2001: Vesmírná odysea

Neměl se o co opřít, byl průkopníkem...jedenáct let poté, co na oběžnou dráhu vystoupal ruský Sputnik 1, se Stanley Kubrick vytasil s milníkem v dějinách sci-fi žánru, jenž může být oprávněně považován za synonymum slova kultovní...svým specifickým vypravěčským stylem nás poslal na dlouhou výpravu k planetě Jupiter, na cestu, kterou určil tajemný černý obelisk...Sotva dozní chytlavá úvodní melodie, rozehraje Kubrick audiovizuální koncert, vrcholící "baletem" rotující vesmírné stanice za zvuků Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji, a jestli se po téhle scéně nepřistihnete v harmonickém rozpoložení, sním svůj skalp s octem a cibulí k snídani...Kubrick si s vizuální stránkou svého klenotu doslova hraje, vyjadřuje s ní nekonvenčnost a stylovost...stejně tak poznáme jeho osobité kamerové nájezdy...a pro co ho v tomhle filmu obdivuji nejvíc, je to ticho...to strašlivě depresivní a mrazící ticho kosmického vakua....u kohokoliv jiného(ano, i Vás, pane Lucasi) by meziplanetární koráby hučely, pípaly, zkrátka vyluzovaly zvuk, tady ne...slyšíme jenom nervózní astronautův dech..a položme si ruku na tepoucí srdce - není to působivější??...Už tehdy poslal režisér lidstvu varování před možností, že by stroje měli nahradit inteligenci šedobílé kůry, tím, že proti pětičlenné posádce postavil "myslící" počítač HAL 9000, který nakonec téměř všechny zlikviduje...Jakkoliv může být průběh filmu působivý, pak vězte, že závěrečná dvacetiminutovka Vás odrovná a je na každém, jak si jí vyloží, zda symbolicky nebo rozumově, jisté je, že je jedinečná!!...Vidím zde motivy, které si později "půjčil" Scottův Alien(obětování posádky) nebo Lucasova Deathstar(výstupní kulaté veřeje na přídi lodi a odpalovací paprsková rampa na Hvězdě smrti si jsou velice podobné)...Jsem velice vděčný za to, že jsem mohl tento film vidět...Na tehdejší dobu nevídané technické zpracování, dramatický příběh, zlověstné vesmírné ticho v kompozici s vážnou hudbou posouvá snímek do nehlubších mozkových závitů diváka, aby zde zůstal navždy uchován...12 miliónů dolarů(rozpočet)/57 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.09.2006)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kubrick svůj snímek geniálně pojal filmovými prostředky jako skutečnou Odysseu lidstva. Není to divácky úplně snadný film, ale úžasné vizuální efekty (z roku 1968!) i celá představa budoucnosti je dokonale nadčasová, bez nadbytečných slov a s krásnou klasickou hudbou ladicí se scénami. Takový Strausův valčík v podání dvou kosmických lodí na orbitě Měsíce - prostě nádhera. Trailer:http://www.csfd.cz/film/5393-2001-vesmirna-odysea-2001-a-space-odyssey/videa/ (16.02.2009)

Hned ze začátku chci zdůraznit, že jsem velkým obdivovatelem Stanleyho Kubricka a jeho filmy považuji za geniální. Vesmírná Odysea na mě působí jako jeho nejkontroverznější snímek, který buď obdivujeme a uznáváme jako nejlepší sci-fi nebo nám příde jako jedna velká nuda. Já se hlasím k první skupině s tím rozdílem, že 2001 nepovažuji za nejlepší sci-fi, ale za kultovní, které udalo směr svému žánru. Příběh jsem po první shlédnutí úplně nepochopil, proto je lepší před projekcí přečíst knihu od Arthura C. Clarka. Neuvěřitelně nadčasová záležitost, která díky oscarovým vizuálním efektům, dokonalé hudbě (spojení vesmírných letů se Straussovým valčíkem je geniální záležitost), zajímavému příběhu a brilantní režií génia Stanleyho Kubricka předběhl dobu o několik let....... (07.03.2008)

