Pianista

Perfektní film o životě a přežití ve Vašavském ghetu. Polanskému se podařilo věrně zobrazit kulisy gheta a pokud někdo uviděl film ze skutečného varšavského gheta tak může najít spoustu společných věcí. Samotný životní příběh pana Szpilmana je linkou zajímavou a neveselou, ale je to přesně ten film , který by měli povinně vysílat na základních školách, aby všichni aspoň tušili co to je holocaust. (11.08.2014)

Přestože to byl poněkud delší film, napětí ze mě neopadlo ani na jednu vteřinu. Jak nemám druhou světovou válku ráda jako učivo nebo událost, tento film podle skutečné události si mě získal ihned. Pianistům jsem byla vždycky tak trošičku nakloněná. Dojal mě konec, kdy německý důstojník poskytl hlavnímu hrdinovi svůj kabát, díky kterému po něm sice stříleli, a zároveň mu dal tolik jídla, aby to vydržel. Adrien Brody opět nezklamal – dokázal mi, že žádná role pro něj není nezvladatelná a že ji umí zahrát tak jedinečně, jako je on sám jedinečný. Obdivuji Adriena Brodyho, že opět dokázal nemožné a po dobu těch dvou hodin a půl jsem se nenudila. (06.03.2016)

Do první poloviny filmu zakomponoval Roman Polanski mnoho ze svého života, ten osobní pohled je tu znát. Jeho příběh je vlastně příběhu Wladyslawa Szpilmana velice podobný... i proto snad vhodnějšího vypravěče není, přesto nebudu jen chválit. Scény v první polovině jsou často nezapomenutelné, reálné, surové a je tomu tak dobře. Nejsilnější je potom dění v ghettu, nedá se popisovat, nutno vidět, všichni by měli vidět. Žel po této části je v dění nečekaně několik téměř nudných pasáží, život vypadá až příliš "jednoduše" - v rámci doby. Stejně tak i práce odboje, o kterém to tedy samozřejmě zase až tolik není, takže se s ním ani více neseznámíme. Do silných scén se vše vrací s příchodem povstání, krátké, přesto výborně natočené bojové scény. Následuje Szpilmanův útěk a skrývání se ve zbytcích Varšavy, které vrcholí výbornou scénou hry na klavír pro kapitána Hosenfelda. Pianista sice nepostrádá silný příběh, za to mu ale chybí lépe napsaný scénář. Ten by věřím Polanski svedl lépe, už jen díky mnoha osobním prožitkům. Wladyslaw Szpilman je zajímavá postava i z jiného pohledu, mnoho lidí kolem něj bojuje, umírá, on aktivně nebojuje, spíše uniká, skrývá se. Jeho boj je jiný, ale ve výsledku stejný... život. 80% (10.11.2017)

100% (09.02.2024)

Krasny film o hroznych lidskych skutcich. V druhe pulce ztrati smrnc a ja prestavam svirat kapesnik a prestavam byt uhranuta hruzou nad tim, ceho je clovek schopen... Potlesk pro Brodyho. (08.07.2003)

Stráášlivě dlouhý pěkný televizní film. (28.10.2004)

je tezke byt kriticka k zfilmovanym hruzam WWII., ale pianista je (filmove!) vcelku nudny pribeh nudneho cloveka, a osudu podprumernosti unika asi jedine diky desivym skutecnostem a zobrazenim valecnych malickosti a nelidskosti. (21.03.2006)

Jednou větou: Syrové a realitu nepřikrášlující drama z židovského prostředí, které nepostrádá silné momenty a jeho hlavní přednost tkví v maličkostech, které z kvalitního díla dělají skutečně mistrovský snímek (pusťe si celou pasáž z tábora, kde polští Židé čekají na odjezd do koncentračních táborů - neuvěřitelně a přitom neprvoplánovitě mrazivé). PIANISTA je velkým zážitkem. (19.04.2007)

