Tenkrát v Americe

Na úvod musím podotknout, že jsem viděl "Director's cut" a užil si tedy Tenkrát v Americe po téměř celé čtyři hodiny. Je neuvěřitelné, co Sergio Leone dokáže. Načasuje neuvěřitelně citlivě každý záběr a dokáže vypovědět bezeslov tolik, že ani nejukecanější figurka Woodyho Allena by nedokázala říct víc. Film má možná čtyři hodiny, ale dialogů je v něm jen o něco málo méně než v běžných dvouhodinových snímcích. Ale to není vůbec na škodu! Herci jsou naprosto fantastičtí a každý záběr si užívají. Pomocí očí a mimiky dokážou říct naprosto vše. Dokonalé emoční zpovědi Sergia Leoneho jsou prostě nepřekonatelné. A připočtěte k nim nádhernou Morriconeho hudbu a myslím, že není co řešit. Prostě poezie na plátně. Co se filmu jako celku týká, tak ale není dokonalý. Takový kolos ale dokonalý ani být nemůže. První polovina (úvod a dětství) je bezchybně dokonalá a naprosto mě pohltila, ale období prohibice mě místy nechávalo chladným. Závěr bude možná pro někoho překvapivý, ale pro podezřívavého a na začátku velmi pozorně obraz hltajícího diváka, bude jen nádherným doplněním filmové mozaiky. Pokud nevíte, co s načatým večerem a průběhem noci, tak Tenkrát v Americe vřele doporučuji. [červen 2006] (30.06.2006)

Plný počet nemohu dát jednak kvůli Morriconeho hudbě, která mi vždycky přišla až příliš povrchní a unylá, druhak kvůli dost nešťastné volbě dětských herců, kteří byli voleni spíše podle podobnosti k dospělým hrdinům, než kvůli hereckému talentu. Jinak perfektně vyrovnané herecké výkony včetně s překvapivě schopným Joe Pescim, který me snad vůbec poprvé nezklamal. Jinak perfektní práce s kamerou, velmi obratně napsaný (ač trošičku natahovaný) scénář, velmi hezky vykreslené postavy. (12.01.2009)

Zcela jistě vrchol Leoneho tvorby. Vynikající epická gangsterka, která by svou výpravností směle mohla konkurovat i Coppolově Kmotrovi. Viděl jsem prodlouženou, takřka 4hodinovou verzi a ani na chvíli jsem se nenudil. O hereckých výkonech de Nira či Woodse se snad ani nemá cenu rozepisovat. Škoda jen, že Joe Pesci tu má jen velmi málo prostoru. I tak mohu fanouškům žánru jen doporučit. (02.08.2011)

Film ktery trva temer 4 hodiny, a pritom se ani na okamzik nenudite. Ba naopak - kazda minuta tohoto skvostu je doslova ohromujicim zazitkem. (25.09.2004)

Neco tak neskutecneho jsem jeste nevidel... ta bozska hudba, perfektni herecke vykony, monumentalni zpracovani.... proste nevim, co bych dodal.... snad jen muzu zalitovat toho, ze se mi asi nikdy nepostesti videt puvodni 6-ti hodinovy sestrih... (06.01.2008)

Stopercentných 5 hviezd to nie je. V podstate 4 a pol. Ale takáto klasika sa len tak netočí. Poviem pravdu, prvá polka filmu, čiže "gangsterské" detstvo, sa mi páčila viac. Ale aj tak, Robert De Niro, či už šedivý, zostárnutý alebo mladý, pekný, jednoducho žiari nad všetkými. Odporúčam každému. Sergio Leone, congratulations! (29.02.2008)

Luxusní a lahůdkový film, který přináší opravdový filmový zážitek nejen pro labužníky. Snímek je ve své podstatě životopisem dvou postav, které hrají de Niro a Woods. Oba dva velmi charismatičtí herci. Z nichž ten prvně jmenovaný nevynechal téměř žádný mafiánský film. Co říct dál k tomuto snímku? Snad jediné. Sergio Leone byl mistr ve svém oboru. Můžeme mu za to jedině poděkovat. (15.06.2011)

