Onegin
Režie:
Martha FiennesKamera:
Remi AdefarasinHudba:
Magnus FiennesHrají:
Ralph Fiennes, Liv Tyler, Toby Stephens, Lena Headey, Harriet Walter, Irene Worth, Martin Donovan, Alun Armstrong, Simon McBurney, Francesca Annis (více)Obsahy(1)
Lehkomyslný znuděný mladík Evžen Oněgin tráví svůj život na večírcích petrohradské smetánky. Po smrti strýce odjíždí na zděděný venkovský statek, kde se seznámí s oduševnělou kráskou Taťánou, která je Oněginem okouzlena natolik, že mu vášnivě vyznává lásku. Oněgin ji však chladně odmítá a odjíždí. Po letech se opět setkají. A tentokrát je to Oněgin, kdo vzplane spalujícím citem ... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (196)
Evžen Oněgin je snad moje nejoblíbenější klasické dílo a proto asi mám k filmu několik výhrad. Neříkám, že film se mi nelíbí, naopak opět jsem se vžila do toho krásného příběhu, který si nemůžu vynachválit, ale jelikož příběh vlastně vzali z knižní předlohy, musím hodnotit nejen děj. Oba hlavní herce mám ráda, takže mi ani jeden nevadil, ale moc se mi nelíbilo, jak pojali chování Oněgina. Ze začátku mi vůbec nepřišlo, že žije tím bohémským životem, jakým to je popsáno v knize, až poté, co se po šesti letech vrátí do Petrohradu mi už Oněgin připadá stejný jak v knize. V knize je popsáno jak se jeho chování změnilo a ve filmu mi to ani moc nepřijde. A poslední věc, která se mi na filmu nelíbila je, že mi přišel až příliš zdlouhavý a proto někdy může diváka nudit. Ale přesto všechno je zde několik scén, které jsou stejně úžasné jako v knize, hlavně musím vyzdvihnout závěrečnou scénu, kdy Oněgin přijde za Taťánou. ()
Naprosto strhující snímek! Skvělé zpracování knížky. Nejlepší na celém filmu je ale hlavní obsazení rolí, hlavně Ralph Fiennes je po celou tu dobu okouzlující a jako přesně se hodící do té doby. Jak už bylo řečeno, hudba a kamera z tohoho snímku dělají opravdu skvost! ()
Tři hvězdičky jen za Puškinovu předlohu, velkou výpravu a pěknou kameru. Jinak se zadařilo dílko opravdu zprznit. Režisér co nepřekročí vlastní stín a vkládá do příběhu nemístné obsahy poplatné dnešní době (ne tak oněginově), jako nikdy nechybějící podtón tajemného erotična (viz Tatijana v saune:( ?! atp. Přehnané drnkání na emocionalitu diváka (brk, jehož škrábání na papíře je zvučnější než hlas Tatijany) drnkalo jen na nervy. Jen skelet původního vyplněný novým -režisérovým- obsahem. ()
Nalada z mnohych zaberov skutocne priamo sysi, povedala by som ale, ze niekedy az prilis. Sledovanie prevalujucich sa kudelov umelej hmly vo mne vyvolava pocit, ze tvorcovia filmu sa snazia hrat na velkych umelcov. Predlohu som sice necitala, ale viem si dobre predstavit, ako mohli tie iste sceny uplne inak posobit v pisanej podobe romanu. Obdobne to je s dejovou linou, laska mladej a naivnej Tatiany k muznemu priselcovi Oneginovi je logicka, rovnako ako Oneginova laska k nej, ked zisti, ze uz to nie je naivna dedincanka, ale sebavedoma zena, ktora este k tomu patri inemu a jeho ignoruje. Povedala by som, ze az prilis klasicky scenar... ktory v podani rozsiahleho romanu od Puskina verim ze posobi uzasne, so vsetkymi detailami, vykresleniami... Avsak v podobe tohto filmu na mna posobi az prilis banalne. Som ale romanticka dusa a nakolko som nepoznala predlohu, tak ma zaver prekvapil, takze ***. ()
