My Life Without Me
Mi vida sin mí
Môj život bezo mňa
Režie:
Isabel CoixetScénář:
Isabel CoixetKamera:
Jean-Claude LarrieuHudba:
Alfonso de VilallongaHrají:
Sarah Polley, Amanda Plummer, Scott Speedman, Leonor Watling, Deborah Harry, Maria de Medeiros, Mark Ruffalo, Julian Richings, Jessica Amlee, Sonja Bennett (více)Obsahy(1)
Film režisérky Isabel Coixet vypráví příběh 23leté Ann (S.Polley), milující manželky a matky dvou dcer, která se jednoho dne dozvídá od svého lékaře krutou pravdu - je smrtelně nemocná a zbývá ji jen pár týdnů života. Ann nechce způsobit svým blízkým zármutek a rozhodne se nést svůj osud v tajnosti. Ten kousek života, který ji zbývá chce prožít s velkou chutí. Dohnat vše co zanedbala, smířit se s lidmi, se světem Scénář vychází z literární výpovědi Nanci Kincaid PRETENDING THE BED IS A RAFT. Na filmovém festivalu v Berlíně film obdržel speciální cenu Art House Cinemas. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (136)
Mnohem lepší než >Čas, který zbývá< od Ozona. ()
Veľmi pekný film o tom, ako človeku ostáva pár mesiacov života. miestami klišoidné, ale veľmi pekne spracované. ()
Patrně záměrně natočeno bez slzopudného patosu. Možná je to dobře, možná špatně. Rozhodně se jedná o vkusnou záležitost, jakoby prohřátou osobností paní režisérky. Pravda čekal jsem syrovější dojížděčku mladého života, ale ani takovýto způsob ztvárnění mne nijak neuráží. Rozhodně se jedná o nadstandardní dílo. ()
Inu hezké, nicméně na 5 hvězd to nevidím. Ve filmu se mi nejvíce líbily určité "drobnosti", jako například postava lékaře, záběry na déšť apod. Samotný příběh - navzdory své závažnosti - mě nechal celkem klidným (a rovněž navzdory jeho diskutabilnímu morálnímu poselství). ()
Jednoznacne najhorsi film s tematikou umierania na zakernu chorobu,absolutne som nepocitoval smutok,lutost,ci nebodaj nejake ine pocity spojene so sledovanim tohto movie,hlavna hrdinka totalne nesympaticka,to jej ku*venie sa s inym chlapom za chrbtom svojho manzela bolo odporne,este mu aj tvrdila,ze ho miluje,vzdy mam chut pri*ebat ludom,co niekomu tvrdia,ze ho lubia a pritom ho podvadzaju,taku lasku nech si strcia hlboko do analneho otvoru a po*ebu sa s nou az do bezvedomia,takze jedna hviezda z mojej strany,aj ked rozmyslam,ze odpad by bol spravodlivejsim hodnotenim...:-) ()
Hlavní hrdinka mě bohužel nepřesvědčila, že opravdu umírá na rakovinu, dále motivace k některým jejím krokům mi připadala poněkud sporná. ()
Už vícekrát jsem psal že tyto podobné situace ve skutečnosti musí být hrozné, ale jako film se mi to zdálo utahané, takže průměrné ()
Napriek tomu, že film bol po filmárskej stránke dosť dobrý, scenár na mňa nezapôsobil. Hlavná hrdinka napriek ostávajúcim trom mesiacom života a odvážneho súboja s ním môže u drvivej väčšiny ľudí vyvolať pocit, že je len akousi ľahkou malomyseľnou ku.vou, aj keď z jej pohľadu má na to naozaj akési nepísané právo. Podľa mňa sa rozhodla zle už na začiatku. Svojej milovanej žene by som len ťažko odpustil, že mi nedovolila zdieľať s ňou jej trpké a bolestivé pocity, ktoré akosi chýbali aj tomuto snímku a preto má mnoho ľudí opisujúc v svojich komentároch pravdu, že film pôsobil a to podľa mňa vďaka chovaniu hlavnej hrdinky CHLADNE. ()
Moc krásný, moc smutný film. Nemá to slabé místo od začátku do konce. Vynikající herci, vynikající scénář i režie. Bez váhání 100%. ()