Sergio Leone nijak výrazně nezklamal a zase dokázal, že film je pro něj vší a že dokázal zachytit obraz a scénu takovým způsobem, jako se to skoro nikomu jinému nedařilo. Jeho principy z westernů skvěle fungují i v mafiánském filmu z Ameriky, kde jsou naprosto úchvatné scény, které jsou podrženy hereckými výkony. Ale "Tenkrát na západě" to v mém případě nepřekonává. (21.12.2015)

Gangsterská balada. 1)  S přijetím posledního Leonova filmu mám dva problémy. Především nevyrovnanost díla. Nejdřív snímek dost nudí, zejména mezi 5. a 40. minutou. K nudě se pak vrátí na samém konci (2*). Nejvíce mě film bavil, když zobrazoval dětství gangu a poté pasáž po odchodu z vězení (4*). Zbytek filmu uspokojivě pokryjí 3*._____ 2)  Druhý hlavní problém je, že nemám komu fandit. Zločinci bojují s jinými zločinci a je pro mne obtížné si najít ty své. Má být kritériem pro sympatie fakt, že znám něco z jejich dětství? Viz koment Hapretora**. Nejasná závěrečná scéna výslednému dojmu také nepřidá._____ 3)  Pro Leona měl být film patrně životním opusem. V létech 1980 - 1982 režisér hovořil s více než 3 000 herci (přes 110 rolí), přičemž 500 těchto konkursů natáčel na video. Dále hledal lokace a dohlížel na tvorbu scénáře. Vlastní natáčení pak trvalo rok. Do kin byl film uveden v roce 1984. _____ 4)  Bylo natočeno zhruba 8 - 10 hodin materiálu. Ten pak Leone zkrátil na cca 360 minut. Po různých peripetiích střihal dál a vznikla verze 269 minut. Po dalším boji se studiem film dále zkrátil na 229 minut. V kinech ale byla nakonec uvedena další verze zkrácená na 139 minut. Toto torzo u diváků propadlo. Úspěchu se dočkala až verze 229 po Leonově smrti._____ 5)  Sledoval jsem verzi 229._____ 6)  Podle titulků vznikl film v roce 1983. Natáčení probíhalo v létech 1982 a 1983. Věk protagonistů uvádím k roku 1983._____ 7)  Děj probíhá ve třech časových rovinách, do nichž film opakovaně a někdy dosti nečekaně přepíná._____ 8)  O kvalitě filmařského řemesla není sporu. Některé vemlouvavé záběry se mi zaryly do mozku a nejdou ven._____ 9)  Výbornému hereckému obsazení dominuje 40letý Robert De Niro (Noodles 1933, 1968) a 36letý přitažlivý James Woods (Max 1933, 1968)._____ 10)  Nejvíce mě zaujali mladí herci. 12letý (!) Scott Schutzman Tiler (Noodles 1920) a 16letý Rusty Jacobs (Max 1920) byli skvělí. 13letý (!) Brian Bloom (Patsy 1920, očumoval holku a koupil jí dort) se po několika filmech úspěšně etabloval jako voice over pro hry Call of Duty, Starcraft, Wolfenstein, God of War a další. Pro Adriana Currana nezjištěného věku (Cockeye 1920) to byl první a současně poslední film. Rovněž Noah Moazezi nezjištěného věku (nejmenší z party Dominic 1920) se ve filmové branži neuchytil. Ještě stojí za zmínku 30letý James Russo (šéf konkurenčního gangu Bugsy 1920) a 13letá Jennifer Connellyová (prodejné děvče Deborah 1920)._____ 11)  Film natáčeli na mnoha místech v USA, v Itálii, v Kanadě a i v Paříži (nádraží Gare du Nord jako Grand Central Station ve 30. létech)._____ 12)  Mám pocit, že nejlépe pochopil film komentátor Pohrobek*****._____ 13)  I mně přinesl snímek jistý užitek. Konečně vím, jak to vypadá v opiovém doupěti. (08.02.2023)