„Já píši vám - co mohu více? Co ještě mohu dodati? Teď vím, že máte právo sice mne pohrdáním trestati, leč ještě věřím, nešťastnice, že mne váš milosrdný soud nemůže přece zavrhnout. Já nejdřív mlčeti jsem chtěla; a věřte: nebyl byste znal nikdy můj ostýchavý žal, kdybych jen stín naděje měla, že třeba jednou za týden vás u nás na vsi uzřím jen, abych vám slůvko mohla říci a v duchu vaši tvář a hlas než znovu navštívíte nás, dnem nocí abych mohla stříci… Však řekli, že jste samotář. Že na vsi nudíte se, víme. A z nás věru nejde zář, třebaže ze srdce vás ctíme. Proč jenom, proč jste přišel k nám? Já v žalu opuštěné vsi té bych neznala vás, jak vás znám, ba ani žal, jejž pochopíte. Mé zármutky, v tmách duše skryté, by smířil čas, pak (kdož to ví?) bych zadala se mužovi a byla mu i věrnou ženou, i ctnostnou matkou usmířenou. Jiného? Né již, v světě ráda již nemohu mít já, tak si to prozřetelnost žádá, tak chtějí nebesa. Jsem tvá! Můj celý život mi tě slíbil, tys musel, musel přijíti, tys ten jenž bohem seslán mi byl, až do hrobu mě chrániti. Byls vidinou mých nočních snění, už drahý mi, ač nezřený, Tvůj zrak mě mučil plameny, tvůj hlas zněl v touhy rozeznění, a nebyl to jen sen, jak zvon! Jen vstoupil si už jsem tě znala, strnula jsem, tvář mi vzplála, hlas nitra řekl mi, toť on! Och ano, já tě slýchávala, tys tiše se mnou rozmlouval, když chudákům jsem pomáhala, i když jsem v prosbách klekávala, za zmatené své duše žal. Zda tys to přízraku můj milý, se do světnice v oné chvíli, průzračnou nocí nesl? Nepostáls tiše na pelestí? A slova naděje a štěstí, zdas v útěchu mi nehlesl? Kdo jsi? Můj anděl ochranitel? Či úskočný můj pokušitel? Viď, zbavíš mě mých zmatků těch? Snad je to klam, jenž svými stíny v mou nezkušenou duši leh! A mně je souzen osud jiný… Děj se co děj! Já osud svůj dnes do rukou tvých svěřuji ti. Modlím se k tobě: Při mně stůj, mé slzy v dlaně tvé se řítí… A uvaž: Já zde sama jsem, a nikdo mi tebe nedá. A musím zahynouti, běda, i se svým němým úžasem. Čekám tě. Přijď, vytoužený. Buď lásku najevo mi dej, či těžké sny mé zpřetrhej, ať stihne mě trest zasloužený! I končím! Hrůzno mé číst psaní… Já studem, strachy umírám… Však vím, že vaše čest mě chrání a proto směle svěřuji se vám…“ ▐ Moje hodnocení: 80% ()
Bylo to krásné. Krásně zrežírované, krásně zahrané, krásně posmutnělé a tolik silných scén (Oněginovo odmítnutí, souboj, vyznání se vdané Táťáně)... To se jen tak nevidí. Jen ten konec mě (pardon, tohle je nejpřesnější termín, jaký mě napadá) NASRAL. Tak skvěle byl ten příběh vystaven a najednou prsk ho, závěrečné titulky. Po nějaké katarzi ani vidu ani slechu. Sakra! ()
Opäť ma jeden skvelý film ma prinútil prečítať si knižnú predlohu. Film dokonale vystihuje atmosféru ruského vidieka aj Petrohradu, Ralph Fiennes je absolútne uhrančivý Onegin a Liv Tyler absolútne očarujúca Tatiana... ak je v hlavnej úlohe taká skvelá herecká dvojica, dala by som tomu päť hviezdičiek aj keby si to nezaslúžili. ()
Víc jak dvě hvězdičky si tenhle film nezaslouží. Prostě jedna velká nuda! Spousta hluchých míst, co pro Boha měla znamenat zpomalená scéna, když Taťána běží oznámit Olze, že její milý umřel, to byla fakt tragédie, a k tomu žádná hudba. Ani na minutu jsem nevěřila, že by se Oněgin a Taťána milovali, když si v závěru vyznávají lásku, ani slza mi neukápla, dost hrozně natočená scéna!!! A taky moc rychlý konec. Dost nepochopitelné je, že Taťána, ač je Ruska, píše milostný dopis v angličtině!!! ()