Představte si tvůrce, který dokázal maximální vrchol ve své práci, kde dosahuje vrcholné limity - tam si Stanley Kubrick pohrává a přidává další detaily do naprosté dokonalosti (tam, kde Stanley Kubrick ve své práci skončil ho nemůže jiný režisér jakkoliv následovat). Dílo, které pochází z jiného světa, nebo dílo, které může být odkazem naší civilizace pro mimozemskou civilizaci (jak to všechno kolem nás vzniklo?). 2001: A SPACE ODYSSEY mi mluví z duše. Tohle dílo mně zavedlo daleko za náš svět, při prvním zhlédnutí jsem se možná dotknul hvězdy, to jsi přesně nepamatuju, ale jedno vím jistě, nikdy na ten pocit nezapomenu. Vesmírná představivost už není minulostí, je nám odhalena, můžeme sledovat její krásu, tajemství a její nekonečnost. Existuje konec? Jiné světy? Nebo můžeme proniknout do jiné galaxie, jiné dimenze, nebo se vrátit v čase? ******* Myšlenka, která spadá do nejpřitažlivějších snů - ve snech, kterých se může divák během sledování dotknout a po skončení díla ve svých myšlenkách i splnit. **************************** (09.10.2012)

Přiznám se bez mučení, že poprvé jsem to po dvaceti minutách zavrhl. Na takový film se člověk musí dobře psychicky připravit. Druhé zhlédnutí bylo o poznání lepší. Oněch prvních dvacet minut jsem si náležité vychutnal s tváří fajnšmekra a obdivem vůči Kubrickovi. Jeho novátorský přístup bourající tradiční narativní postupy musel ve své době vyvolat šok. Vesmírná odysea je filmem budoucnosti. Ani ne tak tématem, o kterém vypráví, ale režisérskými novinkami, díky kterému je film naprosto ojedinělý a řekl bych, že by nadčasově působil i o dvacet let později. A to je ve světě filmu hrozně moc. Nenapadá mne žádný film, který by tolik předběhl svoji dobu. Kubrick zde jasně dokazuje svou genialitu. A jak víme, genius musí být trochu magor. Je jasné, že film není pro každého konzumního diváka. Ale překonáte - li prvotní rozpaky, užijete si to. Tím, že nedávám plný počet nikterak nesnižuji jeho řemeslnou stránku. Možná její dominance nad ostatními složkami filmu je právě tím problémem. Mám od Stanleyho rád jiné filmy, ale jestli je něco geniálního, pak právě 2001: Vesmírná odysea. (30.09.2009)

"Tato výprava je pro mě příliš důležitá, než abych ti dovolil ji ohrozit." Chybující "neomylný" počítač HAL 9000 byl jediným, kdo mě ve vesmíru občas pobavil a bez něj by těch přibližně třiceti minut děje, pohozeného ve dvou a půl hodinovém vakuu, byla dost nuda. Samozřejmě nuda vyplněná filmařskou genialitou v podobě tance vesmírných těles, nestárnoucího grafického nářezu či funěním kosmonautů ve skafandru. Pánové Clark s Kubrickem mě zkrátka tentokrát nelapili do svých sítí a nedonutili mě přemýšlet nad nadčasovostí viděného, ale přesto mám jejich tvorbu rád. (05.12.2016)

Na dnešní poměry velice náročný film (je nutné vidět víckrát), který by v současnosti komerčně neuspěl. Kubrick dává divákovi zabrat (film nemá hrdinu, chybí jasné vysvětlení), ale přesto (možná právě proto) je to takový klenot. I po 30 letech uchvacuje výtvarnou propracovaností, triky nepůsobí nijak trapně. Rozhodně jeden z nejlepších sci-fi filmů všech dob. Lituji jen toho, že jsem to nikdy neviděl na velkém plátně. (29.07.2002)

Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10 (22.07.2008)

Úchvatné dílo. Víc než film. Nebo spíš nejvíc film, jak jde filmem být. Stanley svému médiu rozuměl a v dechberoucích obrazech dokáže protáhnout vesmírem nádherně vyčerpávajícím způsobem, který se neomrzí. (02.09.2008)

Pokud si film chcete užít se vším všudy, tak je tu jedna rada, vezměte krásnou, modrookou Marjáku s sebou na ten trip... Já ji neměla a takhle dopadlo hodnocení... :-D (21.03.2008)

