Zodiac

Velmi zajímavý film. Něco na způsob politických thrillerů Olivera Stonea, pečlivá a pracná rekonstrukce složitého a mýty opleteného kriminálního případu, Fincher ale nejde stejnou cestou jako Stone, vyhýbá se upřednostnění jedné z verzí, nechává diváka na pochybách, možná i tápe celým filmem s ním, hledá, analyzuje... Jsou to trochu zfilmovaná akta této kriminální causy plná faktů a stop, jejichž interpretace je na základě jejich torzovitosti tak nejednoznačná a otevřená, že v kině zažijete pocit, jaký musí mít detektiv léta marně pracující na nevyřešeném případu. Je to jedna z mála detektivek bez konce, už tím je zvláštní. Fincher však už jiná pravidla žánru neporušuje, zato přistoupil k natáčení celého filmu na to, čemu jsme u něho zvyklí, hodně jinak, civilně, zmizela, pro jeho filmy typická, vždy tak pracně budovaná temná atmosféra (jsou tu jen náznaky - návštěva u starého kinofila v domě se sklepem...), je znát patrný posun ve vývoji jeho filmového cítění, snímek tak sice ztratil po emocionální stránce (oproti třeba Seven), získal ale na přesvědčivosti. Po formální stránce je ale naprosto dokonalý - přesně vystižená retro atmosféra konce 60. a 70. let, geniální střihové přechody (například zrychleně snímaná stavba mrakodrapu, který se v závěru rozsvítí a ožije...), velmi povedený casting (zaujal mne hlavně Robert Downey Jr. bojující s démony intelektu a alkoholu). Hodně dobrý, i když netradiční detektivní film, jemuž ale chybí ona pověstná špetka, jež dělá film nezapomenutelným... (08.09.2007)

David Fincher Zodiacom prekvapuje hlavne v tom ako drží na uzde svoje formalistické hračky, vďaka ktorým sa stali známymi a slávnymi Seven a Fight Club. Kde - tu síce tieto finesy, pre ktoré sa už zaužíval pojem „fincherovské“, preblesknú (zabáčanie taxíku z nadhľadu, stavba mrakodrapu aby sa poukázalo na uplynutie času či redakcia v dvojexpozícii so Zodiacovými listami) avšak celkovo je film na Finchera až príliš „klasický“, čo mu možno konečne a zaslúžene vynesie nejakého toho plešáčika. Celý snímok je vlastne rekonštrukciou jednoho známeho prípadu, pričom na „skákavý charakter“ diváka neustále upozorňujú dátumové titulky; napriek tomu vďaka režijnému majstrovstvu tieto časové skoky nevadia a film pôsobí koherentne. Zodiac však neostáva len pri rekonštrukcii kauzy; Fincher šiel ešte ďalej a milými detailami rekonštruuje koniec sixties a prakticky celé americké seventies. Skutočne vykreslenie doby je tým, čo je na Zodiacovi asi divácky najpríťažlivejšie, či už ide o rovinu policajnú, zahŕňajúcu z dnešného pohľadu nepočetné kriminalistické možnosti obstarať priamy dôkaz (čo vlastne robí pátranie zložitejším a tým i zaujímavejším pre diváka), alebo o celkové vyobrazenie society Ameriky sedemdesiatych rokov, jej obliekania, životného štýlu a kultúry (Star trek, Dirty Harry či narážky na Bullit´s Case). Dojem rekonštrukcie doby a ľudí v popredí i pozadí prípadu potom umocňuje i práca s postavami a ich protagonistami; Zodiac sa nesnaží o podrobnú psychológiu a vnútorný svet postáv, skôr o vykreslenie síce filmovo plastických, ale navonok reálnych ľudí. Interakcie postáv potom pôsobia veľmi realisticky, dialógy vecne a vďaka celkovému poňatiu filmu ako prerozprávaniu skutočných udalostí neskĺzne k patetickým rozpravám o spravodlivosti. Každého z trojice hlavných hrdinov vedie iný motív; Toschiho profesná motivácia; Avoryho kariéra a Graysmitha jeho záľuba v šifrách a rébusoch; tá neskôr prerastá do posadnutosti za každú cenu odhaliť vraha, ktorá je hlavným ťahúňom poslednej tretiny filmu. Málokedy sa stáva, že sa v kvalitnom filme stretne toľko hviezd a nestáva sa temer vôbec, aby sme nikomu z nich nemali poriadne čo vyčítať; bez ohľadu na to koľko priestoru na plátne majú. Fincher vo svojom perfekcionalizme vymačkal z hercov skutočne presvedčivé výkony a ak bude o Oscara bojovať proti sebe celá hlavná trojica, nebudem sa diviť ( ja osobne by som to dal Ruffalovi). Pokiaľ nie ste popkornový divák a chápete, že nie vždy tá slepá pani s mečom a váhami dolapí vraha (najmä ak máme len nepriame dôkazy a v právomociach vyšetrovateľov je totálny zmätok), nečakáte že vrahom bude aj tak záhradník a chcete si užiť film, v ktorom „skutoční“ policajti otrocky pracujú, aby nakoniec aj tak neuspeli, bežte do kina, Zodiac sa vám kráľovsky odmení. 10/10 Best of 2007 Nominee (11.06.2007)

Mistr David Fincher pojal Zodiaca překvapivě docela jinak, než své předchozí snímky, ovšem opět to má hodně co do sebe. Celý film, ačkoliv má jisté předpoklady pro to, stát se nudným, je zahalen jakýmsi nepopsatelným kouzlem, díky kterému vůbec nevadí absence nějaké rychlejší akce, ale člověk se příjemně baví po celých 160 minut! Fincher na sebe a své trademarky nestrhává žádnou přehnanou pozornost a vyhýbá se režisérskému exhibicionismu (jakkoliv se to dá chápat) - Zodiac, to je minimalistická, plynulá a pečlivě a jemně gradovaná dokonalost, byť od Finchera stále preferuji údernější Klub rváčů, Sedm, či Hru... 9/10 (10.02.2008)

Zodiac ukazuje, že kolikrát je mnohem lepší natočit film na základě skutečný události, než vymejšlet nějaký překombinovaný nepravděpodobný příběhy. První polovině s několika efektníma vraždama bych dal 5 hvězd. Druhá polovina byla na můj vkus až moc ukecaná a už mě tolik nebavila. Celkově lepší 4 hvězdy. (21.06.2011)

Od filmu jsem čekal lehce nadprůměrnou kriminálku, ale to jsem si nevšiml jména režiséra; o to více jsem byl pak zklamaný. Film někdy zabíhá až moc do detailů; někdy nevědomě/vědomě přechází do dokumentu. Ono se filmu sice nedá po režisérské stránce skoro nic vytknout, but on the other hand, nic vyzdvihnout. Čekat 160 minut na rozřešení, které nepřijde? Sice mi to nepřipadá moc spravedlivé vůči divákovi, ale co se dá dělat. Snímky Sedm a Hra měly jiskru, tento ji bohužel nemá. Hodnotím nakonec pouze průmerem, protože narozdíl od ostatních mě herci vůbec nezaujali (a doufám i za samotného Finchera, že to bude příště lepší). (29.06.2008)