Někdo tam nahoře mě má rád

Newman mi typově do role italského boxera vůbec nesedl, rozhodně by zajímavější byl Brando, jinak je to klasicky pojatá biografie s mírnými náznaky realismu.Režisér Wise a ostatní tvůrci vyrobili normotvorný americky optimistický snímek s oslavou pracovitosti, zodpovědnosti, sebekázně (kriminálnická minulost, na tu se rychle zapomene) a individualismu. (15.03.2010)

Nejen proto, že tam nahoře ho měl někdo rád a že už chtěl udělat tlustou čáru za minulostí, přestat být problémovým klukem z ulice, který je v nápravných zařízeních jako doma, ale i proto, že poznal, že někdo tady dole ho má rád, vyrostl z bezperspektivního mladíka Rockyho Barbelly boxer světového formátu - Rocky Graziano. Graziano jako to italské víno. Ulice mu byla v dětství domovem a společnost mu dělala starostlivá matka a sestra, otec s láskou k alkoholu a zhrzený nenaplněným snem o titulu mistra světa v boxu, pouliční gang a problémy, které se za nimi táhly. Získal zde však jedno - pravačku - která se v nenávisti měnila v dynamit a uzemňovala protivníky jako na běžicím pásu. Paul Newman ztvárnil postavu tohoto boxera takovým způsobem, že mu věříte naprosto každý jeho pohyb, grimasu a vyřčenou větu. Jako kdyby nehrál cizího člověka, o němž si něco nastudoval ve scénáři, ale jakoby hrál sám sebe a představoval příběh, který sám prožil. Až na jednu jedinou postavu (parťáka z lochu) jsou zde všichni v Rockyho okolí velmi sympatičtí a obdiv patří charakteru jeho ženě a kolegům z týmu, kteří při svém svěřenci stáli za všech okolností. Výborný film za 4,5* zaokrouhlených na 5*. (21.01.2012)

Paul Newman se do toho primitivního rozevlátého výblitku ulice převtělil naprosto bravurně a Steve McQueen si tu odbyl svůj celovečerní debůtek jakožto Newmanův souputník Fidel, jehož druhý nejoblíbenější úd je kudla. Ono je to celé vskutku énrobýv, chci říct výborné, žádná úsečná mlátící epizodka, nýbrž jeden pořádný flák biografie s důstojně zdviženým nosánkem a výbušným pravým hákem. První polovina je mile klukovská, druhá mile tápavá a všude okolo jsou milé výměny zlomených čelistí v propoceném ringu. Někdo tam nahoře tě má rád je takový domnělý předskokan Scorseseho Zuřícího býka, přecejen v těch miloučkých padesátých letech se odpudivé excesy buldočího ksichtu nemohly ukázat v takovém světle jako o tři desetiletí později, ale co naplat, stejně je to výborný film. (04.04.2013)

Obvykle nerozdávám příliš sympatií bojovným hajzlíkům z ulice, ale Rocky Graziano dokázal svou pouliční nenávist přenést do ringu tak dokonale až si mě získal. Patrně ještě víc si mne získala jeho manželka Norma, jejíž dokonalost mi vyrážela dech. Zejména ve chvíli, kdy pochopila svou roli a nastavila Rockymu lampu k rozbití. To bylo úžasné spontánní gesto. (22.04.2013)

Boxer, jenž rozhodně není sympaťák hned od úvodních titulků, se rve s ostatními zápasníky i s vlastní minulostí, která mu dokáže zasadit daleko větší rány než oni dohromady, pokud jí tu možnost dá. Paul Newman je tu přesně takový, jakého ho mám(e) nejraději, a Robert Wise Grazianův příběh natočil tak, že se jím pánové Stallone a Scorsese později zkrátka museli nechat inspirovat, to asi ani jinak nešlo. "Někdo tam nahoře mě má rád." - "Někdo tady dole taky." (07.02.2016)