Co to je? To je film? To se opravdu někomu líbí? Zkusil jsem se podívat na tohle slavný Kubrickovo dílo a čekal jsem, že mě to asi zrovna nenadchne, ale bylo to ještě asi tak 1000× horší, než jsem si vůbec dokázal představit. Tohle se ani nedá považovat za film. U filmu bych čekal třeba nějakej děj nebo příběh, ale tady prostě nic neni. Takže jen ve zkratce moje pocity z tohoto nesmyslu: opice, příšerně otravná hudba (posouvám o pár minut dál) zase opice, hu hu hu (posouvám dál) vesmír a zase ta hrozná hudba, nic, nic, nuda, nuda, blbost, píčovina, sračka, mnohem horší, než mechanickej pomeranč, chce se mi zvracet, totální hnus, mažu to okamžitě z disku a už to nechci víckrát vidět = 0% ODPAD! Akorát teď nevim, jestli zdejší hodnocení 82% je nějakej vtip nebo to fakt ostatní myslej vážně. Já v tomto případě s odpadem neváhám ani na okamžik. A hrozně se mi líbí, když někdo napíše komentář ve stylu: "Nepochopil jsem to, ale je to super a dávám 5 hvězdiček." (09.08.2007)

10 / 10 Úvodná trojminútová pasáž dáva tušiť, že ide o dielo pre skutočných filmových gurmánov. Prvá časť, Dawn of the Men, je snáď z celého filmu najprístupnejšia pre široké publikum, jej dej a pointa je vcelku jasne identifikovateľná. Zvyšok filmu však vyžaduje skutočne pevné nervy, sebazaprenie a nadšenie pre Kubrikovu tvorbu. Ten, kto má všetky tieto vlastnosti, sa môže tešiť na neopakovateľný filmový zažitok. Mohol by som sa ďalej rozpisovať prečo je tomu tak, ale bolo by to celkom zbytočné - to sa jednoducho musí vydieť (tri roky práce sa nezaprú). Je nanajvýš podivuhodné, že práve 2001: Vesmírna odysea sa stala v roku 1968 kinohitom - je len málo filmov, ktoré sa aj napriek obrovskému rozpočtu (10,5 mil. dolárov) natoľko odlišovali od 'normálnych' mainstreamových snímkov. PS: Ak sa chcete dozvedieť o filme viac, navštívte stránku kubrick2001.com. Sú tam vysvetlené a objasnené všetky možné aj nemožné symboly a narážky, ktoré ste zaručene nepostrehli. Odporúčam! (20.01.2005)

Zcela bez nadsázky milník v historii kinematografie a jedno z jejích vrcholných děl. Víc netřeba říkat, tuhle filmovou extázi si musí každý zažít sám. (22.09.2006)

Přirovnal bych to k Tenkrát na Západě. Kdo viděl dnes už legendární western, tak už jistě ví, kam mířím. Kdo viděl a zároveň se u toho mohl unudit k smrti, tak zřejmě přestává číst tento komentář nebo ukončuje stahování filmu. Vizuálně je to úchvatné, v kombinaci s hudbou místy geniální, jenže díky přepálené stopáži často utahané a pro bežného diváka nudné. Jenže to vše je potřeba pro nezaměnitelnou atmosféru, která vrcholí při setkání s Halem. Těžko hodnotitelný film, který však ve mně zanechal nesmazatelnou stopu. (20.04.2010)

Zvláštní kombinace hudby a obrazu, legendární "Modrý Dunaj" a vesmírné stanice, tajemný monolit a cesta do neznáma. Ve své době nejpřevratnější scifi svým významem daleko překonávajícím Star Wars, Star Trek a podobné ptákoviny. Těžko se to porovnává s knihou, oboje má svoje. Kdo nečetl, ať letí do knihovny. Všiměte si, jak Kubrick dokáže mistrně budovat tísnivou atmosféru s minimem akce. Obyčejná výměna řídící jednotky antény má napětí pěti filmů s přemírou efektů a akce. Film má v sobě ještě to nadšení a radost z poznávání nového a neznámého, kterou jsem cítil jako kluk nad dobrodružnými knížkami. Film tak chápu jako oslavu člověka a jeho schopností podnikat a pronikat do neznámých oblastí vesmíru i poznání. (03.08.2006)

(1001) Co na tom kdo nechápe? (Já vlastně jenom to, proč tak dlouho sledujeme letušky s botama na suchý zip potácet se v nulové gravitaci.) (11.10.2019)