Jedna z nejkrásnějších filmových fresek jaké kdy byly natočeny. Leone na vrcholu svých trůrčích sil si tady vytvořil umělecké dílo, které by dnes jen steží někdo dokázal alespoň napodobit... Newyorský gangster David Aaronson, přezdívaný Noodles, uprchne z města před federálními agenty. Vrátí se až po pětatřiceti letech. Na známých místech ho pronásledují vzpomínky na mládí, kdy začínal jako vůdce klukovské bandy v židovské čtvrti. Jeho nejlepším přítelem se stal stejně schopný Max Bercovicz. Oni a další mladíci si v dobách prohibice dokázali vybudovat silné postavení v newyorském podsvětí. Brutální násilí pro ně už od dětství bylo denním chlebem, později se k němu přidala chtivost po penězích a moci. Zároveň by však nemohli přežít bez silného přátelského pouta a vzájemné důvěry. Jeden z nich však toto pouto přerušil, když na telefonu vytočil číslo policejní stanice... Legendární sága italského režiséra Sergia Leoneho patří mezi nejlepší díla gangsterského žánru. Tvůrce ji připravoval dvanáct let, přičemž podkladem byl autobiografický román spisovatele Harryho Greye The Hoods (Chuligáni). Strhující epos o násilí, moci, vášni a solidaritě uvedl Leone na MFF v Cannes v roce 1984 v téměř čtyřhodinové verzi. Američtí distributoři si v době premiéry vynutili zkrácení filmu zhruba o hodinu. Dílo tak značně utrpělo a vinou toho nezískalo žádnou oscarovou nominaci. Uznání kritiky i diváků si film v USA získal až později, po uvedení plné verze na kazetách a DVD. (24.02.2009)

Bez pár minut čtyř hodinový ,,užvaněný" film bez větší akce, bez očekávaného napětí, bez silného příběhu, bez vydatného filmového šmrncu...což rozhodně není můj šálek kávy. (14.02.2010)

Leoneho westerny ze šedesátých let pokládám za sotva něco víc než pouťovou show sešitou sotva patrnými náznaky nějakého příběhu. Z tohoto pohledu je tenhle film pokrokem. Je to taková cimrmanská "frustrační kompozice": střídání prvku očekávání a prvku zklamání. Leone (jako obvykle) nespěchá, ale tentokrát rozhodně nenudí - velkoryse prokresluje charaktery a jejich životní příběhy, a hezky nás udržuje zvědavé, jak se celá ta skládačka nakonec vyvrbí. A to je, aspoň pro mne, právě ten prvek zklamání. Nebudu spoilerovat, jen prostě konstatuji, že pointa je kolotočová. (19.11.2012)

Jsou filmy, které ve vás vyvolají něco těžko popsatelného. Stejný pocit jsem měl (pokud mě paměť neklame) snad jen jednou, a to u Hitchcockova "Vertiga". Teď jsem ho zažil znovu díky "Tenkrát v Americe". Gigantické dílo o síle přátelství a vlivu peněz, působí jako poslední opravdu velký klasický film. Je neuvěřitelně lidský a zároveň i krutý, vyráží dech technicolorovými malbami a dojímá monumentální hudbou. Tenhle film jako by oživoval svůj vlastní snový časoprostor. Je škoda, že "Tenkrát v Americe" je dnes téměř přehlíženo a přitom se jedná o jeden z nejlepších filmů historie. MASTERPIECE 10/10 (13.10.2005)

Sergio Leone, Ennio Morricone, Robert De Niro, James Woods, 30.te roky v USA, prohibícia, každodenný boj o prežitie, detstvo, dospievanie, prvé lásky, prvé sklamania, bolesti, straty, precitnutia, nenávisť, zrada, vzostupy, pády atď, atď. To všetko v tejto ohromujúcej freske. (25.12.2005)

Naprostý emocionální masakr o životě jednoho celkem běžného gangstera. Hned po boku Kmotra nejlepší mafiánský film všech dob a jeden z nejsilnějších diváckých zážitků mého života. (12.03.2011)