Super námět, ale nuda, nuda... ()
AngelAngie komentář. 55% ()
Intimní portrét o umírání a kráse posledních dnů života... doporučuji všem, kteří chcete vidět opravdu dobrý film a pokud netrpíte depresemi, jinak vám tento snímek možná krátkodobě zvýší spotřebu antidepresiv... ()
Tenhle film je vlastně dvojčetem filmu "Okno naproti" od toho italského režiséra tureckého původu, jehož jméno si prostě ne a ne zapamatovat. Můj život beze mne je ale přece jen trochu životnější. A méně sentimentální. ONO vůbec to, že film - vzhledem k svému námětu - není skoro ani trochu sentimentální, je jeho největší přednost. Stejně jako jeho dvojče "Okno naproti" si zaslouží 5 z 5ti od toho, kdo má rád evropský film. ()
Včera ráno přišla Zubatá,Zubatá povídá mi:"vem si kaťata kaťata, je čas holka,musíš jít hned se mnou,nebreč,žádný finty smrtí nehnou. ()
Dešťová kapka. Poslední dny 23-ti leté matky, aneb tanec Isabely Coixetové s kýčem. S trochou nadsázky napíšu, že název Můj život beze mne je lepší než film Můj život beze mne. Přes všechna negativa, která plynou hlavně z neschopnosti režisérky udržet rovnováhu mezi přílišnou odtažitostí na jedné a sentimentem na druhé straně po celou stopáž, je mi tenhle film sympatický. Snad proto, že obvyklé neduhy podobných filmů (seznam přání...) jsou redukovány na rozumnou míru. Snad proto, že v paměti mi utkvělo hned několik opravdu silných scén, v čele s tou kdy Ann sedí v autě a nahrává dcerám na pásky narozeninová přání na několik let dopředu – začíná roztomilými proslovy pětiletým holčičkám a na konci promlouvá k skoro dospělým ženám. Nebo mě očarovala ta zvláštní empatická kamera...+Ve výsledku je Můj život beze mne paradoxně, přestože zobrazuje takto smutné téma, v podstatě optimistický (čímž nemyslím jen závěrečnou bílou “zatmívačku“). Protože jak jinak nazvat film, který nazývá vaši smrt životem...i když bez vás? ()
Takhle kvalitní pročištění slzových kanálků jsem už dlouho potřebovala. To, že něco není vidět, neznamená,že to není. Že člověk explicitně neukazuje city, neznamená, že je nemá. ()
Mám rád tyhle real stories, nepřikrášlené, uvěřitelné, a o to intenzivněji prožívané. Někdy záměrně odmítáme prožít bolestivé věci. Ať už z mnoha důvodů nebo z prostého pudu sebezáchovy. To možná s sebou nese riziko jakési otupělosti či neschopnosti prožívání věcí krásných, které jsou tady a teď. ALe jednou za čas přijdou podněty, mezi které patří tenhle film, které nás nutí přemýšlet nad tím, že musíme být vděční. Za všechno. ()
Velmi pěkný, ale zároveň velmi smutný film o mamince dvou dětí, která ví, že umírá, ale snaží se to nedát nikomu najevo jen aby nikoho netrápila během jejich posledních dnů. Rozhodně si myslím, že film byl pojatý velmi věrohodně a člověk si po takovýchto filmech o to více začne vážit života ()
Příběh o tom, že nikdy není pozdě na to, vzít život pevně do rukou, i když už se zdá, že to nemá žádnou cenu. ()
Úžasný film. Podle některých komentářů tady jsem čekala klišovitou sentimentální limonádu útočící na city a o to víc jsem byla příjemně překvapena. Ano, je to depresivní a smutné, ale o to zajímavější. Kdyby to šlo, tak bych dala i šestou hvězdičku - a to za kouzelné hudební překvapení v podobě italské písně Senza Fine od Gina Paoliho. ()