Nenávist

Ach jo, jen blbec může vytvořit horor s takhle překombinovaným příběhem. To je pouze první problém. Druhý, který je ještě větší, je ten, že film není ani trošičku napínavý nebo strašidelný. Přitom jsem přistoupil k ověřené metodě. Film jsem zhlédl v noci a sám. Bohužel, parta kokotů natřená bílou barvou ve mne vzbudila spíše smích než cokoli jiného. V závěru jsem navíc začal usínat, takže z mé strany to bude zkrátka odpad. O děsivosti mám naprosto odlišné představy než pan režisér. (23.09.2012)

Keď som pozeral tento japonsky horor, uvedomil som si, že Predtucha z roku 2004 bola o niečo lepšia ale len o niečo. Zo začiatku ma to trošku vtiahlo, ten dom rozhodne mal niečo do seba a hlavne aj úmrtia a atmosféra, boli tým hlavným dôvodom, prečo som si film zohnal. Na Ring to ale určite nedosahuje, parkrát som sa zlakol ale to len uprostred a na konci. Nenudil som sa vôbec, malo to zaujímavy dej, vždy sa to presúvalo z jednej postavy na druhú, a koniec ma aj trošku prekvapil stým dievčaťom :). (01.01.2009)

Nenávist je jedním z mála hororů, při jejichž sledování mi opravdu běhal mráz po zádech. Atmosféra snímku je neopakovatelná, a to z nemalé části díky hudbě. Nejděsivější je to, co pořádně nevidíme a jen to tušíme někde ve tmě nebo za sebou. Přesně takovýhle pocity jsem měl při četbě Kruhu od Kodži Suzukiho. Načasování lekaček ve filmu funguje výborně. Bobky jsem z něj ale neměl a po nocích, cestou potmě na záchod, na mě za rohem nečíhala Sadako jako po shlédnutí remaku Kruhu. A to jsem oba filmy dokoukal k ránu sám za naprostý tmy. Každopádně jde o neopakovatelnej zážitek. (18.12.2009)

Jedna z najlepších komédií. Japonský štáb pre zosilnenie rehotacieho účinku údajne špeciálne pozbieral lokácie spojené s reálnymi strašiacimi príbehmi. Plnými podivných zvukov, postáv - nepostáv, záhadných úmrtí a. A vlasov. Pretože mňa tiež kurva riadne naľaká, ak nájdem v kúpeľni na zemi, alebo v odtoku za hrsť cudzích, mokvajúcich a slizkých vlasov. A zároveň to brutálne rozosmeje. Nakrúcanie teda prebiehalo priamo na miestach bytostne spojených s reál hrôzyplnými historkami z minulosti, súčasnosti a iste aj budúcnosti. Osobne si myslím, že samotní tvorcovia to celé tiež poňali ako komédiu, s vedomím, že pre svet to bude desuplný duchársky horor. A to sa im podarilo na jednotku. Pretože s nenávisťou je potrebné sa nejako vysporiadať. Či už boj s ňou človek berie viac humorne alebo tragicky. P. S. Kde je Kazumi? (13.10.2021)

Mierne sklamanie. Od tejto ázijskej duchariny som čakal podstatne viac, vzhľadom na to, ako to každý ospevuje. Málo ľakavé, málo strašidelné, dejovo zbytočne komplikované a divákovi servírované v nudnej, nezáživnej forme. Pri niektorých scénkach sa síce podarilo navodiť príjemnú, strašidelnú atmosféru (lezenie po schodoch...), bolo ich však málo. Len silný priemer. 65/100 (30.01.2015)