Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška, která dostane jméno Růženka, je to sláva převeliká, protože rozhodně není obyčejná. Je to princezna Růžového království, v němž je Eliška královnou a Dalimil spravedlivým vládcem. Jediný, kdo nejásá, je královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem ve zchátralé věži, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melánie o vytouženou korunu přišla. Naplněná zlobou Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Král nechá princeznu střežit, snaží se odstranit všechny ostré předměty z dosahu, a když se její sedmnáctiny nebezpečně přiblíží, rozhodne se provdat ji a tak ji zbavit prokletí. Za ženicha jí vybere prince Jiřího z Půlnočního království, jenže Růženka se zamiluje do princova mladšího bratra Jaroslava. Ten sice namyšlenému, hloupému bratrovi vždy ustupuje, ale tentokrát se rozhodne, že ho vyhrát nenechá. Nečekaná nehoda mu sice prohraje sázku o princeznin polibek, chytrá Růženka však brzy odhalí, jak je to s hrdinskými kousky prince Jiřího, a ke zděšení rodičů si ho odmítne vzít. Nastává den narozenin, a když se kletba naplní, může ji zlomit jen jediný člověk. A tak se princ Jaroslav vydává přes zákaz rodičů do zakletého království, aby ji zachránil. (TV Nova)

(více)

Recenze (383)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Klasická česká pohádka Pražského jara a zlatých let šedesátých vůbec, chtělo by se zvolat i dodat při četbě jednovětých, jednoznačně černobíle hodnotících soudů. Nástup civilních, vnějškově i niterně ve svých projevech odpatetizovaných hrdinů, reagujících na v tomto - a nejen v tomto ohledu - přepjatě sentimentální padesátá léta, se projevil i zde. Hravost dívčího Růženčina mládí, skvěle pojednaného Bohumilou Zelenkovou, úsilí chránit a zachránit nevinné mládí, které se provinilo již pouhým faktem svého bytí, to všechno jsou posuny, které tomuto klasickému dílu vtiskují nenapodobitelně neopakovatelnou tvář. Fakt, že v našich pohádkách předlistopadu až na výjimky hráli přední čeští herci a angažovali se v nich i nejlepší režiséři pomyslného "velkého" umění, byl dalším z činitelů opravňujících mluvit o světově proslulé české (československé) škole dětské a mládežnické tvorby. Zlínský festival, pozoruhodný unikát své doby - a chválabohu i naši současnosti - buď nejen mně svědkem. Ale teď už mě omluvte - ta hora keřoví vonícího nezaměnitelnou vůní už na dálku mě volá. Proč? No přece ... ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Možná je to tím, že jsem jako šestiletý viděl tento film v kině, proto ho asi řadím mezi nejoblíbenějšími pohádkami před Tři oříšky pro Popelku. Sluha Matěj v podání Vladimíra Menšíka a princ Jaroslav v podání Jana Hrušínského se skvěle doplňují – skvělá je scéna, kdy sluha (neplavec) učí prince plavat nasuchu, nebo souboj princů o Růženčin polibek. Prostě pohádka ()

Reklama

Naslund 

všechny recenze uživatele

Tuhle pohádku opravdu nemám rád. Hlavní "hrdina" je pro mě jedním z nejnepřijemnějších princů. Vlastně mi byl natolik nesympatický, že jsem musel fandit jeho bratrovi, kterému chudákovi celou dobu velice křivdili. Zatímco se snaží celou dobu dělat co nejlepší dojem podle toho, jak ho vychovávali, jeho "hodný" bratr ho neustále pomlouvá nehledě na to, že jej celý život podvádí. Navíc mu to podvádění očividně nevadí, jako to, že se nemůže plně ukázat své schopnosti, a ještě to dává za vinu "zlému" bratrovi. A do takovéhoto člověka se princezna okamžitě zamiluje... sice to je realita, ale v pohádkách chci charismatického price s dobrými hodnotami a rozumně vybírající krásnou princeznu. Bohužel tato bilance je na 1/4. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Vladimír Menšík tady v roli princova sluhy bezvýhradně exceluje. Na pohádku se těším hlavně kvůli němu a také kvůli té staré, dobré filmařině a dabingu. Překrásná hudba z tužky Karla Svobody tuto celou pohádku perfektně dokresluje. Co jsem si ale celá ta léta vždycky říkala bylo, že bych uvítala větší prostor pro Libuši Švormovou. Přidat více temna z prostředí lesa a tajemného hradu, kde by spřádala své plány jak si co nejlépe zchladit žáhu nad pozbytým mamonem. ()

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Přítelkyně říká, že nechápe tak vysoké hodnocení této pohádky, já naopak nechápal to, proč se tomuto ona diví :o) Já ji prostě považuji, za hodně zdařilou a v oblíbenosti Československých filmových pohádek, ji řadím určitě do první pětky! Takové se už dnes netočí a tenkrát k tomu nikdo nepotřeboval vizuální triky a efekty, stačil pěkný námět, trochu té řemeslné práce a kvalitní herecké obsazení. Pak už mohl jen Vláďa Menšík zalézt do medvědího kožichu a krásná podívaná byla na světě :o) ()

Galerie (20)

Zajímavosti (29)

  • Marie Horáková, představitelka Růženky byla nadabována Naďou Konvalinkovou. (Stocki)
  • Natáčelo se na hradech Pernštejn, Roštejn, Orlík nad Humpolcem a na Křivoklátě. Filmovalo se i na zámku Konopiště. (M.B)
  • Když měl Jan Hrušínský natáčet scénu, kdy jede na koni, spadne do rybníka a pak stojí po pás ve vodě, měl na noze sádru, jelikož předchozí večer utrpěl zlomeninu stehenní kosti po pádu z římsy hotelu. Natáčení však bylo značně komplikované, Jan si nejprve musel vlézt do velkého pytle, který mu zavázali gumou, přes něj si teprve mohl obléknout svůj kostým, aby nic nebylo poznat. Jenomže ve vodě mu do pytle natekla voda takovým způsobem, že byl Jan moc těžký a nemohl se sám dostat z vody. Filmaři si museli půjčit jeřáb, Jana na něj zavěsit a vytáhnout. (Lynette)

Reklama

Reklama