Hned úvodní znělku, pro někoho hodně mystickou a navždy spojenou s tímto filmem, mám poněkud zničenou díky České sodě (místo majestátného nástupu vyhlížím Čtvrtníčka se zprávami o zatčení Zákopčaníka…), takže se asi jako jediný začínám na začátku filmu smát. Pak následuje nanejvýš iritující pasáž s opicemi (kde mě smích přejde), která naštěstí po cca 15 minutách končí. Pak ovšem, jako kdyby to na mě lišák Stanley schválně ušil, začne hrát moje milovaná skladba Na krásném modrém Dunaji, já samozřejmě roztaju a dostanu dobrou náladu. Klasická sci-fi pasáž není špatná, dokonce diváka čeká i dobrý vtip v podobě návodu na užívání záchodků s nulovou gravitací, trocha napětí a…násilné přerušení, které zničí vše dosud budované. Potom následuje pokračování, pro mě (na chvíli) nejlepší část filmu, kde řádí můj oblíbenec Hal 9000 a toho je opravdu radost sledovat (škoda, že velmi krátce). Pak se ale režisér (nejspíš dostal hlad nebo co) rozhodl udělat si smaženici, jenže místo třeba žampionů, nebo hříbků použil poněkud jiný druh houbiček. Nevidím totiž nejmenší smysl ukájet se nad několika minutovou nesnesitelně dlouhou, otravnou a nudnou prohlídkou nekonečného spektra barev. A konec (jako většina filmu) je opět nejasný a neuspokojivý…a pak se dozvídám, že kniha to prý v rámci možnosti docela dobře osvětlovala a stejně tak dokonce i Kubrick, dokud některé scény nevystříhal (proč a za co?!); a toto zbytečné zamlčování/upírání některých informací a vodítek divákovi ve snaze udělat snímek tajemnější, magičtější a publiku výkladově otevřenější (?), mu prostě neodpustím. A nebýt mé sebedestruktivní úchylky filmy téměř zásadně sledovat až do konce, nepřetáčet nezajímavé pasáže či si nezvyšovat rychlost projekce, Vesmírnou odyseu bych měl problémy dodívat, jak jsem se chvílemi až k uzoufání nudil. Takže kritéria převratnosti, pokrokovosti a inovace mi jsou v tomto případě dost putna. Pro mě jednoznačně nejslabší Kubrickův film, který hodnotím pouhými 2*. (04.04.2013)

Všichni jsou mrtví, Dave.. Musím říct, že i přes všechny své mouchy byl Holly (na rozdíl od HALa se souhrnným IQ devíti tisíc tělocvikářů) ke své posádce mnohem ohleduplnější.. Technicky mimořádně kvalitní a o několik dekád nadčasové (kamera, zvuk), bezedná studnice inspirace nejen pro autory budoucích sci-fi snímků a tepající napětí při libovolné konverzaci střídané vizuálně vznešenou nudou opentlenou ať už legendárním hudebním doprovodem, či funěním astronauta, kdy asi jen Stanley věděl, proč bylo nezbytné mít některé záběry tak dlouhé. A přitom vzhledem k množství natočeného materiálu se nedá říct, že by střižna zahálela.. Zdá se, že tentokrát Kubrick vyžaduje po svých divácích užití citů místo hlavy a to třeba při lysohlávkovém průletu kolem Jupiteru vstříc nesmrtelnosti není vůbec jednoduché, nicméně jeho vesmírné odysey kolem tajemných monolitů o poměru stran 9 na 4 na 1, jakožto turistických značek posouvajících lidstvo ve vybraných obdobích dál za netušené hranice poznání, bude již navždy zaslouženě patřit neochvějné postavení jednoho ze stavebních kamenů vědeckofantastického žánru. Jednu hvězdu navíc přidávám za pro mě nosnou myšlenku celého filmu a sice, že evoluce je jen jedno nepřetržité selhání lidského faktoru.. (25.07.2011)

Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. (17.03.2008)

Hviezda patrí určite za najdepresívnejšie skladby, ktoré som kedy počul (hudba: György Ligeti), a ďaľšia určite za preddobné vizuálne stvárnenie. (existuje konšpiračná teória o tom, že Kubrick pomáhal Amstrongovcom pri vytvorení fiktívnych záberov o človeku na mesiaci v 1969 - rok po tomto filme). Musím sa priznať, že jedniné chvíle, kedy som inak netrpel, boli scény s podfarbením valčíka Modrý Dunaj, a pri zistení, odkial sa súčastný autori filmov inšpirovali pri stvárnení "zlých" strojov s červeným "okom". (02.10.2010)