Zjizvená tvář

Vynikajicí gangsterka, která se kvalitativně pomalu blíží Scorseseho kouskům ( liší se ale v tom, že jde pouze o drogový obchod ). Velkou zásluhu na tom má scénář O. Stonea, samozřejmě DePalmova režie ( vizuálně bohatá, napětí, brutalita ) a vynikajicí Al Pacino. Dobře vykreslený charakter muže, který přijel do Ameriky "aby si bral". Pyšný, neústupný, neuvěřitelně dravý a v poslední třetině filmu téměř permanentně zkoksovaný. Některé scény jsou možá zbytečně dlouhé a připadaly mi spíše jako jeho exhibice, ale komu by to vadilo, když je tak dobrý. Rozhodně to není postava se kterou by jste se ztotožnili nebo soucítili. Je odpudivý a zároveň fascinující. Je tu několik nezapomenutelných scén - zejména ta v restauraci ( "Jsem darebák" ) a závěrečný masakr. Nemůžu se nepřipojit ke svým kolegům - Svět je tvůj, tak si ber, ale nepřežeň to... (28.02.2005)

Hlavnou postavou je násilnícky a hrubý primitív. Všetci ostatní (vrátane policajtov) sú svine, ku*vy alebo aspoň hysterický harpye. Nikto z nich si nezaslúži držať palce, niektorí si rovno zaslúžia elektrické kreslo. Okrem toho filmu ubližuje uponáhľanosť; hoc má 3 hodiny (!), všetko ide prirýchlo. Pacino sa dostane z Kuby do USA, 10 minút umýva riad v reštaurácii, primotá sa k drogám. Prerod z kubánskeho balíka na prvotriedneho mafiána, ktorý si pripaľuje cigary výlučne stodolárovkami, je ukázaný v 2-minútovej mozaikovej scénke podfarbenou diskohudbou (!) a jeho pád v jednej scéne s tajnou kamerou. Neviem, prečo to trvalo 170 minút. (05.02.2017)

Scarface patří mezi filmy, které předchází jejich pověst a taky jejich pověstná kvalita. Al Pacino v postavě arogantního a sebevědomého budoucího krále drogového světa. Jeho Tony Montana je vybroušená postava, která se nebude zamlouvat každému, ale už jen díky jeho brutálnosti a sebevědomí ( kdo by si málem nechal kvůli pár tisícům dollarům uříznout motorovkou ruku?) vás jeho postava ohromí. Málo diváků ho bude milovat a oslavovat, ale na každého rozhodně udělá nezapomenutelný dojem. Pro mě se postavou Tonyho Al Pacino dostal na hranici svých možností, kterou když v některém okamžiku překročí začne přehrávat a celá postava jde do kytek. Scénář, který nad hromádkou kokainu psal Oliver Stone není podle mě tak drsný a krvavý jak se všude říká, ale pravděpodobně jsem jen viděl dost a nerozhodí mě každá kapka krve nebo kulka v hlavě. Michelle Pfeiffer je skoro nerozpoznatelná a mnohem více viditelní je budoucí držitel Oscara F. Murray Abraham. V Scarface vidí černošká komunita poslední 10-15 let ikonický film, ale mě právě hudba velmi zklamala a vůbec do filmu nesedí. Asi tady Brian ztratil rozum, protože si hudbou zahrává s filmovými bohy, ale má štěstí, že většina diváků mu to promine už jen kvůli ďábelskému Pacinovi. Většinou se říká, že režisér dělá herce, ale v případě De Palma Pacino je podle mě herecké eso stěžejní opěrný bod pro tvorbu De Palmy, který není tak úžasný režisér, jak o něm někteří tvrdí. Délka 170 minut je docela smrtelná a jistě by šla zkrátit, ale z většiny De Palmových filmů je cítit snaha nezkracovat příběh, což rozhodně v některých okamžicích překáží a brzdí celý film. Film je víc akční než Carlitova cesta a také slovník hlavní postavy je o hodně drsnější. Jsou to dva pohledy na jednoho herce, který je jednou agresivní zvíře ve světe plném drog a podruhé citlivé zvířátko, které konečně pochopilo o čem je život. Každý ať si vybere po svém, co mu svědčí. (31.07.2007)

De Palmovy filmy je dobré vídat především v originále a ve velkém, jinak ztrácejí hodně ze své síly. Tuto novou Zjizvenou tvář je třeba brát hlavně jako ultimátní poctu Howardu Hawksovi, Jamesi Cagneyovi a všem těm tvrdým hochům z originálního světa klasických hollywoodských gangsterek. A když je tu navíc možnost pokochat se kostnatou feťačku Michelle Pfeiffer, která tímto filmem vyhrála celou svou kariéru a zavřela dveře za Pomádou 2, nemám co vytknout. Jenom připomínám velké varování před DVD dabingem. (09.02.2010)

Další typicky >bri(l)antní< depalmovský film! Strhující gangsterka, která byť nedosahuje poutavosti "Mafiánů" či "Tenkrát v Americe", natož "kmotrovské" ságy, zasluhuje přesto nejvyšší hodnocení, už za to stylizovaně autentické stoneovské (scénář vyšel z pera Olivera Stonea) vykreslení atmosféry osmdesátých let v miamském >podsvětě< drog a násilí... "The World is Yours" - hlásá slogan na dobovém reklamním poutači Pan American, který si uzmul mafián Tony Montana jako motto svého vzestupu až na špičku kokainové mafie na východním pobřeží USA. Jak hluboce se mýlil, pocítí však na vlastní kůži v násilném finále, protože ten >Svět< patří dávno jiným zločincům, než je looserský kubánský imigrant a jeho kumpáni. Politikům, armádním i policejním špičkám a ctihodným obchodníkům a bankéřům (a lidem z Washingtonu v pozadí)... Ano - a jak symbolické - i legendární americké aerolinky skončily s osumdesátými léty se svým byznysem v propadlišti dějin... (27.05.2006)