Reklama

Reklama

Kleopatra

  • Česko Kleopatra (více)

Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)

(více)

Zajímavosti (39)

  • Natáčení triumfálního příjezdu Kleopatry a jejího syna Caesariona: Líčení Elizabeth v maskérně trvalo dvě hodiny. Na všechno dohlížel vizážista Alberto de Rossi, účet měl na starotsi věrný Guilaroff a vlásenkářka Vivienne Zavitz. Pro tuto scénu si na sebe musela Elizabeth obléknout těžké zlaté šaty, přes ně přehodit zlatý plášť a na hlavu jí nasadili „monstrum“ ze čtyřiadvacetikarátového zlata vážící sedm kilogramů, které sotva udržela vzpřímeně. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
  • Film se stal velkým kasovním trhákem. Po zavedení Haysova produkčního kodexu však byl odsouzen jako „obscénní“, což nakonec vedlo ke zcela absurdnímu rozhodnutí a v archivech společnosti Twentieth Century Fox byly zničeny dvě vzácné kopie tohoto filmu. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
  • Že byl film hlavně o Elizabeth Taylor není pochyb. Její smlouva ke Kleopatře byla mistrovským výsledkem vyjednávání jí samé i jejího agenta. Obsahovala několik na tu dobu velmi překvapivých ústupků ze strany studia. Z milionového honoráře se stalo 125 000 amerických dolarů týdně a nechyběly ani další finanční odměny. Dostala také 3 000 dolarů týdně na osobní výdaje, stravu, ubytování a letenky do první třídy na místa natáčení pro sebe, tři další dospělé osoby a své tři děti. Požadovala dvě luxusní střešní apartmá v hotelu Dorchester v Londýně a limuzínu Rolls-Royce Silver Cloud, která jí měla být kdykoliv k dispozici. [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
  • Kvůli natáčení byl osmiakrový pozemek u Pinewood Studios, zhruba dvacet čtyři kilemtrů severozápadně od Londýna, za 600 000 amerických dolarů, přetvořen na starověkou Alexandrii. [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
  • Maskérna filmového štábu obsahovala nejdrazší sbírku filmových kostýmu, který se do roku 2012 v kinematografii objevila. Elizabeth Taylorová, představitelka Kleopatry, za snímek vystřídá celkem 65 kostýmů, jejichž cena byla tehdy rovných 130 tisíc amerických dolarů, které se v roce 2012 při započtení inflace rovnají jednomu milionu. Dalších 45 kostýmů, jejichž cena byla rovných 65 tisíc amerických dolarů, se v konečném střihu filmu nikdy neobjevily. (ČSFD)
  • Velkého zklamání se dočkal představitel Octaviana Roddy McDowall. Favorit na Oscara jako herec ve vedlejší roli, byl kvůli administrativní chybě nominován jako herec v hlavní roli, kde neměl šanci. Studio se mu za toto selhání písemně omluvilo. (TroiMae)
  • Elizabeth Taylor na začátku natáčení trpěla tak moc, že musela být na plac vždy přinesena, přesto zvládla prakticky jen kostýmní zkoušky. V jeden moment se její zdravotní stav tak zkomplikoval, že upadla do komatu – právě tehdy byla provedena akutní tracheotomie v zoufalé snaze zachránit ji život. Po šesti měsících natáčení a útratě 7 milionů dolarů bylo první natáčení Kleopatry ukončeno s výsledkem 10 minut celkově použitelných záběrů. (TroiMae)
  • Elizabeth Taylor si o milionový honorář řekla náhodou. Producent Wanger jí telefonoval na natáčení filmu Suddenly, Last Summer (1959) – film natáčel režisér Mankiewicz, který na postu režie později převzal i natáčení Kleopatry. Telefon zvedl tehdejší manžel herečky, zpěvák Eddie Fischer. Elizabeth Taylor sarkasticky prohlásila, ať producentovi vyřídí: „Jistě, řekni mu, že to udělám za milion dolarů“. Taylor měla pro natáčení dvě podmínky: aby film byl natáčen mimo USA a aby byl natáčen ve formátu Todd-AO. Tento velkoplošný formát vymyslel její předchozí manžel a technický inovátor Michael Todd, který zemřel při letecké nehodě roku 1958. (TroiMae)
  • Do role Kleopatry byla původně obsazena Joan Collins, která v roce 1958 prošla kamerovými zkouškami. Kvůli zpožďování natáčení musela projekt opustit a jako její náhrada byla zamýšlena i Audrey Hepburn, Marilyn Monroe nebo Sophia Loren. Ironií je, že než Kleopatra představovaná E. Taylor měla svou premiéru, Joan Collins si stihla zahrát egyptskou královnu ve filmu Země faraonů (1955). (TroiMae)
  • Kleopatra filmovému studiu 20th Century Fox’s málem zlomila vaz, přitom měla naopak být tolik potřebným hitem v souboji kina s televizní obrazovkou. Studio při hledání námětu našlo ve svých archivech němý film Kleopatra z roku 1917 (r. J. Gordon Edwards) a rozhodlo se natočit jeho remake. Svého času byly již natočeny všechny scény bez E. Taylor, kvůli jejímu onemocnění. Taylor byla schopná natočit jen kostýmní zkoušky. Nicméně ve chvíli, kdy studio k překvapení režiséra přijalo jeho rezignaci a natáčení mělo začít znovu jinde, s jiným scénářem, některými hlavními herci a režisérem, bylo použitelných jen deset minut natočeného materiálu. Doslova za pět minut dvanáct před položením studia převzal jeho šéfování Zanuck. Dotlačil režiséra Mankiewicze k dokončení filmu s omezenými prostředky, ale během stříhání ho stejně vyhodil. Pak ho ale musel prosti o návrat, protože nikdo jiný nebyl schopný střih dokončit, vzhledem k tomu, že film byl daleko více v Mankiewiczově hlavě, než ve scénáři. Oba nakonec stejně museli spolupracovat. Režisér film sestříhal na šest hodin (zamýšlel film jako dvoudílný s premiérou druhého dílu po půl roce), ale šéf filmového studia ho donutil další dvě hodiny (a později ještě jednu) vyhodit (ty zůstávají ztraceny dodnes). Právě to ale film oslabilo, neboť zploštilo charakter některých postav a jejich motivů (také lokace v Římě a Egyptě zůstaly naprosto nevyužity) – střihu např. padlo za oběť znatelné množství Burtonových scén. (TroiMae)
  • Kleopatra je jediný film, který se v účtování roku, kdy měl premiéru, umístil na prvním místě a přitom nevydělal. (Coldrex)
  • Veterán Mankiewicz označil natáčení snímku Kleopatra za jedno ze tří nejtěžších, kterých se kdy účastnil. (Coldrex)
  • Kvůli vážnému onemocnění Elizabeth Taylor muselo být natáčení na několik měsíců přerušeno. (Coldrex)
  • Společnost 20th Century Fox propagovala Kleopatru pod sloganem „Největší filmová událost všech dob”. (Coldrex)
  • Snímek sice z tržeb z kin nezaplatil náklady na výrobu a způsobil tak svému studiu obrovské problémy, deset let po premiéře se ale díky prodeji televizních práv do kladných čísel tvůrci dostali. (Coldrex)

Reklama

Reklama