Ruská klasika, která má podle mého co říct i dnes. Někdy lidi chtějí mít to nejlepší a nepoznají, že to právě mají před nosem. ()
Když to můžeme mít, nechceme to, když bychom to tolik chtěli, už je bohužel pozdě. Krásný a procítěný film. ()
Já píši vám seč mohu více? Zpočátku neopětovaná láska se postupně mění v opětovanou, jenže až příliž pozdě. Velice dobré zpracování, krásné dialogy, Ralph Fiennes hraje skvěle. Asi jedna z nejlepších rolí Liv Tyler. ()
Vynikající zpracování klasického díla Alexandra Sergejeviče Puškina - Evžen Oněgin (Ralph Fiennes), výborný herecký výkon Liv Tyler, skvělá výprava, hudba i kostýmy. Oproti knižní předloze mi ve filmu chybí příjezd Taťány do Moskvy (přes náměstí Kremlu a ulici Tverskaja). ()
Na filmu mi vadila zbytečně dlouhá stopáž a také je škoda, že film nenatočili s ruskými herci. ()
Pěkné zpracování knižní předlohy....Musím přiznat, že konec mě dojal a celým filmem jsem byla pocitově vznášena jako na vodní hladině.... Příběh reálný jako sám život.... Láska je krásná, ale ne vždy nám okolnosti a osudové momenty dovolí být s tím, koho milujeme.... zejména v době, která dbá na společenském postavení a pověsti. ()
Velmi dobře zpracovaná ruská klasika. Dobré obsazení, výprava a kamera. Stojí za vidění. ()
Úprimne, veľkým lákadlom bol pre mňa Ralph Fiennes a krásna Liv Tyler, obaja v jedno filme, to je taký malý splnený sen. Vyslovene až éterická krása a jemnosť Liv len podtrhla postavu Tatiany a Ralph bol skrátka dokonalý ako vždy. Kamera plus exteriéry pôsobili pomaly ako by som sa dívala na obrazy Repina, lyrická hudba od ďalšieho Fiennesa.... no prosto, film je určite veľkým zážitkom, výborne vizuálne spracovaný, skvelí herci.... Ale, nedám plných 5 hviezd, lebo napriek všetkému, filmu chýbalo niečo... hmm... silno emotívne? Nejaký naozaj silný zlomový bod, alebo možno väčšia vášeň... neviem... Každopádne, vrcholom filmu bol scéna, keď si Onegin po rokoch opäť čítal ten nádherný milostný list od Tatiany a uvedomí si hĺbku svojich citov... Scéna sa prenesie na vystúpenie, kde Onegin ticho sedí a pozoruje krásnu Tatianu.... Toto bola proste číra dokonalosť. ()
Opravdu povedené zpracování ruské klasiky.Nešťastný Oněgin,poetické záběry přírody.Krásný zážitek! ()
Líbilo se velmi. Kdybych si jméno Ralph Fiennes přečetla v titulcích, asi bych musela fantazii hodně namáhat - tenhle malý zázrak na mě ale vybafnul v osm hodin na dvojce, když se na nic jiného nedalo dívat a tak jsem měla štěstí. Liv Tyler pro mě vždycky byla jenom Arwen, ale teď má milá elfka v podobě jemné Taťány velmi silnou konkurenci - casting v tomhle případě snad nemohl dopadnout lépe. Scény jsou pojaté velkolepě a svým způsobem přitom komorně - střelba na molu, ples v Petrohradě (Taťána v nezvyklých rudých šatech - už tady mělo být chudáku Oněginovi jasné, že to asi nedopadne) a konečná konfrontace hlavních postav. Na tenhle zážitek budu dlouho vzpomínat. ()
Chybělo mi tam to "ruské srdíčko". Viděla jsem v originálním znění a bylo to jako z pera Jane Austenové. Citově mělké a tak nějak rezervované. ()
Velmi dobře zpracovaná Puškinova předloha, hlavní představitelé jsou skvělí, nicméně není to tak ruské, jak by si zasluhovalo a k výpravě mám také výhrady. Ale příběh je tak krásný, že jsem si film užila i tak. ()