav, nulovým dějem a motivy, u kterých by bylo zbytečné čekat na nějaké smysluplné rozřešení (pro příklad podivný romantický trojúhelník nebo třeba přítomnost bílého jelena). Navenek přitažlivé, ale uvnitř uhlazené a podlízavé, při dramatičtějších sekvencích netuhne ani krev v žilách ani pánskému diváctvu něco v kalhotách, protože Kristen Stewart toho moc nehraje, a když už má možnost předvést svůj nesporný talent, scénář vše zašlapává šílenými dialogy, a mrchoidní Charlize Theron celému osazenstvu sice vévodí, ale postupem času ji tvůrci zbytečně upozaďují v chabě motivovanou a uřvanou nešťastnici. Jo, a těch 170 milionů dolarů jsem tam nějak neviděl. (05.08.2012)

Pohádka posledních let, která se v určité chvíli dostane přesně na tu idealizovanou dokonalost pohádkového světa plného klišé, ale současně se dokáže zase vrátit na svou velmi vyváženou cestu mezi pohádkovostí a skutečným vážným fantasy dobrodružstvím. Ďábelská krása Charlize Theron versus nevinnost zubaté Kristen Stewart s perfektním vizuálním obalem, který nenechá člověka chladným. Subjektivně mi film přišel skoro na úrovni délky tří hodin, ale bavil jsem se celou dobu. Více takových filmů, které mají úctu k žánru a nebojí se zapomenout doma moderní-vnucený humor... (07.06.2012)

Skvělé fragmenty, ale dramatická struktura hodně vyfouklá (haj hou haj hou, přijdem na místo XY, pokocháme se a pak nás přepadnou), žádný vysloveně úchvatný moment, hodně solidní řemeslo, ale postižené snahou všechno prodat všem dostupným smyslům najednou. Trochu mi tu chybí finesa a silnější mytologie, která by spojila všechny značně rozptýlené vlivy - třeba když trpaslíci zpívají "irskou lidovou" a Sněhurka se modlí otčenáš, úplně nevím, kde jsem se to vlastně ocitl. Silně tu přebývají některé povinné "mighty bloody battle" fráze (za Sněhurčin monolog před závěrečnou bitvou bych sekal ruce). Naopak po herecké stránce naprosto vynikající a pokud na tom něco opravdu nadchne na rámec smyslového opojení, jsou to právě výborně zvolení představitelé klíčových rolí (snad jen Kristen dostává velkou životní lekci od predátorské milfky Charlize). Sanders má určitě talent pohrát si s divákem - jsem docela zvědavý, jak si tenhle jeho plošně zacílený fantasy produkt povede. Celkově kolísám mezi pobaveným odstupem a zaujetím - hlavně tam, kde si tahle špinavá holka troufá být opravdu špinavější a odvázanější než vypulírovaná žánrová konkurence. Nadšení se bohužel navzdory pár zábleskům nedostavilo. P.S. Až budou v Hollywoodu točit Zaklínače, Chris Hemsworth by měl dostat roli Geralta. Ten chlap má styl... (23.05.2012)

Brát za klad, že jsem čekal daleko horší břečku nejde brát na druhou stranu za klad. Zcela upřímně: Kristen je přímo tragická jak co do vzhledu, tak do herectví, v čemž jí zdatně sekunduje většina pěšců na šachovnici s čestnou výjimkou Charlize Theron, která si u mě notně zachraňuje reputaci po svým výstupu v Prometheovi a je jednou z mála světlých stránek útoku temnoty na diváka. Pokusy o temný vyznění, osudovost a vůbec dospělost jdou do kytek díky ořezanému prostředí, postavám a vztahům. Dialogy jsou nejtragičtější ze všeho, tak nevěrohodný a nepasující věty aby člověk pohledal, a čím více to má vyznít osudově, citově nebo motivačně, tím hůř. I přes to, že film má relativně slušnou délku, která by dávala dostatečný prostor k rozvinutí děje, prostředí i charakterů, je do příběhu implementováno přehršel nelogických zkratek. Například přesně víme, v který vesnici se Sněguračka objeví a hledáme jí tak, že neobklíčíme neprodyšně vesnici a neprohledáváme, ale prostě to zapálíme a schválně co to udělá. O náboru lučištníků do temný armády ani nemluvě, dyk se jim tam může přihlásit každý princ bojující za svobodu. Sněguračka si opatří hřebíček přesně na čas, koníčka má náhodou připravenýho hezky u žumpičky a tak dále. Něco z toho by se dalo odpustit v pohádce (rozhodně ne všechno), ale tohle se tváří jakože hrozně vážně a dospěle. Akční stránka je tragická, nepřehledná a zkratkovitá, i když na druhou stranu oceňuju, že mi Sněguračku nakonec coby Conana the Barbariana nenutěj a její akční vložka se omezí víceméně na "holka s holkou". No ale to nejhorší. Kde je kurva romantika? Aspoň trochu? Ne, to neni potřeba, dneska máme velký holky, co si s trůnem věděj rady samy, jsou nezávislý a uklízet po trpaslících už je nikdo nemůže nutit. Kdyby aspoň tohle bylo jak má, snad bych se slitoval a třetí hvězdu přihodil. Ale jeden pusanec od Thora to nezachrání, člověk tam ani trochu necejtí něco jako vřelej cit, něco, co by mu způsobilo radost, že nám ta holka eště bude chvíli žít. Kdepak, jestli alternativní Sněhurka, tak v podání Ivana Mládka. Update: A též Tristana, za což velice děkuji uživatelce Jezinka.Jezinka. (27.06.2012)