• Hild
    ***

    Film, který až příliš spoléhá na závěrečný efekt. Více jak první polovina filmu není nikterak výjimečná, klasické romantické drama pro mladé, které jsme viděli už stokrát. Pořád dokola ta samá klišé, naštěstí si film dokázal udržet mou pozornost, měla jsem jasno v tom, že o výsledném dojmu rozhodne až závěrečná pasáž, věděla jsem, že něco přijde, čekala jsem však něco mnohem více šokujícího a ne, že se film promění v takové druhé "A Walk to Remember", to samozřejmě není úplně výtka, rozdíl je ten, že zde všechny emocionální pasáže nepůsobí ani trochu věrohodně a jsou děsně umělé, Elisabeth Harnois navíc ty emocionálnější momenty neuhrála. Docela zklamání.(19.9.2012)

  • Enšpígl
    *

    Kdybych z modré letní oblohy vzal slunce a namaloval tam limonádu, tak to sice bude originální, ale nic to nezmění na faktu, že je to blbost. To, že tohle je jiný než zbytek teens filmů neznamená, že tomu dám automaticky nadprůměr. Nedramatický, nehumorný, nic nového nepřínášející příběh, který je otravný jak masařka na hajzlu.(26.7.2009)

  • Morloth
    ***

    Jako žánrovka cílená přeci jen na mladší publikum než je má maličkost - dobré. Jako čerstvý vítr do plachet romanticko-dramatických komedií (nebo romanticko-komediálních dramat?) obstojí. Hudba velmi příjemná. Herci neokoukaní a zajímaví. Přesto mne Keith minul poměrně velkým obloukem. Mám odpor k americkému stylu života, kdy v popředí veškerého zájmu stojí kariéra (škola) a pak jasná a pohodlná vyhlídka důchodu. Během toho proběhne nějaká ta reprodukce a člověk udělal vše, co ve svém životě udělat měl. Hlavní hrdinka je ovšem ztělesněním takového přístupu. Ano, vím, film se proti podobnému chování poměrně ostře vymezuje, ovšem vymezuje se neuvěřitelně, absurdně a stejně pohádkově, jako je pohádková ona idea fungujícího života. Pokud do světa mladé, ambiciózní, krásné, šikovné, a bůh ví jaké ještě, dívky vstoupí podivný loser, tak nečekejte zázraky. Ty se bohužel na plátně dějí a dějí se dosti nárazově a neuvěřitelně. Scénář se nevyhýbá řadě klišé a pracuje s nimi neuměle, prvoplánově a dík jejich užití působí veškerý děj jaksi šroubovaně. Proto jsem nebyl schopen si Keitha užít, ač příslib zde byl.(2.1.2010)

  • Aky
    ***

    80% jenom proto, že nelze dát 70%. Mnohokrát omšelé spoléhání na emotivní jiskření mezi láskou a smrtí. Příběh je veden dosti originálně, zejména zpočátku, kdy se tváří jako variace na první pubertální miliskování kořeněné dávkou recese. Všechno dost zachraňují herci, zejména pak stěžejní dvě hlavní postavy. V závěru však všechno sklouzává do stokrát ohraného klišé, které mnohým opakováním již přestává působit.(19.7.2009)

  • Anrie
    ****

    Jako náhodou jsem během jednoho týdne narazila na dva velmi podobné scénáře. Jedním z nich byl právě Keith, tím druhým a pro mě horším, byl film Neklid. Skoro totožné. Oba dva měli zamilovaný mladý pár, ve kterém byl jeden, který trpěl rakovinou. Tak proč se mi toto ztvárnění líbilo o mnohé víc? Nevnucovalo to diváku slzy. Nechalo jej smířeného s koncem. S koncem krásného Keitha, který byl odlišný a tím mně sympatičtější. Od teď si budu Jesse McCartneyho více všímat. Zatím je pro mě velkou neznámou...(19.5.2013)

  • - Film je inspirován krátkým příběhem "Keith" z knihy "The Hotel Eden", kterou napsal Ron Carlson. (Pumiiix)

  • - Když se Natalie (Elisabeth Harnois) baví s profesorem o nepřítomnosti Keitha (Jesse McCartney), má část vlasů i přes pravé rameno, při dalším pohledu ne a pak zase ano. (Reesam)

  • - V sedmé minutě radí otec Natálii (Elisabeth Harnois) že její soupeřka v nadcházejícím zápase je levačka, ale ve filmu je pak vidět, že podává pravou rukou. (Gyl)