Já, Mattoni

Shltnul jsem to během tří dnů z archivu ČT, ale musel jsem si nejprve podle ČSFD seřadit jednotlivé díly, které nebyly očíslovány. Celkově mě to překvapilo, a to v dobrém. Švehlíka mladšího sice nemám moc rád, ale starší to vyvážil. Navíc se děj příběhu odehrává nedaleko od Kadaně, kde žiju. Líbily se mi dvě ženské postavy - Wiki v podání Dany Markové a čarodějnice Terezy Hofové. Naopak, znelíbily se mi Tatiana Vilhelmová a Taťjana Medvecká - postava Míny je nejnesympatičtější ženská bestie, co jsem kdy v české seriálové a filmové tvorbě viděl. Nápady, jak zfilmovat New York a Ameriku vůbec, včetně cesty zaoceánskou lodí, je víc než dobrá, evokovalo mi to filmy Karla Zemana. Ačkoli "mattonka" jako taková mi nechutná, seriál se mi líbil. Howgh! (23.11.2022)

Možná by se části daly použít do cimrmanovské hry: Otec dvou téměř dospělých chlapců, kteří odmala vyrůstají v Karlových Varech, se jim po dvaceti letech rozhodne představit význačné osobnosti města - vyjde před dům a deklamuje: Támhle jede pan Becher, ten vyrábí kořalku, ááá za ním jede pan Pupp, majitel hotelu... To je přece bomba! A ještě větší pecka je, když se ta samá scéna opakuje za 10 minut znovu. Zbytek není použitelný nikam. Herci nemají co hrát a u neherců to je jedno. Dialogy tak ploché, že už by byla lepší metoda improvizace na místě. O pazvucích místo hudby už se tu někdo zmínil. Po 40 minutách jsme to vypnuli. P. S. Zajímavé je, že špatná věc se často pozná už od prvního okamžiku. Tady dlouhý tmavý pokřivený záběr na dům. Myslím, že značka Mattoni by se měla proti tomu bránit. Když jistá paní Filipová dosáhla toho, že postava v seriálu Návštěvníci, která připomínala jejího manžela "akademika Filipa", se musela přejmenovat a herci pak dodabovávali jiné jméno, tady by měla slavná minerálka požadovat něco podobného. Hlavní postava by se tu mohla jmenovat třeba Najbrt :-) (08.09.2016)

Místy dlouhé, místy utahané, ale jako celek dobré. Velmi zdařilá výprava, vynikající herci, slušný hudební doprovod. Atmosféra rakouského dvora i dvorní ceremonie lehce zkreslená, ale v rámci možností přijatelná. Snad kromě Sissi všichni protagonisté uvěřitelní a sedli mi. Problém a postupně upadající kvalitu vidím v tom, že seriálový příběh se příliš soustředil na jedinou postavu a nedokázal příběh propojit do více rovin. Nevyužil potenciál, který se zde nabízel. Za mne průměrný televizní seriál, který lehce nadhodnocuji, neb zde ho místní pseudo intelektuálové hází zcela zbytečně do nízkých čísel. Tudíž dám drze tři a půl hvězdy, byť si je tak úplně nezaslouží.. (30.01.2017)

Životní příběh Heinricha Mattoniho jako páteční televizní ukolébavka. První díl nastavil pravidla, představil postavy a ukázal nám, že ta hlavní se vůbec nezmění, ať už se stane cokoliv. Pokud bylo něco nevysvětleného mezi Mattonim a jeho manželkou Mínou, stačilo počkat na díl druhý. Pak už se vlastně nestalo nic. Scenárista si sice pomohl seškrtáním Mattoniho skutečné rodiny na minimum, ale i tak to nemělo žádný efekt. Mlácení prázdné slámy pak bylo dokonáno ledabylou kamerou a špatným vedením herců (bylo utrpení sledovat třeba Tatianu Vilhelmovou, jak se trápí, ale viditelně jí nikdo nepomohl). Komentář vypravěče jsem začal nesnášet vzápětí, jeden z nemnoha hudebních motivů až po pár dílech... Ale viděl jsem i horší věci, tak přimhouřím oči, a zaokrouhlím hvězdičky nahoru. :( (18.11.2016)

Tento seriál je zvláštní - každý díl trochu jiný a to jak obsahem, tak kvalitou (nebo lépe řečeno "koukatelností"). Nicméně poslední epizoda Hra na štěstí je sentimentální příběh nejoblíbenější Mattoniho dospívající dcery Kamilky, u které se začínají stále častěji objevovat příznaky v té době smrtelného onemocnění - tuberkulózy. Zoufalý Mattoni je rozhodnutý splnit své umírající dceři cokoliv, přesto v něm v skrytu duše hlodá stín pochybností - stává se ve své podstatě kuplířem a hraje pouze o čas, neboť smrt penězi ani jiným způsobem ošálit nelze. Mladíkovi, do kterého se jeho dcera zakoukala, tak možná nevědomky (svým počínáním) zničil život, na rozdíl od otce se mladý houslista se smrtí Mattoniho dcery nikdy nevyrovnal... (05.11.2016)