Velice, velice působivý film. Jeden z mála, který ukazuje utrpení židů (tedy hlavně Wladka Szpielmana)naturalisticky a přitom není, jak bych to vyjádřil, kýčem, který prostě jen zobrazuje Němce jako bezcharakterní a židy jako kladné. Je to zvláštní, ale kapitán Wilm Hosenfeld v podání Thomase Kretschmana mi připadá jako jedna z nejkladnějších a nejsympatičtějších postav, jaké jsem kdy viděl a scéna, kdy mu Wladek hraje na piáno je pro změnu jednou z nejpůsobivějších, které jsem kdy zhlédl. Uznávám, že film je možná trochu zdlouhavý, ale skvělý výkon Brodyho a třeba i závěr, který pochopitelně neprozradím, ale připadá mi dost výstižný, to napravují a já proto neváhám s nejvyšším hodnocením. Souhlasím tady s tím názorem, že tohle by se mělo vysílat mladším generacím (kam se stále počítám) a hlavně neonacistům bych takové filmy dal jako povinné, i když pochybuju, že by to nějak pomohlo... (26.09.2007)

Zpracování jak pro pomůcku do hodin dějepisu. Podrobné zobrazení jedné malé (i když smutné) etapy lidských dějin. Polanského chladné popisy dějů, barevně roztají v sladkém konci. Nálada filmu ve mě znovu vyvolala potřebu nahlédnout do knih (Jitro kouzelníků - Bergier/Pauwels nebo Hitlerův mýtus - Kershaw) na pravou podstatu proč vlastně ty Židy chtěli vyhladit a co tu šlo. Ale film se nakonec odprostí i od tohoto tématu a sklouzne k robinsonovskému tématu přežití a lidské sounáležitosti. Herecké výkony, byť jde v podstatě pouze o jednu roli, filmu nepřekážejí. Hudba mohla být více nekomerční, prospěl by více Górecki, Penderecki, jejichž hudba je touto dobou přímo ovlivněna. (15.12.2007)

Po tomto filme som sa začal pýtať kto je Adrien Brody?Majstrovský herecký výkon! (13.02.2008)

Příliš neosobní na to, aby do mě vjel hlouběji a zasáhl a tak zkostnatělé. Nicméně ukázat hrůzy války se zde povedlo jako jednomu z mála filmů opravdu působivě. (03.07.2008)

Strhující příběh, který vám od začátku do konce nedá vydechnout. Přestože většinou filmy přijímám v klidu, u tohohle díla jsem byla naplněna napětím, hořkostí, samotou, bezmocí, ale i nadějí, radostí a.. a.. A mohla bych pokračovat stále dál. Při sledování tohoto filmu mnou zmítaly city a emoce a navíc jsem se několikrát přistihla, jak pláču. S Adrienem Brodym v hlavní roli, se tento film zařadil do čela mé TOP10. (06.10.2008)

Další film z období druhé světové války a zase skvěle zvládnutý. Nebýt trochu pomalejšího tempa, tak by byl i na plných 5 hvězdiček. Také konec jsem si představoval trochu jinak, ale vlastně je dobře, že se tak nestalo :-) (28.01.2009)

Snímek v notné zkratce dovedně dokumentuje každodenní hrůzy života v ghettu v okupovaném Polsku. Polanski mj. otevírá oči několika "slavným národům", které se dlouhodobě domnívají, že nesly hlavní břemeno 2. světové války - včele s Brity. (10.06.2010)

nie dokonalé, ale Brody to celé vynahrádza 90% (15.08.2010)

Absurdní scéna je střídána ještě absurdnější. Ale právě ta syrovost, možná až surovost zobrazení války se mi líbila. Pamatuju si jednu scénu z Vojny a míru, kdy vojákům dojdou náboje - zachrání se život hlavního hrdiny, je tu možnost přehodnotit svůj dosavadní život. V Pianistovi je taky podobná scéna, končící však dalším bezdůvodným masakrem. Beznaděj války ve své nejhutnější podobě. (27.11.2010)

Vynikající. Momentálně nenacházím více slov. (04.01.2011)

O řád lepší než "spielbergovsky" familierní Schindlerův seznam. I přes svou délku snímek ani minutu nenudí a my jsme svědky zdrcujícího příběhu jednoho muže, nacistických zvěrstev a to vše je ukázáno bez sebemenšího bez patosu. (06.01.2011)

Frederic Chopin - Prelude in E Minor, Op. 28, No. 4 (10.03.2011)