L. A. - Přísně tajné

Geniální! Naprosto úchvatné krimi, které ve mne na dlouhou dobu zanechá pocit jednoho z nejlepších filmů co jsem kdy viděl. Skvělý scénář, výtečná Goldsmithova hudba, perfektní kostýmy, atmosféra, režie a herecké obsazení, především Russell Crowe si na tomto snímku udělal velmi dobré jméno. Trochu se divím, že Kim Basinger obdržela za svůj výkon Oscara, protože mi nepřišlo, že by zahrála až tak skvěle. Na druhou stranu pouhé dva Oscary jsou pro takovéto veledílo málo (ten samý rok, bohužel pro L.A., dominoval též úchvatný Titanic). Určitě jeden z nejlepších filmů 90.let a ve svém žánru je mezi TOP5. Škoda, že nejde šestá hvězdička :)....... (05.10.2007)

Pro mne tento úžasně napsaný a především zahraný film, představuje to nejlepší, co v krimi žánru vzniklo. Jeden z filmů, které jsou mému srdci nejbližší. To není jen dokonale řemeslně odvedená práce, tento snímek je něcím víc, je natočen z lásky k filmařině a jako takový mě dostane při každém dalším zhlédnutí, což je zhruba každé tři měsíce. (26.05.2002)

Korupce, podsvětí, zločin, luxusní děvky. Přijde mi, že toho času tenhle kus u nás tak nějak prosvištěl opodál diváckého zájmu, i kritici kriminálku o odvrácené straně spravedlnosti tak nějak neřešili. Ač si v kinech po světě vedla velmi solidně. Máme tu ambiciózní svini, jinak synka z policejní rodiny, málomluvného drsoně, kterému vadí, když někdo uhodí ženskou, i elegantního poldu, který o sobě rád čte v novinách. Masakr v nočním baru tyhle tři spojí, ač každý nejprve sleduje stopu na vlastní pěst. Jenže pochybná věrnost služebním řádům nakonec vstupuje až na nejvyšší místa. Celkově je to přitažlivá látka, výborně napsaná (těch milých cynických dialogů) a stejně dobře zahraná. Na chuť jsem jí ovšem přišel až jako „zkušenější“ divák, možná jsem lehce zamotanou zápletku dřív jednoduše nepobral. Pečlivě stylizovaná atmosféra a mistři svého oboru za kamerou (skladatel Goldsmith, scénárista Helgeland, kameraman Spinotti, kostymérka Myers) jsou pak dalším bonusem. Pánové před kamerou výteční, Kim Basinger možná roky nedostala takovou roli, ale Oscar v jejích rukou je totálním přehmatem. Výsledný dojem to ovšem nezmění. Zatraceně chytré. A pořád dobré. (13.10.2016)

Na počátku stáli tři policisté. Crowův Bud White, tvrdý chlap s dobrým srdcem a utilitaristickým přístupem k řešení případů, snaživec Ed Exley s tváří Guye Pearce hledající morální oporu v Kantovském systému a populární, zdánlivě nezainteresovaný Jack Vincennes, jehož roli stylizovanou na postavu Deana Martina dostal Kevin Spacey. Ztrácíte se už teď? Pak pro vás L.A. - Confidential bude napoprvé asi dokonalou změtí postav, jejich postojů a pohnutek. K hlavní trojici musíte totiž ještě připojit několik bývalých a současných policistů, dvě krásné ženy, jednoho novináře, prokurátora a tajemného milionáře. Každý z nich má v příběhu své místo, každý hraje svou více či méně kladnou úlohu (pokud znáte některou z knih Jamese Ellroye, asi víte, že pravděpodobnější je ono "méně") a pro mě tak nastává v detektivkách ojedinělý moment, kdy i při odhalení některých záporáků nedokážu odhadnout celou zápletku a všechny v ní namočené. Podobných kriminálek se třemi vyšetřovateli, z nichž každý následuje své vlastní stopy, aby nakonec došli ke stejnému cíli, moc neexistuje. (Osobně mě jen lehce mrzí, že se děj točí hlavně kolem rozdílů mezi Budem žijícím podle hesla "účel světí prostředky" a Edem lpícím úzkostlivě na předpisech a zákonech, zatímco mně nejsympatičtější Jack nemá tolik prostoru.) A moc neexistuje ani těch, které byste si mohli pustit vícekrát, a stejně z nich byli stále nadšení. A víte ještě co? Tenhle film má úžasný old school nádech. Není to jen kriminálka ze starých časů přizpůsobená modernímu divákovi, ale skutečně cosi, co mělo potenciál vzniknout i o půl století dříve. Oproti Scorseseho gangsterkám a veskrze jakýmkoliv ceněným kriminálkám let devadesátých po jazykové stránce nesmírně slušný film (slovo "fuck" téměř neuslyšíte), přitom ale s odvahou nasnímat mafiánské vraždy tak, že vypadají uvěřitelně a mají onen podmanivý nádech fotografií pořízených při policejních vyšetřováních v letech třicátých. A když navíc soundtracku dominuje mé oblíbené Ac-Cent-Tchu-Ate The Positive, je o nejvyšší hodnocení právem zaděláno. (02.01.2007)

He he, kdo by nechtěl být rovný tvrďák jako Bud White? S pěstí z kamene drtit zaločince a tou samou rukou něžně ochraňovat ženy? Russell Crowe si tu dokonale vybarvil typ, který mu vynesl slávu, typ nezlomného tvrďáka s charakterem. Guy Pearce vulgo poručík Exley je jeho výborný kontrapunkt, slizký, nažehlený, úskočný... L.A. Confidential uhání na jejich vzájemné energii, kterou se zpočátku odpuzují a posléze sjednocují ve smrtící úderku. Zdánlivě nesourodý příběh, který prýští na všechny strany se ve finále parádně sladí a vyvrcholí velkolepým přestřelkovým gambitem. Z žánrových obrazů Hřšných lidí L.A. se tak nakonec stává i dobře vypointovaná detektivka s pěkným twistem. Curtis Hanson se ukázal jako velký frajer, jeho režie swinguje, obrazy střídají svižnou akci a přesvědčivé retro... je to prostě jedna velká "dirty" policejní paráda. Drsná, přímočará a ladná jako pozadí Kim Basinger. Jesus fuckin´ Christ! (04.11.2007)