Smrt v sedle

Pestrobarevná, širokoúhlá kovbojka má v sobě nepochybné, filmařské možnosti uvolňující se doby. Koňáci zcela pohlceni Rodokapsy a filozofií Divokého západu, se svým zálibám přiblíží až nebezpečně blízko. Pedantský Sovákovo Lojzík, který má na starosti i lehký humor, Růžkovo výborné vyšetřovací metody a klasický spravedlivě přísný dobrák v podání R. Lukavského. To jsou jistě výrazné klady, ke kterým lze přičísti výbornou hudbu a skvělé vyústění děje. (11.01.2014)

Na dobu vzniku téměř odvážné dílo. Kovbojové, koně, zbraně... Typy postav jsou ve svých charakterech roztomile naivní. První část filmu připomíná spíše romanci jako od Šrámka, naštěstí přišla i dramatická linka děje. Pobavil mě Jiří Sovák, jenž je mimo jiné ve svých 38 letech už starý. Naopak trpím na konci scény s koňskou honičkou. (01.09.2018)

Naivní pokus o českou kovbojku a ještě střiženou loupež. Kluci hrající si na kovboje se šátky přes ústa. Rudolf Jelínek, kterému jsem nikdy neodpustila Zemana. Barevný materiál tehdy mohli dáte na kvalitnější produkci, i když rok 58 žádným veledílem nezářil. (Jen před chvílí hodnocená Baldová v Morálce a Pátém kole). Ale dovedu si představit, jak tehdejší teens film doslova žrali, ve škole pod lavicí rodokaps a odpoledne do bijáku. (04.06.2008)

Vůbec to není špatný film. Jen tak na okraj - zajímavostí je, že dost padesátkových filmů je barevných a zrovna tomuto snímku by barvy hodně pomohly. Zvláště proto, že se natáčí v úžasných lokacích. Také mě napadlo, že by tohle klidně mohl být předchůdce seriálu Dobrá Voda. I ten statek mi připadal podobný. Nejen lokace ovšem zaujaly. Honičky na koních byly velmi dobře zvládnuté. Vlastně celá okolní příroda včetně koňských jízd byla jak z Vinnetoua. Jen ty dozvuky kopyt byly fakt příšerné. Dokonce mi k tomuto hodnocení stačila i vcelku slabší zápletka a to i jejím průběhem řešení. (10.08.2020)

Bez rodokopasové linie by mohlo jít o další Krškovu adaptaci Šrámka: lyrické záběry přírody, mladá láska, vždy vzorně upravení herci. Westernová poetika do filmu proniká jen náznakově ve formě zpívání countryových písniček, točení lasem nebo jednotvárně nasnímaného cválání na koni s typicky ruským jménem Ivan. Jalová kriminální zápletka se rozbíhá až po nějakých čtyřiceti minutách her na kovboje, které jsou podány jako nezodpovědná, ba přímo nebezpečná kratochvíle, od níž by každý slušný socialistický občan měl v dospělosti přejít k rozumnějšímu trávení volného času. Hlavním postavou oproti pravým westernům není výrazně individualizovaný hrdina, který by jednal dle vlastních rozhodnutí, ale naivní plantážník, řídící se příkazy uvědomělých jezeďáků. Sám přitom není pro vyřešení spáchaného zločinu přínosný jinak než jako svědek. Namísto nespoutané akce v otevřené krajině mají nejdramatičtější scény filmu podobu relativně klidného popojíždění po vhodných cestách, přičemž veškeré potenciálně nebezpečné dění koordinují příslušníci SNB. Kromě cinemaskopického formátu tak západní kulturu reprezentují akorát zloduši, kteří mají cizí jména, ovládají cizí jazyky a pro peníze jsou schopni vraždit. Tuzemská snaha vyhovět poptávce po exotických dějových filmech západního střihu tak zplodila skoro dokonalou negaci koňských oper a jimi reprezentovaných hodnot. Nic to nemění na skutečnosti, že jakéhokoli dobrodružství lační doboví diváci byli kromobyčejně spokojeni a do kina jich do konce roku 1959 přišlo přes dva miliony. 50% Zajímavé komentáře: Marthos, vypravěč (04.03.2015)