Jako první se mi vybaví geniální hudba Ennia Morriconeho. Jako druhé moje nejoblíbenější scéna "cake for pussy". Tři a tři čtvrtě hodiny je na film opravdu hodně a momentů, kdy jsem to pociťoval, bylo několik. Na druhou stranu - záměrně protahované scény, kdy si kupříkladu Noddles 2 minuty jen míchá kafe a nic jiného, jsou výjimečné, něco jako autorův rukopis a k atmosféře tohoto velkého příběhu přátelství a zrad (oboje množné číslo) zcela určitě patří. Film jsem viděl 2x. Poprvé kdysi nahrané z TV a dabované, podruhé již kvalitně a v originále - ale asi na čtyřikrát, kvůli délce. Nejvíc se mi líbila "dětská" část - ta je natočena fakt skvěle. Troufám si tvrdit, že obrovskou roli a jednu z rozhodujících faktorů na pozitivním vyznění filmu má hudba. Naopak část s odbory a mafiánskou činností v dobách prohibice se mi líbila méně. Celkově vzato: filmová klasika s několika opravdu nezapomenutelnými momenty/scénami a - opakuji potřetí - perfektní hudbou. (19.03.2014)

Leoneho film je epický ve všech směrech. Zdaleka nejde jen o gangsterku. Mistrovské a nesmírně komplexní filmové dílo (dost možná nejsoudržnější film vůbec), které ani na vteřinu nenudí. Vrcholná práce s retrospektivou, herci (De Niro, Woods, Connelly), hudbou, obrazem a detaily (zvonící telefon). Tenkrát v Americe nelze slovy zhodnotit. Musí se prožít. Je v tom tolik úžasných rovin a odkazů, že opakované zhlédnutí není vůbec na škodu. Scéna Noodlesova návratu v zrcadle s Yesterday v pozadí je pro mě ABSOLUTE CINEMA a nejdokonalejší práce s retrospektivou v dějinách kinematografie. Leoneho památkou je tenhle film. Ten čtyřhodinový film o životě a přátelství... 100%. (17.06.2018)

Po první půli jsem ani v nejmenším neváhal udělit stoprocentní hodnocení, ale ten film je prostě příliš příliš příliš příliš dloooouhýýý. Postavy, zápletka, atmosféra, to vše je znamenité, ale ne zase tolik, aby to ospravedlňovalo ty čtyři hodiny. I tu nejznamenitější a nejsilnější kořalku lze rozředit, přidáme-li dostatek vody. A tady jsou té nadbytečné vody celá vědra. Nádherné, překrásné, fantastické, kinematograficky jedinečné scény z Noodlesova dětství, střídaly ty výborné z období gangsterského, ale ty třetí, ze "současnosti", vždy působily jak studená sprcha. Ospalé, rozstříštěné, zmatené, pomalé, jako stáří samo. Právě pro ně nedosáhl Leoneho vysněný projekt takových výšin obliby a slávy jako třeba obdobně laděný Coppolův Kmotr. Přesto skládám velkému mistrovi, promiňte pane Morricone, oběma velkým mistrům, hlubokou poklonu, třebaže podruhé si Tenkrát v Americe už asi nepustím. (21.07.2007)

..dokonalý epický příběh nabitý vším, co život může přinést lidem na ulici, kteří už od malička znají jen jediný způsob, jak přijít k penězům..najdete v něm všechno..romantiku, napětí, gangstreskou drsnost, akci..mohl bych pokračovat ještě hodně dlouho..výborně dokumentuje životy kluků, kteří se znali už od malička a i přesto, že se jejich osobnosti vývíjí, tak si zanechávájí v sobě něco, co se s nimi táhne pořád a podle čeho jednají celou dobu. James Woods u mě po tomto filmu hodně stoupnul na ceně- jako že jsem ho do této doby moc v lásce neměl.. (28.05.2008)

Absolutní bomba!!! Tohle se jen tak nevidí, Leone je génius. Natočit čtyřhodinový film, kde jediná minuta nenudí, je geniální výkon. Tak propracovaný příběh, komplikovaně vyprávěný se vidí málokdy. Všechno k tomu tady bylo řečeno, výborní Woods s de Nirem, všichni dětští herci a prostě všichni před kamerou. Opět mrazivá a nádherná hudba Morriconeho. Jeden z nejlepších filmů (ne - li ten nejlepší), co jsem kdy viděl. (23.09.2008)