Režie:
Yves SimoneauKamera:
Guy DufauxHrají:
Christian Clavier, Isabella Rossellini, Gérard Depardieu, John Malkovich, Anouk Aimée, Heino Ferch, Sebastian Koch, Ennio Fantastichini (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Napoleon je ryze francouzský hrdina, ale jeho sláva, činy a rozhodnutí mnohokrát "překročily" francouzské hranice a pod jeho kroky se doslova otřásala celá Evropa. Na filmový projekt, který měl popsat Napoleonovu cestu nehynoucí slávy až po samý konec, však nestačily jen francouzské finance. Čtyřdílná minisérie byla natočena v koprodukci dalších sedmi států: Německa, Itálie, Kanady, USA, Velké Británie a Španělska. Oficiální rozpočet zní na 41 milionů eur, natáčelo se ve Francii, Rakousku, v Maďarsku se točily velké bitevní scény za účasti tisíců statistů, naši diváci samozřejmě poznají mnohé české exteriéry. Producenti plánovali tento projekt již několik let, měnil se režisér a samozřejmě se dlouho spekulovalo o hlavní postavě. Mnohé překvapilo jméno Christiana Claviera, který ve filmech uplatňuje především svůj komediální talent (Operace Corned Beef, Návštěvníci I, II, filmové zpracování známého komiksu o Asterixovi). Současný francouzský velkofilm se neobejde bez Gérarda Depardieua, který zde zahrál roli nepopulárního šéfa tajné policie Josepha Fouchého. Stejně jako v Bídnících získali producenti účast americké hvězdy Johna Malkoviche, který svým výrazným minimalistickým herectvím uchopil postavu Napoleonova diplomata Charlese Talleyranda. Z výrazných ženských postav jmenujme Isabellu Rosselliniovou jako Josefínu a Anouk Aiméeovou jako Napoleonovu matku. Velká historická dobrodružství velkého muže se otvírají roku 1816 na ostrově Svaté Heleny, kde má Napoleon dost času na to, aby ve své duši znovu prožil svůj život... (Česká televize)
(více)Recenze uživatele Aiax k tomuto seriálu (1)
Napoleon (2002)
Jak já to vidím, tak je to filmařsky nezvládnuté, herecky odfláklé a ideově přinejmenším sporné. Film sice rozdělením na čtyři tlusté díly získal enormní stopáž, ale vůbec ji nevyužil, neumí se rozhodnout, jestli být slzopudnou červenou knihovnou pro ženské publikum (na to je příliš těžkopádný), nebo svižnou válečnou řeží pro pány (a na to je zase příliš "béčkový", ubohoučké zpracování "velkolepých bitev" je někdy spíše k smíchu). Škoda, budeme si muset počkat na Napoleona, jaký by měl být - áčkový, velkolepý a tragický, jako ostatně historická postava sama. ()